Pomáháme přírodě: Jak na podzim podpořit ptáky, ježky a další tvory
Podzim je čas, kdy se příroda připravuje na zimní odpočinek. Stromy shazují listí, dny se krátí a zvířata hledají potravu či úkryt. I my lidé můžeme v tomto období sehrát důležitou roli – drobnými činy, které mají velký dopad. Pomáhat je však třeba tím správným způsobem.
Jak pomoci venkovnímu ptactvu
Podzimní měsíce jsou pro venkovní ptactvo zlomové. Tažné druhy se chystají k migraci na jih, jiné se naopak připravují na přežití v našich podmínkách.
Abychom jim co nejvíce usnadnili tyto procesy, můžeme udělat několik jednoduchých kroků:
- Nechme přírodu přírodou. Na zahradě nesklízejte keře s plody (šípky, jeřabiny, hloh, kalinu). Tyto keře budou sloužit, jako přirozená zimní spižírna. Pokud chcete pomoci ještě více, můžete tyto druhy křovin naopak vysázet.
- Dokrmovat až s prvními mrazy. Nabízet potravu bychom měli začít teprve tehdy, když napadne sníh nebo zem zmrzne. Ideálně od konce listopadu do března, kdy je krajina chudá na hmyz i semena. Vhodné jsou například slunečnicová semena, mák, oves, lůj nebo jablka. Vybrat můžete i z naší nabídky pro venkovní ptactvo.
- Voda je důležitá i v zimě. Mělké napajedlo s čistou vodou ptákům často zachrání život.
Tip: Vyrobit si můžete také vlastní lojové krmítko přímo doma. Připravili jsme pro vás jednoduchý návod, jak na to.
Budete potřebovat například sádlo nebo loj, semínka, ovesné vločky a formičky nebo prázdné kelímky na jogurt. Smíchejte tuk se semínky a vločkami, naplňte směsí formičky a nechte ztuhnout v chladu. Hotové krmítko pak stačí zavěsit na strom či balkón a pozorovat, jak se do něj postupně sjíždějí sýkorky, vrabci či zvonci. Do směsi můžete přidat i sušené ovoce nebo drcené ořechy – ptáci i vy si tak zpestříte zimní hostinu.
Přikrmování mimo zimu – dobrý úmysl, který často více škodí, než pomáhá
V posledních letech mnoho lidí krmí divoké ptactvo celoročně. Přestože je to myšleno dobře, přírodě to ne vždy prospívá. Ptáci si ve většině případech dokážou potravu zajistit sami, pokud mají vhodné prostředí – louky, keře, stromy a hmyz.
Celoroční a nadměrné přikrmování může mít však nepříznivé důsledky:
- Změna přirozeného chování. Některé tažné druhy přestávají migrovat, protože se spoléhají na lidská krmítka. To narušuje jejich přirozený rytmus a snižuje šanci přežití při náhlých a nečekaných mrazech.
- Ztráta přirozeného výběru. Ptáci se stávají závislými na člověku a mění se i složení jejich populací. To znamená, že přežívají i slabí a staří jedinci, kteří by jinak byly přirozeně zdrojem potravy pro další druhy zvířat.
- Riziko nemocí. Znečištěná nebo plesnivá krmítka se stávají ohnisky infekcí a mohou způsobit i bolestivou smrt mnohému ptactvu, které je na dané krmítko zvyklé a spoléhá na něj.
Mimo zimu je vhodnější pomáhat jinak: vysazovat původní druhy rostlin, ponechat část trávníku neposekanou a zajistit ptákům přirozené úkryty.

Ježci a jejich zimní spánek
Ježci jsou symbolem podzimu. Jakmile se ochladí, hledají místo, kde mohou přečkat zimu – v hromadách listí, kompostu či pod dřevem.
Aby mohli spát klidně, musí si předem vytvořit tukové zásoby. A tady často přichází na řadu lidská pomoc – někdy potřebná, jindy zbytečná.
Kdy ježek zvládne zimu sám
Na přelomu října a listopadu by měl zdravý ježek vážit alespoň 600–700 gramů. Pokud je aktivní pouze v noci, má lesklé ostny a nepůsobí vyhublým dojmem, je vše v pořádku. Takový ježek si najde úkryt a zazimuje se přirozeně.
Zbytečné „záchrany“ těchto jedinců jsou však velmi časté. Každoročně se do záchranných stanic dostávají stovky ježků, kteří by zimu zvládli sami a jsou tak vystaveni riziku ztráty přirozeného instinktu a velkému stresu. Díky tomu dojde v některých případech bohužel i k úhynu po jejich opětovnému vypuštění do volné přírody.
Zásah má smysl, pokud ježek:
- Váží méně než 500–600 gramů (v říjnu), nebo méně než 700 gramů (v listopadu).
- Je aktivní přes den, působí slabě, má parazity, nebo bloudí v chladném počasí.
- Zjevně nenašel úkryt nebo se zdržuje na frekventovaných místech.
V takovém případě je nejlepší kontaktovat nejbližší záchrannou stanici (např. přes portál www.zvirevnouzi.cz), kde odborníci rozhodnou o dalším postupu.
Jak se zvířata připravují na zimu
Zvířata mají různé strategie, jak přežít mrazivé měsíce.
- Hibernace (pravý zimní spánek): Tělesná teplota i srdeční činnost se výrazně zpomalí – typické pro netopýry, plchy či ježky.
- Zimní spánek: Mírnější forma, zvíře se občas probouzí (např. medvěd, jezevec).
- Strnulost (torpor): Krátkodobé zpomalení metabolismu, například u drobných ptáků nebo rejsků.
Suchozemské želvy: Upadají do tzv. brumace – stavu podobného strnulosti. Želvy přezimují v chladném, ale nemrazivém prostředí, kde jen minimálně dýchají a nepřijímají potravu.
Nejčastější mýty o krmení zvířat v zimě:
|
❌ Mýtus |
✅ Pravda |
|
„Ptákům můžeme dát chleba nebo rohlíky.“ |
Pečivo ptactvu škodí. Může způsobovat zažívací potíže, nebo plísně. Lepší jsou semena, ořechy a lůj. |
|
„Zvířata si mají poradit sama, lidé jim nemají pomáhat.“ |
Přirozené prostředí zvířat se kvůli lidské činnosti zmenšuje. Odpovědná pomoc (např. vysazování keřů s plody, úkryt, napajedlo) je vítaná. |
|
„Ježek může pít mléko.“ |
Nepravda. Mléko způsobuje průjem a dehydrataci. Vždy jen voda! |
|
„Zvířata se v zimě neprobouzejí.“ |
Mnohá zvířata se v zimě budí – např. medvědi nebo veverky – a potřebují mít blízko zdroj potravy. |
|
„Když najdu spícího ježka, musím ho přenést na teplo.“ |
Pokud je zdravý a v úkrytu, nechte ho být. Přenesením ho můžete probudit a ohrozit. |
Malé kroky, velká pomoc
Pomoc přírodě nemusí být složitá.
Stačí:
- nehrabat všechen listový odpad
- nechat pár jablek nebo bobulí pro ptáky
- postavit jednoduché krmítko či domeček pro ježka
- a hlavně – respektovat přirozený rytmus přírody
Každý z nás může přispět k tomu, aby byl podzim i zima pro naše malé sousedy bezpečnější.
„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“







