Blog, Strana 4

Ve čtvrtek 8.6. se uskutečnil turnaj Football Cup pro Radost dětem. Konkrétně šlo o 4. ročník této sportovní akce, kterou pořádá nadace Radost dětem. Fotbalový turnaj se uskutečnil na hřišti FK Motorlet.

Jedná se o den plný sportu a zábavy, kdy nechybí ani doprovodný program a účast známých sportovců a umělců. Všichni účastníci této akce zároveň svým sportovním nadšením přispívají na léčbu dětem s dětskou mozkovou obrnou. Společnými silami se letos podařilo vybrat neuvěřitelných 145 000 Kč.

PetCenter se tento rok premiérově zúčastnilo také a zástupci obchodu, marketingu a HR si celou akci náležitě užili. Football Cup disponuje jedním specifickým pravidlem, kdy je na hřišti vyžadována přítomnost ženy, což dodává hře zcela jinou dynamiku.

Celá akce se skutečně vydařila, a ačkoliv to v případě týmu PetCenter nestačilo na postup mezi sinější celky, tak se všichni perfektně pobavili, což dokládají i fotky níže.

Tímto děkujeme nadaci Radost dětem, že jsme u toho mohli být a pomoci dobré věci.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně aktivit PetCenter, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Pokud máte doma čtyřnohého parťáka, tak je pochopitelné, že nesmí chybět na vašich dovolených nebo výletech. Jak ale se svým psem cestovat efektivně a bez větších komplikací? Na to se dnes podíváme a také na to, kterým dopravním prostředkem se spolu ideálně přepravovat.

Česká republika se dá rozhodně považovat za národ pejskařů. Téměř ve všech běžně dostupných dopravních prostředcích je možné chlupáče převážet, byť s určitými pravidly.

Cesta autem

Nejsnadnějším způsobem pro převoz psa je pochopitelně cesta autem. Jenže i zde je potřeba zvážit určité faktory, jak chlupáče správně převážet. Nezřídka se stává, že jízda autem může skončit také zvracením, takže se pro převoz dá doporučit vana, která se snadno umývá. Na cestování autem je ideální to pejska učit od samého začátku, tedy od štěněcího věku.

Bezpečnost nadevše! Není možné s vaším miláčkem vyrazit tak, aby měl volný pohyb po kabině vozidla. Snadno by tak mohl způsobit dopravní nehodu. Pak je také třeba myslet na to, že by pejsek mohl utrpět zbytečná zranění ve chvíli, kdy vozidlo prudce zabrzdí. V neposlední řadě je potřeba zamezit tomu, aby se interiér příliš neznečistil od chlupů a nečistot, ale také nedošlo k jeho poškrábání.

Zákon nijak konkrétně nespecifikuje, jakým způsobem by měl být pes v autě přepravován. Nicméně zákon o provozu na pozemních komunikacích (13/1997 Sb.) ukládá řidiči povinnost, aby zajistil bezpečnost přepravované osoby nebo zvířete a zabezpečit přepravované zvíře tak, aby neohrozilo řidiče a přepravované osoby. Pokud řidič toto poruší, tak může dostat na místě pokutu 2000 Kč a ve správním řízení až 2500 Kč.

Z toho jasně vyplývá, že:

• není vhodné zvíře přepravovat na předním sedadle
• zvíře nesmí být na sedadle, kde je aktivován airbag
• ideálně jej zajistěte bezpečnostním pásem
• na delší cestu je určitě dobré zvířeti vzít oblíbenou hračku nebo jeho deku, aby se cítilo v bezpečí

Jak tedy psa správně převážet v autě?

Nejlepším způsobem, jak psa převážet je pořídit mu tašku nebo přepravku v níž bude mít omezený pohyb, ale bude v bezpečí. Je vhodné psa také připoutat za pomoci bezpečnostního pásu nebo pomocí gumicuků.

Pokud na něj nemáte vhodnou klec nebo tašku, případně je pes většího vzrůstu, tak je nejlepší variantou dát psa do kufru auta a oddělit tento prostor se zbytkem kabiny za pomoci mříže. Pejska můžete připoutat také za pomoci bezpečnostních popruhů. Ty jsou vhodné k tomu, aby pes zůstal v poklidu na sedadle a nespadl z něj.

Váš věrný kamarád se v autě musí cítit hlavně pohodlně a komfortně, ať už je zabezpečen jakýmkoliv způsobem.

• nechejte ho, aby si zvyknul na jízdy autem už odmalička
• nakrmte jej naposledy 3 hodiny před odjezdem
• pokud trpí nevolností, tak můžete zvolit vhodné medikamenty
• psa pořádně zajistěte
• nikdy jej nenechávejte v autě samotného
• dejte mu k dispozici jeho oblíbenou hračku nebo deku

Cesta vlakem

Nejpohodlnější variantou pro cestování se svým psem je zvolit pohodlný vlak. Je nezbytné, abyste psa měli vycvičeného minimálně na základní povely. Ideálně by měl zvládnout pokyn pro přivolání nebo „sedni, lehni“. Rozhodně také doporučujeme využití náhubku, aby nedošlo nečekanému incidentu. Pro některé psy může být cesta dosti frustrující až děsivá a je třeba na to myslet. S náhubkem si to můžete nacvičit dopředu, kdy vyzkoušíte velikost nebo zda přes něj může pejsek dobře dýchat.

V počátcích společného cestovaní si nacvičte cestování na kratší vzdálenosti, aby si pes zvyknul a připadal si na cestách komfortně. V tomto případě pomohou i pamlsky. Nejlépe psa naučíte tomu, jak se chovat ve chvíli, kdy jej necháte si zvykat už ve štěněcím věku. Tak pochopí, že mu nic nehrozí a bude brát mnoho lidí a hluk za zcela přirozené.

Nezapomeňte na důležité vybavení, které mu nesmí chybět na cestu s sebou. Kromě toho, že by malý pes měl být ideálně v přepravním boxu nebo tašce, tak nesmíte zapomenout také na láhev s vodou či deku.

Psa nechte optimálně ulehnout přímo u vašich nohou, aby nepřekážel jiným cestujícím nebo se mu nedostalo nepříjemného kopance. Pokud je v přepravním boxu, tak si jej položte na nohy nebo jej umístěte na vedlejší sedadlo či na podlahu. V případě delší cesty se snažte psa nakrmit nejpozději 12 hodin předem, aby nebyl nucen zadržovat venčení.

Cesta letadlem

Cesta letadlem je se psem náročnější, protože se vše odvíjí od předpisů konkrétní letecké společnosti zejména pak cílové destinaci. Dopředu si tedy nastudujte, zda nehrozí zbytečné komplikace, pokud budete se svým psem cestovat tímto způsobem. Některé letecké společnosti vám neumožní si chlupáče vzít přímo na palubu, ale budou jej transportovat pouze v zavazadlovém prostoru.

Myslete zejména na to, že zvíře bude v zavazadlovém prostoru vystaveno velkému stresu. V případě, že by mohl pes propadat depresím, panice nebo úzkostným stavům, tak je prvně dobré zjistit, zda mu můžete podat utišující léky. Ty totiž ve vzduchu působí silně a jejich účinky mohou být dost nepředvídatelné.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně cestování se psem, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Chcete mít doma skutečně krásné a designové akvárium, které je vhodné i pro úplné začátečníky? Právě za tímto účelem vznikla značka biOrb, která si dala za úkol vytvořit akvárium pro širokou veřejnost. Historie této značky se zrodila již v roce 1999. V roce 2015 se pak biOrb stal součástí skupiny Oase Group, která je známá pro svou jezírkovou techniku. Díky tomu došlo na velmi rychlý rozvoj a inovace.

Společnost biOrb tak za dobu svého působí prodala již více než milion kusů těchto designových skvostů do kanceláří a domácností. Tato akvária mají naprosto unikátní vlastnosti, které je činí jedinečnými a velmi vyhledávanými.

Čím jsou tedy akvária biOrb unikátní?

Mezi důležité prvky, kterými se mohou akvária biOrb pyšnit patří neotřelý design, komplexní systém filtrace, parádní dekorace a také špičkové LED osvětlení.

Design těchto akvárií jim dodává na originalitě a unikátnosti. Společnost biOrb se může pochlubit skutečně impozantními kousky, které změní vaše pracovní či domácí prostředí v naprostý unikát. Akvária biOrb se dají poznat skutečně na první pohled a jsou dostupná v 5 základních modelech s barevnými variantami.

Filtrace akvárií biOrb využívají speciálního třístupňového filtračního systému, který zahrnuje 3 druhy čištění.

• Biologické čištění – to probíhá za pomoci keramických médií společně se součinností bakterií. Biologická filtrace se děje v keramických médiích a důležité jsou pro ni 3 elementy – kyslík, čas a rybí odpad.
• Mechanické čištění – funguje za pomoci filtrační houbičky, která tvoří část filtrační náplně a pracuje jako sítko. Za pomoci výměny náplně odstraníme veškerý mechanický odpad. Rybí výkaly nebo potrava jsou vtaženy a následně zachyceny ve filtrační náplni.
• Chemické čistění – to zajišťují chemicky aktivní filtrační média. Těm se daří odstranit nečistoty a upravují tak tvrdost vody a zároveň její pH. Tato média svou účinnost ztrácí po čtyřech až šesti týdnech.

Společnost biOrb vám nabízí kromě samotného akvária také parádní dekorace, které udělají z vašeho mořského světa doslova dominantu vašeho prostoru. Povětšinou se do samotného středu zvolí ornament a okolo něj můžeme libovolně rozmístit rostliny, kameny, mušle a další ozdoby.

Další významnou složkou těchto akvárií je krásné LED osvětlení. Ta jsou dostupná ve dvou variantách. Buďto klasické LED osvětlení v bílé barvě nebo MCR osvětlení, které mají životnost až 50 000 hodin. Díky dálkovému ovladači je možné použít 16 barev. Kromě toho lze také použít úpravu samotné intenzity osvětlení. Speciálními režimy je pak možnost simulovat denní a noční nasvícení.

Věřte nám, že konečný výsledek bude stát skutečně za to a biOrb bude krásným dekorativním prvkem.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně akvárií biOrb, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Délka života psa je pro všechny páníčky velmi důležitým faktorem. Je to dáno tím, že psi jsou plnohodnotnými členy rodiny a je jim věnována skutečně velká péče. Každý páníček si přeje, aby s ním jeho chlupatý mazel strávil co nejvíce času. Jak je to ale s přepočtem psího věku na ten lidský? Na to se dnes podíváme.

Průměrná délka u psů je přibližně 10 až 13 let. Toto rozmezí bylo vypočteno bez ohledu na věk a velikost psa. Menší rasy se dožívají delšího věku, než je tomu u psů velkých plemen. Zatímco malí psi jsou dospělí už v roce, tak větší psi dospívají až kolem druhého roku života.

Jak psovi dopřát dlouhý a šťastný život?

Délka psího života závisí na více faktorech než pouze rasa a jeho velikost. Velký podíl má totiž hormonální rovnováha, životní styl a strava. Zvíře, kterému se dostává pravidelné péče a má možnost se vyběhat venku, tak v dospělosti mnohém méně trpí zdravotními obtížemi. Psi, kteří jsou aktivní, tak jsou méně odolní vůči různým onemocněním.

Jakým způsobem se projevuje stáří u psa?

Poznáte znatelný rozdíl v jeho hravosti. Váš mazlíček už si nechce hrát tak často a mnohdy i chvilku s vámi vymění za útulný pelíšek. Brzy se unaví a častěji odpočívá. V tomto období tak není radno zanedbávat pravidelné preventivní prohlídky, protože se tím může předejít případným problémům. Mezi prvotní příznaky stáří můžeme zařadit ztrátu sluchu, zraku a kloubní potíže. Myslete tedy na to, že psům je nutné postupně ubírat na tempu ohledně různých aktivit a her, aby nedošlo ke zbytečnému přetížení malého organismu.

Kdy se pes stává seniorem?

Stárnutí začíná nejrychleji u obřích plemen, která mají váhu nad 50 kg. Proces začíná okolo 5. roku života. Střední plemena začínají stárnout okolo 7. roku života. Ty nejmenší rasy dokonce až okolo 8. roku.

Stáří psa lze posoudit i podle zubů

Dle hrubého odhadu se dá posoudit věk psa i za pomoci stavu jeho zubů. Po třech týdnech lze štěňátka krmit pevnou stravou, neboť se začínají objevovat první zuby. Prvních řezáků se štěně dočká mezi 3. až 4. týdnem. Tesáky se objeví mezi 5. až 6. týdnem. Všech 28 zubů má pejsek ve věku 9 až 10 týdnů. V 5. měsíci začíná trvalá náhrada chrupu a v 8 měsících má štěně dokonce 42 stálých zubů.

U dospělých psů se dá věk vypočítat za pomoci stupně jejich opotřebení. Pakliže jsou dolní řezáky opotřebené jen lehce, tak jde o mladého psa, kterému je okolo 1,5 roku. Všechny opotřebované řezáky a oděrky na špičácích značí, že je psovi okolo 7 let. Pokud řezáky nejsou ostré a zaoblené, tak je pes starší 10 let. V případě jejich absence jde o psího seniora mezi 13.-15. rokem.

Tabulka přepočtu psích roků na lidské roky

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně stáří psů, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

V sobotu 20.5. opět ožil Centrální park Lužiny, neboť se tu konala akce PSÍ DEN s Prahou 13. Šlo již o 7. ročník a 4. na němž bylo PetCenter generálním partnerem. O psí miláčky tu nebyla nouze a celá akce byla věnována právě na podporu opuštěným pejskům.

Společnost PetCenter tu nechyběla se svým již tradičním stánkem, kde bylo možné zakoupit nejen lahodné dobroty pro vaše chlupáče, ale také vybavení, které psům a jejich páníčkům doslova usnadní život.

V letošním roce se mohli návštěvníci akce těšit na skvělou a hlavně odbornou přednášku o tom, jak správně krmit svého psa. Městská policie zde prezentovala výcvik služebních psů, konal se také psí dostih a nechyběl ani skok do výšky. V průběhu dne dostali návštěvníci také možnost adopce psa přímo od partnerských útulků.

Na Psím dnu se také objevily známé osobnosti, mezi nimiž nechyběli například Bořek Slezáček, Miroslav Hrabě, Bára Jánová, Sára Rychlíková, Sarah Haváčová, Marek Němec nebo Jitka Boho.

Děkujeme všem, kteří u toho byli s námi a všem ostatním nabízíme fotografie z tohoto krásného dne.

Vaše PetCenter

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně Psího dne, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Tento článek popisuje, jak se správně starat o svého nového miláčka v rodině a dodat mu dostatek komfortu, lásky a spokojenosti. Křeček bývá velmi oblíbenou volbou zejména v případě, že chcete mít v domácnosti nenáročného kamaráda, který je velmi vhodný k dětem.

Na co se zaměřit před pořízením křečka?

Křeček je od přírody samotář. Myslete tedy na to, že pokud se rozhodnete pro více jedinců, tak to může docházet k pravidelným pranicím, a to jak mezi samci, tak i samičkami. Křečci jsou hlodavci a mají velmi ostré zuby, proto počítejte s tím, že může dojít k poškození plastových nebo dřevěných prvků v kleci.

Tito malí chlupáči jsou velmi akčními zvířaty, a proto je potřeba vybavit klec dostatečným počtem prvků v podobě houpaček, prolézaček atd. Křečci potřebují dostatek podnětů, které by jim umožnili být stále aktivními. Jedná se o noční zvíře. Myslete tedy na to, že křečka musíte umístit na místo, kde vás v noci nebude tolik rušit.

Jednotlivé druhy křečků

Existuje přes 20 různých druhů křečků, kteří žijí po celém světě. Na našich prodejnách zakoupíte Křečíka zlatého (syrského) a křečíka džungarského.

Křečík zlatý je výrazně větší než křečík džungarský. Dosahuje délky až 20 cm a hmotností se přibližuje 150 gramům. Co se týče srsti, tak najdeme nejen krátkosrstého, ale i dlouhosrstého či s takzvanou rex srstí (zvlněného). Křečík džungarský je menší, neboť měří maximálně 12 centimetrů a hmotnost se pohybuje okolo 50 gramů. Mezi chovateli je tento druh nejoblíbenějším.

Potrava a krmení pro křečka

Nejlepší variantou, jak křečka správně krmit je zvolit vhodné již předpřipravené směsi, které najdete i u nás. Konkrétně jde o krmivo Furries jenž jim dodá správný poměr vitaminů a minerálů. Směsi obsahují různé druhy zrní či kousky sušeného ovoce a zeleniny. Správnou volbou jsou i granule, které s perfektním obsahem vlákniny, zeleniny a ovoce.

Chlupáči to na vás umí takzvaně dobře hrát. Křeček doslova „křečkuje“, což vede k tomu, že si hromadí zásoby jídla na později. K tomu mu slouží nejen úkryt v jeho domečku, ale také lícní torby, do nichž může část jídla schovat na později. Hlava se mu tak až ztrojnásobí. Torby svým názvem a vzhledem poněkud matou, neboť nejsou jen v oblasti lícní, ale mohou sahat až do oblasti pánevní. Potravinové biovaky se dokážou natáhnout téměř po délce celého těla.

Vyprazdňování torbiček je u křečků také zajímavou činností. Jelikož torby neobsahují žádné sliny, tak křeček z nich později potravu vyndá doslova netknutou. Podobnými torbami disponují například také veverky nebo ptakopyskové. Co se ale týče efektivity využití, tak křečci jsou v tomto ohledu doslova mistry.

Jak křečka ochočit?

Ochočení křečka není úplně snadné. Záleží v tomto případě na konkrétním jedinci. Některému to trvá skutečně chvilku a jiný se vám bude vzpouzet. Křeček si k vám nejprve musí vybudovat důvěru a teprve poté jej budete moci brát do rukou. Rozhodně na něj také pravidelně mluvte, aby se naučil rozeznat váš hlas od ostatních a zvyknul si na něj.

Křeček je velice plaché zvíře, takže se snažte dělat pouze pomalé pohyby při otevírání klece. Dobrým trikem, jak si získat jeho náklonost je přinést mu vždy nějakou oblíbenou pochutinu a tu mu vložit rukou do klece. Postupně si tak u malého chlupáče dojde k asociaci, že při otevírání klece dojde na odměnu. Nebo ponechejte křečka, aby si potravu vzal z vaší ruky. Pamatujte na to, že zvedání křečka je dobré ponechat až do poslední fáze, jinak se snadno vyděsí.

Fyzická zdatnost křečků a jejich zdraví

Pokud je křeček nemocný, tak je vždy dobré tento stav konzultovat s veterinářem. Nemocný křeček bývá apatický, nežere a mnohdy může být až agresivní. Ve chvíli, kdy se jej snažíte chytit, tak kouše. Veškeré tyto projevy indikují, že je křeček nemocný.

Mezi časté nemoci patří zejména střevní potíže – průjmy a nadýmání. Mohou být na vině také parazité. Křeček pak má doslova afektované stavy, kdy se dokáže škrábat až do krve. Veterinář v takovém případě předepíše vhodné kapky. Délka života je u těchto hlodavců podstatně menší než u člověka. Běžně se křečci dožívají od 2 do 4 let.

Klec

I přesto, že jde o poměrně malá zvířata, tak tito malí hlodavci dokážou denně ujít či naběhat až 9 kilometrů. Čím větší klec, tak tím lépe pro zvířátko. Chce to také zvolit optimální velikost mezer mezi pruty klece, aby křeček neutíkal. Vhodná šíře mezer je přibližně půl centimetru. Pro trpasličí křečky je minimální rozměr klece 60x40 centimetrů. Pro větší křečky by měla mít klec minimálně rozměry 80x50 centimetrů. Výška klece v tomto případě nehraje tak velkou roli, neboť nejde o zvířata, která by si libovala ve velkých výškách.

Podestýlka v kleci by měla dosahovat alespoň 15 centimetrů. Pakliže chceme mít křečky v akváriu nebo teráriu, tak musíme myslet na to, že jim musí do ubikace proudit čerstvý vzduch. Klec umístěte na klidné místo, kde není průvan nebo přímé sluneční světlo. Základním vybavením je miska, napáječka a domeček. Vhodné jsou i různé druhy hraček, tunely, písečné koupelny a zejména kolotoče.

Hračky a vybavení

Hračky a vybavení už jsme výše v tomto článku nakousli podobně jako křeček svou oblíbenou zeleninu. Nejdůležitějším prvkem je v tomto případě kolotoč. Ten by měl mít nejmenší průměr 20 centimetrů u trpasličích křečků. V případě větších jedinců je lepší zvolit minimální velikost kolotoče 28 centimetrů. V nabídce najdete plastové či chromové varianty. Důležité je, aby kolotoč neměl štěrbiny na běhací ploše nebo zakrytou přední část. V kolotoči bez mezer se nestane, že by došlo k zaklínění nebo přimáčknutí křečka.

Podestýlka

Podestýlka by měla být jemná, bez třísek a ostrých hran, aby nedráždila tlapky. Stelivo by mělo dobře pohlcovat pachy, bezprašné a být z přírodních materiálů. Stelivo lze promíchat se senem, čímž bude pro křečka atraktivnější a poslouží i ke stavbě hnízda nebo občasnému pojídání. Steliva by mělo být dostatečné množství, protože křečci rádi hrabou nebo kopou tunely. Podestýlku je potřeba každé dva měsíce vyměnit a pečlivě vymýt a dezinfikovat klec. Vybavení a hračky umývejte přibližně jednou za půl roku.

Zajímavosti o křečcích:

• Existuje okolo 20 druhů křečků. Největší z nich je křeček velký a dosahuje velikosti až 35 centimetrů. Tento druh žije na Madagaskaru.
• Název zvířete vychází z německého slova: hamstern, což znamená hromadit a jde o jeho oblíbenou zálibu.
• Křeček má zásobovací vaky na tvářích (torby), které mu umožňují si potravu uchovat na později. Může je však využít i k plavání, kdy je naplní vzduchem.
• Křeček si své teritorium značí podobně jako kočka. Otírá se o předměty a díky mazovým žlázám zanechává svůj pach. Křečkovi dopomáhají jeho výkaly a moč. Díky tomu se dokáže perfektně orientovat v daném prostoru.
• Nejdůležitějšími smysly pro křečka jsou čich, sluch a zrak. U lidí je to v opačném pořadí.
• Křeček je noční tvor, jelikož vstává se západem slunce a jde spát ve chvíli, kdy nastane východ. Ideálně si tak s křečkem hrajte večer a přes den jej nechte prospat.
• Křečci mají v oblibě hračky a rádi zkoumají terén kolem sebe.
• Křeček si vás umí zapamatovat a důvěřovat vám.
• Může se snadno vylekat, a tak je dobré, aby měl dostatek prostoru je schování se.
• Ideální je pro něj písková lázeň. V misce si tak odmastí svou srst.
• Rodí se slepí a v dospělosti pak vidí jen několik centimetrů před sebe. Tvar jejich očí jim však umožňuje vidět v zorném úhlu 110 stupňů.
• Samice dokáže rodit až 4x ročně. V jednom vrhu může mít až 13 mláďat a březí je po dobu 15-22 dní.
• Křeček je šťastný pokud má dostatek hraček a interaktivních prvků.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně křečků, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Existuje mnoho mýtů a pověr o kočkách, které jsou často neopodstatněné nebo nepravdivé. Některé z nejběžnějších mýtů jsme tak vybrali a popíšeme si je zde.

Kočky škrábou nábytek, protože jsou nevychované nebo neposlušné:

Ve skutečnosti kočky škrábou nábytek, protože potřebují obrousit své drápky, aby si je udržely zdravé. Stačí jim však pořídit vhodné škrabadlo a máte po problémech.

Kočky nepotřebují péči a mohou žít samy:

Ve skutečnosti kočky potřebují péči a pozornost od svého páníčka, aby se cítily bezpečně a šťastně. Jde o rozšířený mýtus toho, že kočky jsou zcela samostatné, ale není tomu tak. Ačkoliv jsou samostatnější než psi, tak je třeba se jim dostatečně věnovat a zahrnovat je dostatečnou láskou.

Kočky jsou alergenní:

Někteří lidé mohou být alergičtí na kočky, ale to je spíše reakce na jejich srst nebo dokonce sliny než na kočky samotné.

Kočky jsou nevěrné:

Ve skutečnosti kočky nejsou schopné rozpoznat pojem věrnosti, takže představa o tom, že jsou svému majiteli nevěrné a rády se lísají jinde je poněkud mylná.

Kočky jsou nebezpečné pro děti:

Ve skutečnosti jsou kočky velmi milé a pozorné k dětem, pokud jsou správně socializovány a vychovány. Rozhodně nejde o žádné pomstychtivé predátory, kteří využijí každou příležitost k tomu, aby zaútočily.

Kočky jsou tichá zvířata:

Kočky mohou být tiché, ale také mohou mručet, vrnět, mňoukat nebo dokonce řvát. Záleží na jejich momentálním i mentálním rozpoložení, ale dokážou být poměrně hlučné, pokud k tomu mají důvod.

Je ale třeba mít na paměti to, že každá kočka je naprosto odlišná a nelze je tak snadno takzvaně házet do jednoho pytle. Toto byly nejčastější mýty o kočkách, které se běžně mezi lidmi šíří a mnohdy dost zbytečně.

Pokud chcete mít aktuální tipy a rady ohledně kočičích trendů, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Rozhodli jste se pro pořízení pejska nebo kočičky? Máte dostatek času, místa i financí? Jste si jistí, že v domácnosti nikdo netrpí alergií? Pokud jste odpověděli na všechny otázky "ano" jste připraveni na pořízení domácího mazlíčka. Vybírejte v chovatelských stanicích nebo v útulku.

Výběr pejska nebo kočičky

Nejdříve byste si měli uvědomit, zda chcete určité plemeno, nebo budete rádi i za nějakého hezkého voříška. Vybírat byste měli podle vašich časových možností. Pokud nemáte dostatek volného času, není dobré si pořizovat pejska, který vyžaduje velkou dávku aktivity jako například československý vlčák, belgický ovčák, Jack Russell border kolie a podobně.

Při výběru kočičky se rozhodujte podobně. Některá plemena jsou pro jednoho pána, některá potřebují více zabavit a jiná jsou zase línější. Jestli však toužíte po určitém plemeni, měli byste zvíře pořídit z chovatelské stanice.

Možná si teď říkáte: "To je přece zbytečné, pořizovat zvíře z chovatelské stanice, když s ním nechci absolvovat výstavy." Toto je jeden z velkých omylů.

Chovatelská stanice

Koupí zvířete z registrované chovatelské stanice máte záruku plemene. V podstatě víte, jak bude pes nebo kočka vypadat, jaké má rodiče a v případě psa, jaký bude mít sportovní předpoklady.

Chcete si pořídit pejska konkrétního plemene? Vybírejte pejsky s průkazem původu a z prověřené chovatelské stanice.

Získáte tím i určitou záruku, že zvíře bude zdravé. Naprostá většina majitelů plemen musí před uchovněním provádět povinné testování na genetické vady a onemocnění. U psů je to většinou vyšetření na dysplazii kyčlí nebo loktů (dysplazie je porucha vývoje nebo růstu), vyšetření srdce, testy na mutaci MDR1 genu, luxace patelly ("vyskakující koleno") a mnoho dalších.

U koček je to většinou vyšetření srdce (zejména u Mainských mývalích koček se často objevuje vada srdce HCM – hypertofická kardiomyopatie), výjimkou není ani doložení potvrzení o platném očkování. Štěňata a koťata s chovatelských stanic musí být čipovaná nebo tetovaná, očkovaná a řádně zaregistrovaná s PP (průkaz původu).

Jak poznat kvalitní chovatelskou stanici?

Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět, avšak obecným ukazatelem kvality jsou recenze na různých webech od majitelů, kteří zvíře z příslušné stanice vlastní.

Ovšem nejlepší je osobní návštěva. Při návštěvě byste měli mít možnost vidět oba rodiče – popřípadě matku, podmínky ve kterých mláďata žijí, jak jsou socializovaná i to, jestli jsou čistá a v dobré kondici.

Štěňata bez PP po rodičích s PP neexistují. Všechna mláďata z vrhu po rodičích s průkazem původu musí být řádně zaregistrována, proto nelze mít štěně či kotě bez průkazu původu po rodičích, kteří PP mají.

Mláďata s chovatelských stanic bývají o něco dražší, ale cenu dostatečně vyváží kvalita předků, rodičů, zdraví i dobrá socializace a péče. Mnohdy cena za prodej všech mláďat nepokryje náklady stanice na očkování, odčervení, kvalitní stravu, vystavení průkazů původu ani na nutné vyšetření.

Rodiče procházejí pečlivým výběrem, aby nevznikala příbuzenská plemenitba. Není výjimkou, že chovatelé jezdí se zvířaty i do zahraničí, aby vznikla kvalitní spojení rodičů. Feny či kočky většinou mají daný počet vrhů na časové období.

Pejsek nebo kočička z útulku?

Pokud nevyžadujete určitý vzhled, pracovní předpoklady nebo jiné specifické vlastnosti, které jsou charakteristické pro určité plemeno, pořiďte si zvířátko z útulku. Najdete zde (bohužel) velké množství opuštěných zvířat, která potřebují domov.  

Všechna zvířata v útulcích jsou zpravidla očkovaná, odčervená a ošetřená veterinářem. Pokud jsou dospělá, jsou i kastrovaná (kastrace je nejlepším opatřením před dalším množením).

Jaká zvířata jsou útulcích?

V útulcích najdete pejsky a kočičky všech věkových kategorií i velikostí. Nejlepší bude, když útulek několikrát navštívíte. Vyhlídnutého pejska můžete vzít na pár procházek a lépe ho tak poznat. Některá zvířata vyžadují (kvůli špatným zážitkům z minulosti) pozvolnější seznamování a trpělivý přístup. Neznamená to ale, že takový pes nemůže být vhodným a milým společníkem život.

Podmínky adopce

Naprostá většina útulků má v adopční smlouvě uvedenou podmínku kastrace. Kastrace ve vhodném věku zabraňuje zbytečnému množení, díky kterému jsou útulky plné. Předvybrat zvíře si můžete jak na stránkách útulků, tak na webových portálech, které pejsky z útulku a depozit inzerují.

Jak nenaletět množiteli?

Množitelem nazýváme každého "chovatele", který množí pouze za účelem výdělku a nebere ohledy ani na pravidla chovu, ani na potřeby zvířat.

Zvířata žijí v otřesných podmínkách, často někde ve sklepě bez přístupu ven, bez vody a řádného krmení. Tato zvířata slouží pouze jako předmět výdělku. Zvířata jsou připouštěna bez jakékoli korekce, feny a kočky neustále rodí mláďata bez možnosti na regeneraci a odpočinek po porodu. Zvířata bývají fyzicky oslabená, nemocná a ve špatném psychickém stavu.

Domácí množitelé

Za množitele lze označit i nezodpovědné majitele, kteří opakovaně (ne)chtěně dopustí nakrytí svých psů, aniž by zvažovali důsledky, které takové jednání může způsobit.

Stejně tak považuji za množitele takové majitele koček, kteří nechávají své kočky běhat po okolí a zároveň nezajistí jejich kastraci. Nekastrovaná kočka může mít koťata dvakrát do roka. Nelze se spoléhat na to, že "vždycky ta koťata někde udám" a nebo je "prostě utopím" - takové jednání je nepřípustné! Bezdůvodné usmrcení zvířete je trestný čin!

Nechtěná a opuštěná koťata bohužel často umírají na různá onemocnění, pod koly aut, vyhladověním nebo podchlazením.

Jak poznám množitele?

Na tuto otázku vám lehce odpovím. Většinou jsou to zvířata inzerovaná na různých inzertních stránkách na internetu. Nadpis inzerátu vám hodně napoví, stačí když je v něm napsáno "čistokrevný bez PP" - v tu chvíli byste měli dát od takového inzerátu ruce pryč! Dále se tito množitelé dají obecně určit podle toho, že mají na webu hodně inzerátů s různými plemeny psů i koček. A pozor, zvířata jsou leckdy nabízena za stejné nebo velmi podobné ceny jako zvířata z chovatelských stanic.  

Pokud se přece jen rozhodnete pro koupi zvířete bez průkazu původu (PP), měli byste být velice obezřetní už při prvním kontaktu s prodávajícím. Množitelé většinou nechtějí (nebo z nějakého důvodu nemohou) ukázat rodiče, případně vám štěně či kotě přivezou někam na parkoviště nebo benzinovou stanici, kde vám ho chtějí rovnou prodat.

Skutečně ušetříte?

Mláďata bývají v horším výživovém stavu a zapáchají. Ve většině případů jsou nemocná nebo mají vývojové vady. Je to tím, že množitelé neprovádějí žádně testy na nemoci a genetické vady. Otázka nepříbuznosti v rodové linii je také nijak netrápí.

Mnoho majitelů, kteří takto naletěli, nyní vlastní nemocná zvířata a trápí se s jejich léčbou. Hodně zvířat se také kvůli zdravotnímu stavu nedožije vyššího věku.

Zvířata jsou často nabízena k prodeji ve velmi nízkém věku, což ve vývoji zvířete způsobuje nejrůznější traumata a komplikace. Nejnižší hranice pro odstavení štěněte/kotěte od matky je až  ve věku 7 týdnů.  Ideální věk pro odstav a následný prodej je pak 8-10 týdnů.

Nenechte je trpět

Pamatujte tedy na to, že je lepší nepodporovat množitele, u kterých zvířata neskutečně trpí. Zvířátko si raději pořiďte z prověřené chovatelské stanice nebo z útulku.

Pokud nebudeme podporovat množitele, nebudou existovat. Kde není poptávka, není nabídka.

Pokud chcete mít aktuální informace o tom, kde pořídit psa nebo kočku, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Výrobci antiparazitik často uvádějí dobu účinnosti svých výrobků dost nejednoznačně. Proč tomu tak je? Výrobek, který prochází tolika testy, by přece měl mít jasně deklarovanou dobu, po kterou je ochrana účinná.

Použili jste přípravek, který by měl mazlíčka ochránit před klíšťaty i blechami. Jenže jak dlouho bude účinná látka působit? Doba účinnosti, kterou uvádí výrobce se často liší od zkušenosti zákazníků. V čem je tedy háček?

Laboratorní testy nepočítají s tím, že svého psa po každé procházce koupete. A pokud obojek nenasadíte správně nebo budete nevhodně dávkovat spot-on přípravky, účinek antiparazitik může být silně oslaben.

Spreje a pipety (spot-on přípravky)

Obecně se nedoporučuje aplikovat antiparazitika před koupelí zvířete. S aplikací počkejte ideálně alespoň 24 hodin. Běžné šampony a kondicionéry totiž významně snižují dobu účinnosti. Pokud potřebujete psa koupat častěji, používejte šampony na přírodní bázi. Jsou šetrné k pokožce a většina z nich nesnižuje účinek antiparazitik vůbec, nebo jen minimálně. Přírodní produkty bývají dražší, ale vyšší cena šamponu se vám vrátí na ušetřených penězích, které byste vydali za nová antiparazitika.

Laboratorní testování není testování v terénu... :)

Výhody

Zvíře není nijak omezováno. Některým psům a kočkám může totiž na začátku obojek pocitově vadit a mohou se proto častěji drbat.

Na co dát pozor?

Nezapomeňte pořídit přípravek do zásoby. Důležité je aplikovat látku včas, aby účinek antipirazitik nebyl přerušen. Dodržujte návod a neimprovizujte s dávkováním.

Obojky

U většiny obojků počítejte s tím, že účinek nastupuje postupně, a to přibližně týden. Výjimkou jsou obojky Foresto, které účinkují proti blechám hned a proti klíšťatům začínají fungovat již po 24 hodinách. Obojek vy měl být utažený tak, aby pod něj bylo možné vsunout dva prsty. Jednou za 14 dní pak zkontrolujte, jestli je stále takto správně utažený. Pokud je to potřeba, můžete obojek omýt mýdlovou vodou. Opět platí, čím šetrnější mýdlo, tím lépe. Většinu antiparazitních obojků je nutné při koupeli sundat. Obojky Foresto jsou však voděodolné a sundávat je nemusíte vůbec. Základem je zvolit správnou velikost obojku, abyste ho mohli nastavit na požadovaný rozměr.

Výhody obojku

Nejlepší varianta v poměru cena/výkon. Účinek obojků je dlouhodobý. Odpadá starost o pravidelnou aplikaci ochrany sprejem nebo kapkami.

Na co dát pozor?

Pozorně si přečtěte informace v příbalovém letáku. Některá antiparazitika obsahují látky, které jsou pro toxické pro jiná zvířata (např. kočky) a není vhodné je používat tam, kde s nimi mohou přijít do přímého kontaktu děti.

Zvolte vhodnou velikost obojku a utáhněte ho tak, aby byl dostatečně volný (na 2 prsty). 

Elektronické odpuzovače

Tady opravdu stačí dát pozor jen na potopení ve vodě. Lehké namočení nebo i silnější déšť by vadit neměl. Před návštěvou rybníka, řeky nebo při domácím koupání odpuzovač sundejte.

Ochrana ano, zázraky ne...

Ať už pro svého mazlíčka vyberete jakoukoliv variantu, nezapomínejte na to, že žádné antiparazitikum nezajistí 100% ochranu. Mazlíčka proto čas od času prohlédněte.

Nepodceňujte nebezpečí spojená s parazity. To, že vaše zvířátko nechodí každý den do lesa, neznamená, že se mu blechy, klíšťata nebo jiní parazité vyhnou. Kvůli myším, potkanům a ježkům, kteří žijí i ve městech, může váš pes přijít k parazitům snadno i v městském parku nebo na zahradě.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně antiparazitik, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Jedni je milují, jiní se jich štítí. I tak si ale potkani vydobyli své místo mezi domácími mazlíčky. Víte, jak se o ně správně starat?

Odkud se u nás potkan vzal?

Předkem dnešního laboratorního potkana je potkan divoký (Rattus norvegicus berkenhout), který se vyskytoval v Indii a Číně. Díky rozvoji lodní dopravy v 18. století se dostal k nám do Evropy a dnes je již vyskytuje po celé světě.

Albíni těchto potkanů se začali chovat pro zábavu a nakonec se díky mnoha vhodným vlastnostem začali využívat i laboratorně.

Dnes si laboratorní potkani našli cestu k našim srdcím a domovům. Je to díky jejich inteligenci a ochotě nám naslouchat. Říká se totiž, že potkani jsou opravdu jako malí pejsci – naučí se přijít na své jméno, poznají svého majitele a rádi se sním mazlí nebo si hrají. Existují i potkaní výstavy a dá se s nimi soutěžit i v agility. Někteří našli dokonce uplatnění v rattoterapii, což znamená, že pomáhají rehabilitovat lidi.      

Potkani jsou inteligentní a ochotni nám naslouchat. 

Co promyslet před pořízením

Pokud zvažujete pořízení potkana, ujasněte si nejdřív, zda bude u vás doma vítán. Zeptejte se rodiny, zda všichni členové domácnosti souhlasí s jeho pořízením a zda se v domácnosti nevyskytuje nějaká alergie. Často se stává, že se lidé zbavují potkánků, protože nezvládli jejich výchovu nebo se rodina postavila proti. Potkani potřebují, aby se jim člověk věnoval a nebyli dlouho sami. Jinak se mohou stát agresivními.

Potkan se v průměru dožívá 2-3 let, je nutné počítat i s relativně brzkým loučením. Na druhou stranu jsou to skvělí parťáci a co jedinec, to úplně jiná povaha.

Výběr potkana aneb ve dvou to jde líp

Potkan je společenské zvíře, proto je potřeba mu pořídit kamaráda stejného pohlaví, aby nestrádal. Potkani rádi spí schoulení k sobě, čistí si kožíšky a hrají si spolu.

Při výběru se rozhodněte, zda chcete spíše klidnějšího jedince – to bývají většinou leniví a mazliví samečci. Nebo naopak akční samičky, které neustále vymýšlejí nějaké lumpárny a chvíli neposedí.

Jak velkou klec?

Klec pro dva jedince by měla měřit minimálně 60 x 40 x 50 cm, samozřejmě čím větší, tím lepší. Pokud si nejste jisti, stačí se poradit na prodejně nebo kontaktovat přímo chovatele.

Proč zvolit raději klec a ne terárium? Mohou po ní šplhat a jde na ni zavěsit spousta prolézaček a hraček, které mají potkáni rádi. Terária nebývají vhodná také z důvodu špatného odvětrávání a hromadění čpavku z moči, který může potkanům po čase naleptat dýchací cesty, na které jsou velmi citliví.

Potkaní obydlí si připravte před pořízením zvířátka.

Potkaní obydlí si připravte předem a potkánka přineste až do hotového, abyste ho co nejméně stresovali. Klec neumisťujte do průvanu, ale ani na tmavé nevětrané místo.

Strava potkana

Potkan je všežravec, a proto potřebuje pestrou stravu. Podávejte mu speciální krmné směsi, přilepšit mu můžete i čerstvou zeleninou a ovocem. Potkana ale zbytečně nepřekrmujte a dávejte pozor na jeho váhu. Obezita by mu mohla působit zdravotní problémy.

V potkaní stravě nesmí chybět minerální kámen. Jako všem hlodavcům, i potkanům zuby celý život dorůstají, proto je potřebuje často obrušovat. S minerálním kamenem se i zabaví. Potkanům můžete přinést i větvičky z ovocných stromů, ale pozor na chemické postřiky!

Jako zpestření poslouží potkánkovi i speciální pamlsky nebo různě ochucené tyčinky. A samozřejmě nezapomeňte na dostatek čisté vody.

Nezapomínejte na dostatek čisté vody!

Zaujal vás potkan a zatoužili jste ho mít doma? Stavte se v některé z našich prodejen, kde vám pomůžeme vybrat vše potřebné.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně chovu potkanů, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Největší králík na světě byl králík jménem Darius, který žil v Anglii. V roce 2010 byl oficiálně uznán Guinessovou knihou rekordů jako největší králík na světě, měřil 129 cm (3 stopy) na délku a vážil 19 kg (44 liber). Darius patřil do plemene králíků s názvem Continental Giant.

Darius měl také pořádný apetit. Denně spořádal dvě hlávky zelí, dvanáct mrkví a šest celých jablek. Obří králík svým vzrůstem překonal všechny dosavadní konkurenty. Protože však Guinessova kniha domácí mazlíčky podle váhy neposuzuje, byl nakonec hodnocen podle délky.

V roce 2011 byl však z výběhu ukraden a jeho osud zůstává bohužel neznámý.

Je důležité si uvědomit, že tak velký králík vyžaduje zvláštní péči a výživu. Je důležité, aby měl dostatečný prostor k pohybu a aby byl krmen kvalitní krmnou směsí pro králíky s dostatkem vlákniny a bílkovin. Je také důležité pečlivě sledovat jeho zdraví, protože velká velikost může způsobit některé zdravotní problémy.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně králíků, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.