Nejčastější příčinou poruch chování je chronický stres (nuda, špatné životní podmínky...), ale samozřejmě mohou být způsobeny i medicínským problémem, který bychom se měli snažit vždy vyloučit.
Mezi poruchy chování patří agresivita, separační úzkost, porucha eliminačního chování (močení a defekace na nevhodných/neobvyklých místech), značkování, abnormality v příjmu potravy (požírání abnormálních věcí, hltání či odmítání potravy), stereotypní chování (neproměnlivé a opakované chování bez zjevné funkce) či kompulzivní chování (nutkavé chování - například u zvířat uzavřených stále ve stejném, neměnném prostředí).
Separační úzkost
Separační anxieta je definována jako soubor nežádoucích projevů v okamžiku, kdy je pes nechán o samotě. Rizikovými faktory pro vznik úzkosti může být častější stěhování, změny denního režimu, pobyty v hotelích. Může se vyvinout především u psů, kteří, když byli štěňaty, nebyli necháváni ani chvíli o samotě – nikdo je postupně neučil na samotu. Jedná se pravděpodobně o pocit ztráty kontroly nad prostředím a z něj plynoucí stres z osamělosti, kterou pes vnímá jako nestandartní.
Projevovat se může hyperaktivitou nebo naopak sníženou aktivitou, štěkáním či jinou vokalizací, neobvyklým močením, destruktivním chováním a hlavně snahou upoutat pozornost.
Doporučitelné je zvykat psa postupně na samotu již od štěněte, prodělat se psem základní výcvik, ignorovat psa před odchodem. Na závěr lze dodat, že již před jeho pořízením bychom měli vzít v úvahu své časové možnosti a svůj životní styl, plemeno a s ním související temperament pejska.
Připraveno ve spolupráci s MVDr. Marií Kadeřávkovou
Pokud chcete mít aktuální informace ohledně poruch psího chování, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.