Vážení zákazníci, rádi bychom vás informovali o průběhu plánované inventury našeho skladu, která proběhne od 22. dubna 2024 do 26. dubna 2024. Během této doby může dojít k dočasné nedostupnosti některých produktů a k tomu, že nebudeme schopni vychystávat nové objednávky. V průběhu inventury se budeme snažit minimalizovat všechny možné nepříjemnosti a zajistit, aby byla inventura provedena co nejspolehlivěji a co nejrychleji. Děkujeme za vaši trpělivost a pochopení v této době. Pokud budete mít během inventury jakékoli dotazy nebo potřebujete pomoc, neváhejte nás kontaktovat. Vaše spokojenost je pro nás důležitá. S pozdravem, Tým PetCenter

Vodní želva: 20 let přátelství

Mezi oblíbené vodní želvičky v českých domácnostech patří želva Reevesova (také trojkylná nebo čínská). Je charakteristická oválným krunýřem se třemi podélnými kýly. Ráda se chodí na souš procházet a velmi zdatně loví. Patří mezi všežravce. Dalším oblíbeným zástupcem je převážně masožravá želva mapová (též Kohnova nebo Mississippi). Poznáme ji podle žlutých proužků na hlavě i nohou a hřbetního pruhu hrbolů táhnoucích se středem krunýře.

Želvárium


Pro jednu mladou želvičku volíme terárium o délce jednoho metru a padesáti centimetrech na výšku i šířku. Nejlepší je terárium s vrchním krytem abychom neměli velký teplotní rozdíl mezi vodním prostředím a souší.

Na suchou část se bude chodit vyhřívat, zabírá zpravidla třetinu plochy želvária a měla by být snadno přístupná. Můžeme ji vytvořit pomocí plovoucích ostrůvků, akvarijním kořenem, nebo postavit z kamenů. Celý prostor zpestříme rostlinami. Živé želvičku sice zabaví, ale dlouho nevydrží. Z dlouhodobého hlediska jsou lepší plastové akvarijní nebo některé terarijní rostliny. Necháme-li dno prázdné, bude se nám lépe čistit. Z estetického hlediska je lepší dvoucentimetrová vrstva akvarijního štěrku nebo písku.

Aby se nám voda nekazila a nezapáchala umístíme do ní akvarijní filtr. Volíme takový, který se dá umístit také do vodorovné pozice a ideálně o něco silnější než je doporučen výrobcem podle litrů vody. Pokud nám vytváří moc silný proud, otočíme jeho vyústění proti kameni nebo sklu. Do vody umístíme také akvarijní topítko, které nám ji vyhřeje na dvaadvacet až 25 stupňů Celsia.

Stejnou teplotu je dobré udržovat i na vzduchu mimo tepelný zdroj. To zařídíme výhřevnou terarijní žárovkou, ideálně takovou, která snese občasnou vodní sprchu od obyvatele terária. Umístíme ji do instalované keramické objímky, sílu a výšku umístění žárovky volíme tak, aby se pod ní na souši pohybovala teplota kolem 32 stupňů Celsia. Do její blízkosti dáme další objímku, tentokrát s žárovkou UVB, která želvičce nahradí sluneční záření a pomůže vstřebávat vápník a fosfor. Tato žárovka vydává správně světelné spektrum pouze rok, proto doporučuji si na ni napsat datum prvního rozsvícení, abychom věděli, kdy bude potřeba nová. Zatímco filtraci necháme běžet trvale, osvětlení si napojíme na spínací hodiny na deset hodin svícení. Pro simulaci přírodních podmínek můžeme nastavit pár pauz.

 

Strava


Potrava mladých želv se skládá u většiny druhů převážně z masové složky. Postupným dospíváním přidáváme rostlinnou část a ubíráme té masové. Mladým jedincům můžeme dát syrové maso kuřecí, rybí i libovou hovězí svalovinu nebo srdce. Větší želvy nemají problém ani s živou stravou, jak rybami, tak hmyzem. Bez problémů přijímají také krmivo mražené i sušené – rybičky nebo krevetky. Ze zelené stravy jsou vhodné vodní rostliny, špenát, římský salát nebo pekingské zelí, trocha zeleniny nebo ovoce. Do stravy denně přidáváme minerální doplněk stravy. Pro usnadnění můžeme pořídit granule pro vodní želvy, které by měli být kompletní. Doporučuji na krmení přemístit želvičku i s trochou vody do jiné nádoby a po najezení zase zpět. Vodu dáme zpět čistou. Zlepší se nám tím kvalita vody v akvateráriu a také budeme mít přehled o množství snědené potravy.

Želvy v české přírodě

Původním druhem nadcházejícím se v české přírodě je želva bahenní, kterou můžeme potkat v povodí Moravy a Dyje. Přestože se diskutuje o jejím vysazení v 16. století, jsou dochované fosilní pozůstatky z oblasti Polabí. Na území České republiky došlo k jejímu mizení z přírody s příchodem středověku důsledkem vysušování mokřadů.

Dále můžeme v naší fauně potkat zavlečené druhý želv, zejména želvu nádhernou (Trachemys scripta, převážně poddruh elegans) . Jedná se o záměrně vysazené jedince z odchovů a import a jejich potomky. Jsou to všežravci, proto ovlivňují nejen faunu ale i flóru, vytlačují původní druhý nejen želv, ale i ptactva, obojživelníků a savců. Proto je jejich výskyt sledován od roku 2008 a dnes je již zakázán jejich odchov i převoz do České republiky.


Pokud chcete mít aktuální informace ohledně vodních želv, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.