Leoš Mareš: Psi jsou moje srdcovka

Ke zvířatům tíhnul odmalička. Už jako malý kluk v berounském paneláku choval křečka, ale toužil po pejskovi. V dospělosti si sen splnil. Jaký je jeho vztah ke zvířatům dnes a jaké nejdivočejší zážitky s nimi zažil nám popovídal v rozhovoru pro Pet Center.

Co Vy a zvířata? Jaké je vaše nejoblíbenější?

Já a zvířata. Odmalička jsou součástí mého života. V dětství jsem měl křečka, to jsme bydleli v paneláku a na větší zvíře tam nebyl prostor. Bývalá manželka si do vztahu přinesla svého jezevčíka, později jsme si pořídili druhého. Po odchodu jednoho jezevčíka si pořídili jiného psa, Jack Russela. S partnerkou Monikou máme teď ve střídavé péči buldočka Manfreda po mamutovi z Doby ledové, říkáme mu však zkráceně Manny. Pokud bych měl říct, k jakému zvířeti mě to nejvíc táhne, budou to psi, ti jsou moje srdcovka. Vždycky jsem byl spíše pejskař, i když psi přicházeli do mého života vždy s partnerkami:)

A jaký mají vztah ke zvířatům vaše děti? Bylo takové, které si přály/ přejí?

Oba synové se narodili už do domácnosti se dvěma psy. Po odchodu jednoho z jezevčíků si pořídili dalšího, tentokrát Jack Russela, takže vždy s nějakým zvířetem vyrůstali. A oba své pejsky milují naprosto bezvýhradně.

S otázkou, zda si nějaké přejí, jste mi nahráli. Mladší syn nedávno při hře “kdybyste měli jedno přání, jaké by to bylo” zmínil, že by si kromě vlastnit firmu Lego přál také křečka, dokonce mu vymyslel už i jméno. A já křečka chápu a schvaluji právě i proto, že to bylo jediné zvíře, které jsem mohl mít jako dítě. V červnu má syn narozeniny, tak jeho nápad možná zrealizuji.

Buldočci a surikaty - zvířata jakoby nebyla a dnes se s nimi roztrhl pytel

Mám pocit, ze dnes jsou vidět zvířata, která dřív snad neexistovala, nemluvilo se o nich, asi neměli dobré PRJ. Například takové surikaty nebo francouzští buldočci. Jakmile se na ně zaměříte, zjistíte, že každý druhý pejskař jde dnes po ulici s buldočkem a že v zoo surikaty hrají prim v teráriích. Přitom dříve člověk taková zvířata vůbec neregistroval.

Hodně cestujete - je nějaké zvíře, které vás na cestách opravdu překvapilo?

Upřímně si nedokážu vzpomenout, zda mě nějaké zvíře kdy překvapilo. Rozhodně nic, co by mi výrazně utkvělo. Nejživější vzpomínku mám na plavání s delfíny na otevřeném moři. Po celém dni pátrání po delfínech jsme byli už naprosto vyčerpaní, a když konečně někdo z výpravného týmu zahlédl delfíny, byl jsem to já, kdo skočil hned do vody. Asi i proto, že jsem měl na sobě jako jediný neopren. A pak to přišlo - zážitek jak z IMax kina, kdy si vybavuji asi pětisekundový záběr, jak přímo proti mně plave delfín. Dodnes nevím, jestli se to skutečně stalo nebo to byly jen halucinace z únavy.