Blog, Strana 2

Podzim je čas, kdy se příroda připravuje na zimní odpočinek. Stromy shazují listí, dny se krátí a zvířata hledají potravu či úkryt. I my lidé můžeme v tomto období sehrát důležitou roli – drobnými činy, které mají velký dopad. Pomáhat je však třeba tím správným způsobem.

Jak pomoci venkovnímu ptactvu

Podzimní měsíce jsou pro venkovní ptactvo zlomové. Tažné druhy se chystají k migraci na jih, jiné se naopak připravují na přežití v našich podmínkách.

Abychom jim co nejvíce usnadnili tyto procesy, můžeme udělat několik jednoduchých kroků:

• Nechme přírodu přírodou. Na zahradě nesklízejte keře s plody (šípky, jeřabiny, hloh, kalinu). Tyto keře budou sloužit, jako přirozená zimní spižírna. Pokud chcete pomoci ještě více, můžete tyto druhy křovin naopak vysázet.
• Dokrmovat až s prvními mrazy. Nabízet potravu bychom měli začít teprve tehdy, když napadne sníh nebo zem zmrzne. Ideálně od konce listopadu do března, kdy je krajina chudá na hmyz i semena. Vhodné jsou například slunečnicová semena, mák, oves, lůj nebo jablka. Vybrat můžete i z naší nabídky pro venkovní ptactvo.
• Voda je důležitá i v zimě. Mělké napajedlo s čistou vodou ptákům často zachrání život.

Tip: Vyrobit si můžete také vlastní lojové krmítko přímo doma. Připravili jsme pro vás jednoduchý návod, jak na to.

Budete potřebovat například sádlo nebo loj, semínka, ovesné vločky a formičky nebo prázdné kelímky na jogurt. Smíchejte tuk se semínky a vločkami, naplňte směsí formičky a nechte ztuhnout v chladu. Hotové krmítko pak stačí zavěsit na strom či balkón a pozorovat, jak se do něj postupně sjíždějí sýkorky, vrabci či zvonci. Do směsi můžete přidat i sušené ovoce nebo drcené ořechy – ptáci i vy si tak zpestříte zimní hostinu.

Přikrmování mimo zimu – dobrý úmysl, který často více škodí, než pomáhá

V posledních letech mnoho lidí krmí divoké ptactvo celoročně. Přestože je to myšleno dobře, přírodě to ne vždy prospívá. Ptáci si ve většině případech dokážou potravu zajistit sami, pokud mají vhodné prostředí – louky, keře, stromy a hmyz.

Celoroční a nadměrné přikrmování může mít však nepříznivé důsledky:

• Změna přirozeného chování. Některé tažné druhy přestávají migrovat, protože se spoléhají na lidská krmítka. To narušuje jejich přirozený rytmus a snižuje šanci přežití při náhlých a nečekaných mrazech.
• Ztráta přirozeného výběru. Ptáci se stávají závislými na člověku a mění se i složení jejich populací. To znamená, že přežívají i slabí a staří jedinci, kteří by jinak byly přirozeně zdrojem potravy pro další druhy zvířat.
• Riziko nemocí. Znečištěná nebo plesnivá krmítka se stávají ohnisky infekcí a mohou způsobit i bolestivou smrt mnohému ptactvu, které je na dané krmítko zvyklé a spoléhá na něj.

Mimo zimu je vhodnější pomáhat jinak: vysazovat původní druhy rostlin, ponechat část trávníku neposekanou a zajistit ptákům přirozené úkryty.

Ježci a jejich zimní spánek

Ježci jsou symbolem podzimu. Jakmile se ochladí, hledají místo, kde mohou přečkat zimu – v hromadách listí, kompostu či pod dřevem.

Aby mohli spát klidně, musí si předem vytvořit tukové zásoby. A tady často přichází na řadu lidská pomoc – někdy potřebná, jindy zbytečná.

Kdy ježek zvládne zimu sám

Na přelomu října a listopadu by měl zdravý ježek vážit alespoň 600–700 gramů. Pokud je aktivní pouze v noci, má lesklé ostny a nepůsobí vyhublým dojmem, je vše v pořádku. Takový ježek si najde úkryt a zazimuje se přirozeně.

Zbytečné „záchrany“ těchto jedinců jsou však velmi časté. Každoročně se do záchranných stanic dostávají stovky ježků, kteří by zimu zvládli sami a jsou tak vystaveni riziku ztráty přirozeného instinktu a velkému stresu. Díky tomu dojde v některých případech bohužel i k úhynu po jejich opětovnému vypuštění do volné přírody.

Zásah má smysl, pokud ježek:

• Váží méně než 500–600 gramů (v říjnu), nebo méně než 700 gramů (v listopadu).
• Je aktivní přes den, působí slabě, má parazity, nebo bloudí v chladném počasí.
• Zjevně nenašel úkryt nebo se zdržuje na frekventovaných místech.

V takovém případě je nejlepší kontaktovat nejbližší záchrannou stanici (např. přes portál www.zvirevnouzi.cz), kde odborníci rozhodnou o dalším postupu.

Jak se zvířata připravují na zimu

Zvířata mají různé strategie, jak přežít mrazivé měsíce.

• Hibernace (pravý zimní spánek): Tělesná teplota i srdeční činnost se výrazně zpomalí – typické pro netopýry, plchy či ježky.
• Zimní spánek: Mírnější forma, zvíře se občas probouzí (např. medvěd, jezevec).
• Strnulost (torpor): Krátkodobé zpomalení metabolismu, například u drobných ptáků nebo rejsků.

Suchozemské želvy: Upadají do tzv. brumace – stavu podobného strnulosti. Želvy přezimují v chladném, ale nemrazivém prostředí, kde jen minimálně dýchají a nepřijímají potravu.

Nejčastější mýty o krmení zvířat v zimě:

Malé kroky, velká pomoc

Pomoc přírodě nemusí být složitá.

Stačí:

• nehrabat všechen listový odpad
• nechat pár jablek nebo bobulí pro ptáky
• postavit jednoduché krmítko či domeček pro ježka
• a hlavně – respektovat přirozený rytmus přírody

Každý z nás může přispět k tomu, aby byl podzim i zima pro naše malé sousedy bezpečnější.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Postroje jsou praktickou a bezpečnou alternativou k obojkům. Správně zvolený postroj usnadní manipulaci se psem, může přispět k jeho pohodlí a zlepšit společné procházky. Jak ale vybrat ten správný? Podívejme se na hlavní aspekty, které byste při výběru postroje měli zvážit.

V jakém případě upřednostnit postroj před obojkem?

Postroj rovnoměrně rozkládá tah po těle psa, což je šetrnější k jeho krku, páteři a dýchacím cestám. To ocení zejména majitelé starších psů, nebo psů s respiračními potížemi. Může být také velmi vhodný pro psy s potížemi pohybového aparátu – ovšem záleží na konkrétním typu postroje a zdravotním stavu psa. Správně zvolený postroj může psovi pomoci snížit zátěž na klouby, záda nebo krční páteř a zlepšit stabilitu při chůzi.

Výběr správného postroje není jen otázkou stylu, ale především pohodlí a bezpečí vašeho psa. Investujte čas do výběru i zkoušení a sledujte, jak se pes v postroji cítí. Správně zvolený postroj může výrazně zlepšit společné chvíle na vodítku – ať už na městské procházce, výletu do lesa nebo sportovní aktivitě.

Velikost a nastavení

Každý postroj by měl vašemu parťákovi dobře sedět. Vždy by měl by být dostatečně přiléhavý, aby neklouzal, ale ne příliš těsný. To znamená, že mezi popruhy a tělem psa má být místo na dva prsty podobně, jako u obojků. Dobré je, pokud je postroj nastavitelný v ideálním případě na více místech, aby lépe seděl různým typům psí postavy. Před nákupem postroje vždy změřte psa v oblasti hrudníku a krku podle návodu každého výrobce.

Ne každý pes si na postroj zvykne okamžitě. Zkuste jej nasazovat nejprve doma, aby měl prostor si zvykat postupně a v domácím prostředí. Během zvykání nabízejte oblíbené pamlsky a chvalte. Při procházkách sledujte, zda postroj netlačí, neodírá nebo se neposouvá.

Typy postrojů podle použití

Při výběru postroje je důležité zohlednit, k čemu přesně ho budete používat – jiný postroj se hodí na každodenní procházky, jiný na sport, výcvik nebo cestování.

Postroj na každodenní venčení.

Vhodný pro běžné procházky, městské prostředí, nebo rekreační výlety. Snadno se nasazuje a je vhodný pro většinu psů.

• H-postroj (klasický) – rovnoměrné rozložení tlaku, snadno nastavitelný.
• Y-postroj (ergonomický) – vhodnější pro delší procházky, neomezuje ramena.

Postroj proti tahání

Ideální pro psy, kteří silně tahají na vodítku a pro výcvik chůze u nohy. Zlepšuje kontrolu nad psem, pomáhá odnaučit tahání a je vhodný pro výcvik základní poslušnosti.

• Postroj s připnutím na hrudi (anti-pull) – když pes zatáhne, postroj ho otočí bokem.
• Tréninkový postroj s dvojitým uchycením – umožňuje připnutí na záda i hruď současně.

Pozor: Není vhodné pro běh nebo sporty – omezuje volný pohyb.

Postroj pro sport a aktivní pohyb

Vhodný pro canicross, dogtrekking, běh, jízdu na kole (bikejöring). Neomezuje v pohybu, chrání páteř a klouby a umožňuje efektivní tah.

• Tahací postroj (např. X-back, H-back) – určený pro tah, rozkládá sílu rovnoměrně.
• Speciální sportovní postroje (např. Freemotion, Speed harness) – ergonomické, maximálně přizpůsobené psí anatomii.

Bezpečnostní postroj do auta.

Tyto postroje se používají se pro bezpečnou přepravu autem. Zvyšuje bezpečnost psa i řidiče a je vhodný i pro krátké přestávky během cesty. V naší republice je navíc ze zákona o provozu na pozemních komunikacích daná povinnost mít psa zabezpečeného buď postrojem, přepravkou, nebo mříží případně sítí v zadní části auta.

• Postroj s možností připnutí do bezpečnostního pásu
• Postroj s certifikací crash-testu (např. Kurgo, Ruffwear)

Postroj pro stopování a volný pohyb.

Ideální pro stopování, volný pohyb na dlouhém vodítku, většinou využívaný pro lovecké psy. Neomezuje pohyb, netlačí při delším nošení a dobře drží na těle i v terénu.

• Stopovací (tracking) postroj – lehký, s delším trupovým dílem
• Outdoorový postroj – odolný, často s madlem pro pomoc při překonávání překážek

Rehabilitační a asistenční postroje.

Ideální pro starší, nebo nemocné psy, psy po operacích a asistenční psy. Umožňují manipulaci s hendikepovaným psem, odlehčují zatížení kloubů a jsou vhodné i pro veterinární účely.

• Postroj s madlem – pro zvedání zadní části těla
• Podpůrný postroj – rozdělený na přední a zadní část, někdy s popruhem přes břicho
• Asistenční postroj – pro vodicí a asistenční psy, obvykle robustní s rukojetí

Je postroj vhodný také při výcviku štěněte?

Pokud máte štěně, které ještě neumí chodit na vodítku a často tahá, chrání postroj průdušnici a páteř. Štěně se také hůř vyvlékne z postroje než z obojku. Může však podporovat tahání – některé psy postroj spíše vybízí k větší síle (mají více kontroly tělem), zejména pokud není správně nasazen nebo vybrán.

Doporučení:
Postroj je vhodný pro bezpečné venčení, když štěně ještě neumí klidně chodit na vodítku. Pokud však chcete psa učit přesné pozice a reagování na vedení, doporučuje se buď dobře padnoucí obojek, nebo speciální výcvikový postroj s připnutím vepředu, který umožňuje jemnější vedení.

Riziko deformace páteře u rostoucích psů

Mladý pes (zejména ve fázi intenzivního růstu – cca do 12 až 18 měsíců podle plemene) má měkké, tvarující se kosti a chrupavky, nedovyvinutý svalový korzet (který pomáhá stabilizovat páteř) a je náchylný k deformacím při dlouhodobém jednostranném zatížení. V takovém případě mohou postroje způsobit zdravotní komplikace. Při výběru a nošení dávejte pozor, aby postroj neškrtil, nebo netlačil na hrudní a bederní oblast a neomezoval přirozený pohyb ramen. Tahání na vodítku bez správného vedení totiž vyvíjí asymetrický tlak na trup.

Doporučení pro výběr postroje u štěňat a mladých psů

• Zvolte ergonomický (Y) postroj, který neomezuje ramenní klouby (popruh vede mezi předními končetinami a přes hrudník) a rovnoměrně rozkládá tah.
• U větších plemen (např. labradoři, ovčáci, retrívři) je vývoj páteře delší, takže opatrnost platí i do 18 měsíců věku. Vyhněte se postrojům s tvrdým madlem nebo přezkami v místě, kde by mohly tlačit na páteř a pokud máte pochybnosti nechte si poradit od fyzioterapeuta nebo veterináře.
• Postroj by měl být měkký, ale pevný. Jak pes roste, mění se mu tvar hrudníku a délka trupu, proto pravidelně kontrolujte jeho velikost a nastavení.
• Nevyvíjejte přílišný tah. Tahání štěněte na postroji může vést k přetěžování krční nebo hrudní části páteře.
• Doporučuje se použití vodítka s amortizérem nebo vedení na volno v bezpečném prostředí
• Věnujte pozornost symetrii pohybu. Pokud pes v postroji chodí nakřivo, odmítá se hýbat nebo často kouše do postroje, může to být signál, že mu nesedí.

Jaký materiál je vhodný pro koho?

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Zimování suchozemských želv je důležitý proces, který napodobuje jejich přirozený cyklus ve volné přírodě. Správná příprava pomůže želvě udržet zdraví a prodloužit její život. Následující kroky vám pomohou, ať už chováte řeckou, stepní či jiný druh suchozemské želvy, který přirozeně zimuje.

Co je to hibernace a proč je důležitá

Hibernace (zimní spánek) je přirozený stav hlubokého klidu, při němž se zvířatům výrazně zpomalí metabolismus, dýchání a srdeční činnost. Díky tomu mohou přečkat chladné měsíce, kdy je málo potravy a nízké teploty. Hibernace pomáhá udržet energetickou rovnováhu, podporuje přirozený životní rytmus a u některých druhů zvířat zlepšuje reprodukci a dlouhověkost. U suchozemských želv je zimní spánek důležitý pro zdravý imunitní systém a celkovou vitalitu. Ne všechny druhy želv však zimují. Například tropické želvy zimování nepotřebují.

Zimovat, nebo nezimovat?

Pokud si nejste jisti, zda dokážete vytvořit správné podmínky pro hibernaci, je lepší nezimovat vůbec než zimovat špatně. Nesprávná teplota, nedostatek vlhkosti či nevhodná délka zimního spánku mohou želvě způsobit vážné zdravotní problémy, včetně dehydratace nebo selhání orgánů. U mladých, nemocných nebo oslabených jedinců může být nezimování dočasně bezpečnější volbou. Zdraví želvy má vždy přednost před snahou o napodobení přírody za každou cenu.

Od kolika let věku je zimování vhodné?

Obecné doporučení je začít se zimováním až u plně zdravých, dobře živených želv starších zhruba 2 – 3 let, případně po dosažení minimální hmotnosti doporučené pro daný druh.

• Mláďata do 1 roku se obvykle nezimují. Potřebují růst, mají menší zásoby tuků a vody, a hibernace by je zbytečně oslabila.
• Mladé želvy 1 – 3 roky: Zkušenější chovatelé někdy zimují i dvouleté jedince, ale jen pokud jsou v perfektní kondici a mají dostatečnou váhu.
• Pro dospělé želvy po dosažených 3 letech je při dobrém zdraví a dostatečné hmotnosti zimování přirozené a prospěšné.

Příprava několik týdnů předem

Nejprve doporučujeme želvu zvážit. U evropských druhů se často uvádí orientačně alespoň 20 g na každý cm délky krunýře. Poté navštívit veterináře, aby vyloučil vnitřní parazity nebo jiné onemocnění. Nemocná želva by zimovat neměla, jelikož v tomto případě představuje hibernace značné riziko.

Přibližně 3 – 4 týdny před zimováním postupně snižujte teplotu i délku osvětlení a přestaňte krmit, aby si želva vyprázdnila trávicí ústrojí. Vhodné jsou koupele v mělké vlažné vodě, aby želva měla dostatek tekutin. Koupele také mnohdy pomohou s lepším vyprazdňováním.

Výběr vhodného místa

Želvy potřebují chladné, ale nemrznoucí prostředí s teplotou kolem 3 – 6 °C.

• Minimum: cca 2 °C (pod 0 °C hrozí omrznutí).
• Maximum: 7 – 8 °C (nad 8 °C už želva začíná spalovat zásoby energie a může se probouzet).

Proč právě 3 – 6 °C

Při této teplotě je metabolismus zpomalený, takže želva jen minimálně spotřebovává tukové zásoby a zároveň nemrzne. Vyšší teplota způsobuje rychlejší ztrátu hmotnosti a dehydrataci. Nižší teplota představuje riziko poškození tkání.

Možnosti:

• Chladná sklepní místnost
• Speciální chladnička na zimování
• Izolovaná bedna v nevytápěné části domu

Použijte plastový, nebo dřevěný box s víkem proti hlodavcům. Na dno dejte podestýlku se směsi rašeliny, listí nebo hoblin, do které se želva může zahrabat. Vždy zajistěte dostatečné větrání.

Pravidelná kontrola

• Kontrolujte teplotu a vlhkost (ideálně 70 – 80 %).
• Jednou týdně želvu zvažte – úbytek váhy by neměl překročit 1 % za měsíc.
• Při známkách nemoci (výtok z nosu, neobvyklý úbytek hmotnosti) želvu probuďte.

Po 2 – 4 měsících želvu pomalu přesuňte do teplejší místnosti. Postupně zvyšujte teplotu a nabídněte vodní lázeň, aby se napila. Krmte až po několika dnech.

Nechci zimovat

Pokud želvu nezimujete, respektujte její přirozený rytmus a umožněte jí podzimní odpočinek. Nechte ji venku, dokud denní teploty neklesnou trvale pod 20 °C (obvykle začátkem října). Při hrozbě nočních mrazíků ji na noc přesuňte do chladného místa v domě. Když ji přenesete do terária, první 1 – 2 dny nesviťte ani netopte, aby si zvykla na nové prostředí. Poté světlo i teplo zapínejte postupně. Želva může být málo aktivní či se zahrabat – dopřejte jí klid. I během klidového období pravidelně měňte vodu a nabízejte čerstvé krmení.

Želva si v podzimním období většinou sama řekne o trochu klidu. Bude línější než obvykle, místo celodenního pobíhání po teráriu bude většinu dne na jednom místě. Také sama omezí příjem potravy. Toto je její přirozený proces. Nemanipulujte s ní víc, než je nutné. Uberte dobu svícení a topení. A nechejte ji pár týdnů odpočívat.

Zajímavosti ze zimního světa divokých zvířat

• Medvědi nejsou praví hibernátoři. Ačkoli spí celé týdny, jejich tělesná teplota klesá jen mírně, takže se mohou rychle probudit, například aby ochránili svá mláďata.
• Některé druhy žab a vodních želv přežívají zimu na dně zamrzlých jezer, kde dýchají kůží a přijímají kyslík z vody.
• Netopýři jako mistři úspory energie: Srdeční tep jim během hibernace klesá z několika stovek na méně než deset úderů za minutu a mohou dýchat jen několikrát za hodinu.
• Hmyz v režimu „superchladu“: Například motýl babočka admirál nebo včely medonosné přežívají zimu ve zvláštním stavu, kdy jejich tělní tekutiny nezamrzají ani při teplotách pod bodem mrazu.
• Některé tropické druhy kolibříků denně upadají do krátkého torporu, podobného hibernaci, aby přečkaly chladné noci. Tento proces nazýváme mini-hibernací.

Zdravá želva po zimě: co si zapamatovat

Správné zazimování je klíčem ke zdraví suchozemské želvy. Hibernace je přirozený proces, který pomáhá mnoha zvířatům – od želv až po netopýry – přežít období chladu a nedostatku potravy. Důsledná příprava, vhodná teplota a pravidelná kontrola zajistí, že vaše želva bezpečně přečká zimu a na jaře se probudí v plné síle.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Oslavte s námi Světový den zvířat a udělejte radost opuštěným pejskům a kočičkám! Každá vaše objednávka se teď počítá – doslova.

Ke každému nákupu od 2 – 5. října PetCenter přidá jednu odměrku granulí, kterou věnujeme útulkům Mazlíčci u Fialek z. s. Odměrky uvidíte přímo ve vašem košíku. Na konci akce všechny odměrky proměníme ve velkou porci krmiva, která poputuje přímo k chlupáčům, kteří ji nejvíce potřebují. Stačí tedy nakoupit jako obvykle – a vy tak automaticky přispějete k tomu, aby misky v útulcích zůstaly vždy plné a ocásky spokojeně vrtěly. 🐶🐱

Každý rok 4. října si připomínáme, že na naší planetě nejsme sami. Světový den zvířat nám dává příležitost zamyslet se nad tím, jak s živými tvory kolem sebe zacházíme – a také oslavit radost, kterou nám přinášejí. Tento den má své kořeny už v roce 1931, kdy byl vyhlášen ve Florencii. Česká republika se k tradici připojila v roce 1994 a od té doby si získává stále více příznivců. Hlavní poselství zůstává neměnné: zvířata nejsou věci, ale cítící bytosti, které potřebují naši ochranu, respekt a lásku.

Proč právě 4. října?

Datum je poctou svatému Františkovi z Assisi, muži, který předběhl svou dobu. Zakladatel františkánského řádu se zvířaty mluvil jako s rovnocennými přáteli, ošetřoval zraněné tvory a učil, že každý život má hodnotu. František zemřel 4. října 1226 a stal se patronem zvířat i celé ekologie. Jeho odkaz nám připomíná, že soucit a pokora jsou klíčem k harmonii se světem přírody.

Oslavy plné radosti

Po celé České republice se tento den slaví v zoologických zahradách, útulcích a komunitních centrech. Pořádají se speciální prohlídky, vzdělávací programy a charitativní akce. Nadace na ochranu zvířat například každoročně organizuje sbírku chovatelských potřeb pro opuštěné psy a kočky – malý dar, který může změnit život.

Jak jej můžete oslavit vy?

Chcete, aby byl tento den víc než jen poznámkou v kalendáři? Tady je několik nápadů, jak dát svou lásku ke zvířatům najevo:

• Navštivte útulek. Udělejte si čas na procházku se psy nebo darujte krmivo či deky. Každé pohlazení a pár minut vaší pozornosti pro ně mnohdy znamená celý svět.
• Podpořte ochranu přírody. Přispějte organizacím, které chrání ohrožené druhy, nebo se zapojte do dobrovolnické činnosti.
• Adoptujte zvíře v zoo. Mnohé zoologické zahrady nabízejí možnost „adopce“ zvířete. Každý druh má stanovenou částku, která vychází z ročních nákladů na krmivo a péči. Stačí si vybrat svého favorita a můžete se stát jeho hrdým adoptivním rodičem.
• Rozmazlujte svého mazlíčka. Delší procházka, nová hračka nebo pamlsek vašemu parťákovi ukáže, že je pro vás víc než jen „zvíře“.
• Zkuste jeden den bez masa. I malá změna jídelníčku může pomoci snížit tlak na životní prostředí a podpořit welfare hospodářských zvířat.
• Učte děti soucitu. Vyprávějte jim o významu tohoto dne, vezměte je na návštěvu zoo nebo záchranné stanice a ukažte jim, že každá bytost si zaslouží péči.
• Pomozte nám naplnit misky v útulcích.

Světový den zvířat není jen svátkem pro chovatele a milovníky zvířat. Je to výzva pro každého z nás – otevřít srdce, zpomalit a uvědomit si, že planeta patří všem živým tvorům. Ať už doma hladíte kočku, obdivujete volně žijící ptáky, nebo pomáháte v útulku, každý malý čin má smysl.

Protože skutečná láska ke zvířatům začíná respektem.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

S příchodem podzimu, obdobím typickým poklesem teplot a vyšší vlhkostí, se zvyšuje výskyt infekční laryngotracheitidy, známé spíše jako psincový kašel. Jde o poměrně běžné onemocnění, se kterým se mnoho psů alespoň jednou za život setká. Podobně jako u lidské chřipky může mít lehký, několika denní průběh, ale také se může rozvinout v závažnou infekci dýchacích cest, vyžadující hospitalizaci a intenzivní léčbu.

Co psincový kašel způsobuje?

Psincový kašel je multifaktoriální onemocnění, na jehož vzniku se obvykle podílí více původců, mezi nejčastější patří:

• Canine adenovirus typ 2 (CAV-2)
• Canine parainfluenza virus (CPIV)
• Bordetella bronchiseptica (nejčastěji jako sekundární bakteriální komplikace)

Ve většině případů začíná infekce virově, což vede k oslabení slizniční imunity dýchacích cest. Tím vzniká prostor pro sekundární bakteriální infekci, která se může rozšířit i na dolní cesty dýchací.

Jak se nemoc šíří?

Přenos probíhá kapénkovou infekcí - tedy vzduchem při kašli nebo kýchání, ale i kontaktem s kontaminovanými povrchy (např. misky, vodítka, ruce člověka).

Riziko nákazy je výrazně vyšší v prostředí, kde se nachází větší počet psů:

• psí školky a hotely
• útulky
• výstavy a sportovní akce
• psí parky

Proč „psincový kašel"?

Název pochází ze slova „psinec", což je starší výraz pro útulek - právě tam se onemocnění kvůli koncentraci psů objevovalo nejčastěji.

Typickým příznakem je suchý, dráždivý kašel, často je doprovázen vykašláváním bílé pěny. Někdy kašel vyvolá až zvracení, což může majitele zmást - někdy se mylně domnívají, že jde o zažívací problém.

Mezi další příznaky patří vodnatý výtok z nosu a očí, kýchání, únava.

V případě komplikací, jako je přechod infekce do dolních cest dýchacích (bronchopneumonie), se objevují systémové příznaky - horečka, apatie, inapetence.

Je však nutné myslet na to, že kašel může být příznakem celé řady jiných onemocnění-jiný infekční (virový, bakteriální, parazitární), či neinfekční zánět, cizí těleso, onemocnění srdce, kolaps průdušnice, nádor.

Diagnostika

V běžné praxi vychází diagnóza především z anamnézy a klinického vyšetření – zejména pokud se
pes v poslední době nacházel v rizikovém prostředí a má typické příznaky.

V komplikovaných nebo nejasných případech se doporučuje:

- RTG hrudníku
- hematologické a biochemické vyšetření
- vyšetření patogenů (PCR, kultivace) – především v případech, kdy pes nereaguje na běžnou terapii

Léčba

U lehkých případů je terapie symptomatická a podpůrná:

- klidový režim
- zajištění tepelného komfortu
- jitrocelový sirup (pozor na xylitol, který je pro psy toxický!)
- podpora imunity (např. betaglukany, vitaminy C a E)

Ve vážnějších případech je nutné nasadit:

- antibiotika
- léky tlumící kašel – pokud kašel není produktivní
- protizánětlivé léky
- podpůrná infuzní terapie u dehydratovaných nebo apatických psů

Prevence

Základem prevence je izolace nemocných jedinců, důsledná hygiena, očkování.
Na trhu jsou dostupné injekční vakcíny (např. součást kombinovaných vakcín) i intranasální
vakcíny – mají rychlejší nástup účinku (3–5 dní).
Vzhledem ke komplexnímu charakteru onemocnění je nutné vědět, že vakcinace nezabrání přenosu
ani rozvoji onemocnění, ale snižuje množství vylučovaného patogenu, zkracují dobu nemoci a
snižují riziko komplikací.

Doporučení veterináře

Pokud váš pes začne kašlat, nečekejte, až to přejde samo. Nejde jen o jeho zdraví – ale i o ochranu ostatních psů v okolí. Čím dříve se nasadí vhodná léčba, tím rychleji se váš čtyřnohý kamarád uzdraví a vrátí zpět ke svým oblíbeným aktivitám.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

V životě každého chovatele může nastat situace, kdy bude zvíře potřebovat neodkladnou lékařskou péči.

Příklady situací, kdy s největší pravděpodobností bude potřeba rychlý zásah lékaře:

Kolaps, bezvědomí, zástava dechu, nehmatatelný srdeční puls

Přehřátí, vysoká teplota, nebo naopak nízká teplota

Potíže s dechem - obtížný nádech/výdech, velmi rychlé/pomalé/přerušované dýchaní, dušení se... (fyziologická dechová frekvence u psa je 10-30 dechů/minutu, u kočky 20-40 dechů/min)

Změna barvy sliznic - bledé/namodralé/jasně červené...

Rozsáhlá traumata, fraktury, hluboké rány, nekontrolovatelné krvácení (nezapomínat, že i když pes např. po autonehodě nemá viditelná zranění, vždy může mít vnitřní krvácení)

Protrahované zvracení, průjem, přítomnost krve či jiných nezvyklých příměsí ve zvratcích, výkalech

Neschopnost močení, kálení

Podezření na spolknutí něčeho toxického (čokoláda, hrozny, rozinky, cibule, česnek, avokádo, alkohol, nemrznoucí směsi, návnady na hlodavce, na slimáky, léky pro lidské užití, pokojové rostliny -anturie, monstera, difenbachie..., atd.)

Záchvaty, křeče

Nafouklé břicho, neklid, neúspěšná snaha o vyzvracení se

Hnisavý výtok z pochvy, apatie, časté pití a močení u fen krátce po říji

Alergická reakce, anafylaktický šok - otok v obličeji, kopřivka, potíže s dechem, bledé sliznice, zvracení, průjem

Náhlá obrna některé z končetin, jejich výrazně snížená teplota oproti zbytku těla a velká bolestivost, především u koček

Co dělat, potřebuje-li vaše zvíře pohotovostní službu?

V případě, že se vaše zvíře ocitne v podobné situaci, zachovejte klid, nepanikařte. Zvíře samo o sobě je vystresované, nechápe, co se děje a vaše panika mu jen dá další důvod, proč se bát.

Základem je mít přehled o nejbližších veterinárních klinikách s nonstop provozem a mít uložené jejich telefonní číslo, abyste v daném okamžiku neztráceli čas hledáním a zjišťováním.

V každém případě je dobré zavolat předem, dát vědět, že jedete, poptat se na možnosti první pomoci a pokud si nejste jisti, ověřit si, jestli stav zvířete opravdu vyžaduje pohotovost.

Další kroky konzultuje s lékařem, nepodávejte zvířeti bez vědomí veterináře jakékoliv léky, mohlo by mu to ještě víc ublížit.

Při přepravě k veterináři dbejte i na svou bezpečnost. I jinak klidný pes může v bolestech, ve stresu kousnout. Pro takové případy je vhodné mít připravený náhubek. (U psů s respiračním problémemči brachycefalických plemen je však lepší se mu vyhnout, pokud to jde).Pro bezpečnost vaší i zvířete je také lepší, když jeden člověk řídí a druhý dohlíží na zvíře. Alternativou může být taxi nebo veterinární záchranná služba (např. Pet-Medic pro Prahu a okolí, Pet Emergency pro Brno a okolí). Udržujte zvíře v klidu, snažte se s ním manipulovat co nejméně, a to obzvlášť v případě poranění páteře.

S sebou vezměte své doklady, jedná-li se o již léčeného pacienta, i zprávy z předchozích veterinárních klinik a seznam užívaných léků, při intoxikaci klidně vzorek možné příčiny otravy, je-li to možné a cokoliv jiného, co vám může připadat užitečné. Máte-li chvilku času, je fajn si napsat, co chcete veterináři říct a na co se zeptat, v ordinaci se často stává, že si člověk pod návalem stresu a nových informací na vše nevzpomene. Při příjezdu na veterinu zkuste uklidňovat svého mazlíčka, být trpěliví a zachovat klid – v tento moment jste pro svého parťáka udělali, co jste mohli a odteď už je v nejlepších rukách lékaře.

MVDr. Petra Hrbotická

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Podzimní období je pro mnoho savců i ptáků časem výrazných změn. Kromě příprav na zimu a shánění potravy se objevuje také přirozený proces výměny srsti či peří – línání a přepeřování. Tento cyklus není pouze estetickou záležitostí. Línání a přepeřování má také hluboký biologický význam, který souvisí se zdravím i přizpůsobením se chladnějšímu období. Představuje zásadní biologický mechanismus spojený s termoregulací, ochranou a celkovým zdravím jedince.

Línání u savců

Savci se na podzim začínají zbavovat letní srsti, která je lehká a přizpůsobená teplému počasí. Místo ní postupně narůstá hustší zimní kožich, jenž zajišťuje lepší izolaci proti chladu a zimě. Tento proces většinou dobře znají například majitelé psů, koček, králíků či hlodavců a je řízen především fotoperiodou. Tedy délkou dne, která ovlivňuje tvorbu hormonů v těle. Klíčovou roli hraje melatonin vylučovaný epifýzou (endokrinní žláza v mozku), který působí na hormonální osy regulující růst srsti. Průběh je postupný a může trvat i několik týdnů.

Línání probíhá v několika fázích, kdy se uvolňuje stará, původní srst a zároveň začínají růst nové chlupy. Spouštěčem bývá zkracování dne a klesající teploty. Zimní srst má více chlupů na cm² a zvyšuje podíl podsady, což zlepšuje izolační vlastnosti.

Během línání je vhodné častější vyčesávání, aby se odstranily uvolněné chlupy a předešlo se tvorbě smotků nebo kožních problémů. Výborným pomocníkem nejen v tomto období jsou například hřebeny a kartáče od značky FURminátor, které jsou dostupné v různých velikostech a to jak pro krátkosrstá, tak i pro dlouhosrstá plemena psů i koček.

Zvýšené riziko trichobezoárů u koček během línání

Kočky věnují péči o svou srst velkou část dne, a v období línání spolykají větší množství uvolněných chlupů. Ty se mohou hromadit v trávicím traktu a tvořit trichobezoáry (chlupové kuličky), které kočky většinou vyzvrací. Při nadměrném množství však dochází k nechutenství, zvracení až střevní neprůchodnosti. Prevencí je pravidelné vyčesávání, dostatek vlákniny ve stravě a zejména cílené doplňky stravy, jako například pasty od značky Gimborn obsahující maltózu, které podporují snadné vylučování chlupů a tím výrazně snižují riziko tvorby trichobezoárů.

Péče o srst psů a koček s hustou podsadou

U některých plemen psů a koček je podsada mimořádně hustá – typicky u husky, malamuta, špice, retrívrů, ale i u mainských mývalích koček nebo britských krátkosrstých. Právě v těchto případech je podzimní línání velmi intenzivní a může být náročnější jak pro zvíře, tak i pro jeho majitele.

Proč je podsada důležitá?

Podsada funguje jako izolační vrstva. V létě chrání zvíře před přehřátím a v zimě naopak udržuje teplo. Během podzimu se stará podsada uvolňuje a nahrazuje novou, hustší zimní variantou. Pokud není včas vyčesaná, může se zacuchat, tvořit chuchvalce a vést až k podráždění kůže. Hůře také odhalíte například nebezpečné osiny, nebo jiné částečky v zacuchané srsti, které mohou způsobit kožní potíže.

U těchto plemen je třeba o srst dbát s velkou péčí:

• Pravidelné vyčesávejte. V období línání i několikrát týdně, ideálně pomocí hřebenů nebo kartáčů určených přímo pro podsadu (např. FURrminátor, hrablo, slicker brush).
• Koupejte pouze tehdy, když je to opravdu potřeba (špína, zápach). Po koupeli je nutné srst dokonale vysušit, aby nezůstala vlhká podsada, což by mohlo vést k plísním nebo kožním problémům. Pro tyto účely jsou výborné šampony od značky Tropiclean určené speciálně pro plemena s hustou podsadou.
• Nenechávejte v srsti chuchvalce. Mohou zadržovat vlhkost, způsobovat kožní záněty a být bolestivé.
• Kvalitní krmivo s dostatkem bílkovin, omega-3 a omega-6 mastných kyselin podporuje růst zdravé a lesklé srsti. Vhodné jsou i doplňky s biotinem nebo lososovým olejem.
• Pokud zvíře líná nadměrně dlouho, má holá místa nebo se škrábe, navštivte veterináře, aby vyloučil kožní onemocnění či parazity.
• Nikdy nestříhejte ani neholte podsadová plemena! Srst pak ztrácí svoji funkci a může dojít i k narušení přirozeného cyklu růstu.

Správná péče o hustou podsadu usnadní období podzimního línání nejen mazlíčkům, ale i jejich majitelům. Vyčesaná a zdravá srst lépe izoluje, vypadá krásně a přispívá k celkové pohodě zvířete.

Přepeřování u ptáků

U ptáků se toto období nazývá přepeřování. Jde o postupnou výměnu starého a poškozeného peří za nové, pevné a izolačně účinnější. Podzimní přepeřování je zvlášť důležité, protože nové peří musí ptáky ochránit během zimy, kdy je dostupnost potravy nižší a energetické nároky vyšší.

Většina ptáků přepeřuje právě na konci léta a na podzim. Růst peří je také řízen hormonálně. Podílí se na něm hormon thyroxin a prolaktin. Tento proces je pro ptactvo náročný a vyžaduje zvýšený přísun bílkovin. Přepeřování je energeticky vyčerpávající, proto ptáci v této době bývají méně aktivní a mohou se vyhýbat větší aktivitě. Kromě tepelné izolace hraje roli i v aerodynamice, jelikož nové peří umožňuje hladší a efektivnější let.

Proč je tento proces důležitý?

Línání a přepeřování nejsou pouze otázkou vzhledu. Nový kožich nebo peří zajišťuje:

1. Ochranu před zimou – hustší srst a peří udržují tělesnou teplotu.
2. Zdraví kůže – výměna srsti brání množení parazitů a zánětům.
3. Schopnost přežití – kvalitní izolace šetří energii, kterou zvířata potřebují pro získávání potravy či přečkání mrazů.

Svému opeřenci můžete pomoci například různými doplňky pro podporu rychlejšího přepeření. K dostání jsou kapičky, nebo doplňky ve formě perliček, které se přidávají do potravy. Do klece také můžete zavěsit různé hračky, které pomáhají ptákům efektivně odstraňovat staré peří, škrábat se tam, kam nedosáhnou, a zároveň si formou hry procvičit peří a kůži.

Jak nejlépe pomoci zvířatům v tomto období?

Domácí mazlíčci: pravidelně je česat, případně doplnit stravu o vitaminy a mastné kyseliny podporující kvalitu srsti. U koček nezapomínejte na doplňky stravy obsahující maltózu, aby si lépe poradily s trichobezoáry.

Pro volně žijící zvířata na zahradách je vhodné ponechat keře nebo hromádky listí, které mohou sloužit jako úkryt během tohoto energeticky náročného období.

Chlupy všude? Přirozený cyklus, který chrání naše mazlíčky

Podzimní línání a přepeřování je tedy přirozeným cyklem, který připravuje zvířata na zimu. Je to období, které s sebou pro nás lidi přináší jisté nepohodlí. Je ale důležité si uvědomit, že pro zvířata je tento proces naprosto zásadní - umožňuje jim přežít chladné období v pohodlí a zdraví. Proto bychom se na ně za „chlupatou invazi“ neměli zlobit, ale naopak jim s péčí co nejvíce pomoci – od česání a vyčesávání až po vhodnou stravu či doplňky.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Podzimní období bývá pro mnohé lidi náročné. Kratší dny, méně slunce a sychravé počasí často vedou k poklesu nálady. Málokdo si ale uvědomuje, že podobně mohou reagovat i naši zvířecí společníci. Psi, kočky, ale třeba i papoušci jsou také citliví na změny prostředí a rytmu dne, a proto u nich můžeme na podzim pozorovat příznaky, které připomínají depresivní stavy.

Psychické potíže nejsou u zvířat ničím výjimečným. Vyskytují se u celé řady druhů – od psů a koní až po ptáky či mořské savce.

Jak poznat podzimní depresi u zvířat

Příznaky se mohou lišit podle povahy a temperamentu, mezi nejčastější projevy však patří:

• Snížená aktivita a neochota ke hře
• Nadměrná únava a častější spánek
• Nechutenství nebo naopak přejídání
• Apatie, úzkost či nadměrná fixace na majitele
• Změny v chování – například zanedbávání hygieny u koček

Pokud tyto projevy trvají delší dobu, je vhodné konzultovat stav se veterinářem.

Faktory vyvolávající depresi u zvířat

Podzimní zkrácení dnů a omezené množství světla je jen jedním z možných spouštěčů depresivního chování u zvířat. Mezi nejčastější z nich patří:

• Dlouhodobá samota
• Nedostatek sociální interakce
• Změny v domácnosti či prostředí například stěhování nebo příchod nového člena rodiny
• Nemoci a chronická bolest
• Nedostatek pohybu a mentální stimulace
• A dokonce stručné a jednotvárné krmení, které omezuje přirozené chování při hledání potravy

Každý z těchto faktorů může přispět k úzkosti, apatii nebo stereotypnímu chování, a proto je důležité udržovat životní prostředí zvířete pestré, stimulující a bezpečné.

Stereotypní chování a nuda u zvířat

Nedostatek podnětů u domácích zvířat může vést ke stereotypnímu chování – opakovaným, zdánlivě bezúčelným činnostem. Patří sem například křečci běhající dokola v kleci, papoušci opakující stejná slova či pohyby a psi nebo kočky, kteří se nadměrně škrábou, olizují nebo honí vlastní ocas. Toto chování bývá projevem nudy, frustrace nebo stresu, kdy zvíře hledá zábavu či uvolnění napětí. U velkých zvířat, například koní, se mohou objevit stereotypy typu „cribbing“ (kousání a cucání dřeva) či neustálé přešlapování.

Tyto zlozvyky mohou vést i k fyzickým problémům, pokud nejsou řešeny, a jejich zmírnění vyžaduje obohacení prostředí, pravidelný pohyb a psychickou stimulaci, například interaktivní hračky, trénink nebo společenský kontakt.

Drobná zvířata v klecích

U zvířat držených v klecích, jako jsou například křečci, morčata nebo okrasné ptactvo je vhodné do klecí umístit různé herní prvky a aktivity. Například prolézačky, kolotoče, hračky na okusování, nebo větvičky (z ovocných, chemicky neošetřených stromů), po kterých mohou šplhat. Většina druhů ptactva také ocení například koupenu, která se naplní vodou. Tento rituál také pomáhá k psychické pohodě opeřence a péči o jeho peří.

Tip: Pokud svému papouškovi nebo křečkovi umístíte na jaře do klece větvičky s vyrašenými pupeny a drobnými lístky, budou na vrcholu blaha a určitě vám za tuto malou radost poděkují svými hravými kousky a švitořením.

Sebepoškozování u domácích zvířat

Možná vás někdy napadla otázka, zda je možné, aby se zvíře pokusilo si ublížit. Sebepoškozování u zvířat je projevem silného stresu, úzkosti nebo frustrace, nikoli však vědomou snahou o smrt. Může se projevovat různými způsoby v závislosti na druhu a povaze zvířete.

• Pes - nadměrné olizování či kousání vlastních tlapek, kůže nebo srsti, což může vést ke vzniku ran, ztrátě srsti nebo infekcím.
• Kočky - škrábání či kousání svého těla, nebo nadměrné olizování až do vzniku lysin.
• Koně - kousání do břicha či opakované mlácení hlavou o překážky.

Přesto, že toto chování může působit znepokojivě, jde primárně o projev psychického napětí, které je možné zmírnit úpravou prostředí, zajištěním dostatku podnětů, nebo podáváním vhodných doplňků stravy či produktů na zklidnění.

Jak zvířeti pomoci

Stejně jako u lidí platí, že prevencí i terapií je kombinace více faktorů: dostatek pohybu, pestrá strava a obohacení prostředí. Vedle toho mohou pomoci i přírodní prostředky, které zmírňují úzkost a podporují celkovou pohodu.

CBD kapky a pamlsky

CBD (kanabidiol) se stává stále populárnějším nejen u lidí, ale i v péči o domácí mazlíčky. Pomáhají zklidnit nervový systém, zmírňují stres a úzkost a podporují kvalitní spánek. Některé studie ukazují také pozitivní vliv na bolest kloubů či chronické záněty. Na trhu jsou dostupné CBD oleje (kapky) a speciální pamlsky, které zvířata většinou přijímají s chutí. Vždy je však důležité vybírat produkty určené přímo pro zvířata a řídit se doporučením výrobce či veterináře.

Feromony

Další metodou jsou zklidňující feromony, které napodobují přirozené pachové signály zvířat. U koček jde například o syntetické kopie feromonů, jež matka uvolňuje ke zklidnění koťat. U psů se využívají feromony podporující pocit bezpečí a snižující stres. Feromony se aplikují pomocí difuzérů do zásuvky, sprejů či obojků a jsou nenápadným, ale účinným pomocníkem v boji s úzkostí.

Kozlík lékařský

Kozlík lékařský je také známý svými uklidňujícími účinky, u zvířat je však použití potřeba zvážit. Pro psy či kočky se někdy využívá v bylinných směsích proti stresu, úzkosti nebo problémům se spánkem. Nicméně vždy je nutné dbát na správné dávkování a vhodnou formu. Přípravky určené pro lidi, které seženete v lékárně, často obsahují i další látky (např. alkohol, sladidla nebo jiné přísady), které mohou být pro zvířata nevhodné či dokonce toxické. Vždy se tedy nejprve poraďte se svým veterinárním lékařem, aby nedošlo k nežádoucím účinkům.

Podzimní pohoda pro zvířata

Podzimní období může být náročné nejen pro lidi, ale i pro naše zvířecí společníky. Vnímání změn počasí a světla ovlivňuje jejich náladu i chování, a proto je důležité být pozorný k jejich potřebám. Dostatek pohybu, vhodná stimulace a citlivá péče pomáhají udržet jejich psychickou pohodu a předcházet stresu či stereotypním projevům. S vhodnými opatřeními lze podzimní měsíce pro zvířata udělat klidnějšími a příjemnějšími, což prospívá jejich zdraví i spokojenosti.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Klíšťata – malí, ale nebezpeční parazité, se kterými se setká téměř každý chovatel. Ať už máte doma psa, nebo kočku, riziko přisátí klíštěte je všude tam, kde je tráva a keře. Nejde přitom jen o nepříjemnost – klíšťata mohou přenášet řadu nemocí, které ohrožují zdraví zvířat i lidí. Vyplatí se proto vědět, kdy jsou nejaktivnější, jak je včas odhalit a jak svým svěřencům zajistit účinnou ochranu. Klíšťata se vyskytují hlavně od března/dubna do září/října, v případě mírné zimy, či přechodném oteplení se s nimi však můžeme setkat celoročně. Jestliže na svém mazlíčkovi objevíte přisáté klíště, je dobré ho vytáhnout co nejdřív, protože může být vektorem (přenašečem) řady nebezpečných nákaz.

Jak vypadá klíště?

V České republice je nejrozšířenějším druhem klíště obecné (Ixodes ricinus), vyskytuje se prakticky na celém území ČR. Jedná se o roztoče s oploštělým tělem oválného tvaru. Skládá se z hlavové části a těla. Na těle blízko hlavové části se nachází 4 páry končetin. Na hlavové části jsou výrazná makadla, kterým klíště hledá vhodné místo k přisátí a chobotek sloužící k sání krve. Samečci klíštěte obecného mají celou svrchní část těla pokrytou tvrdým chitinovým štítkem tmavě hnědé barvy, samičky jen 1/3, zbytek těla je do červena. Po napití mají šedivou barvu. Na zvířeti můžeme najít všechna vývojová stádia, larva vypadá podobně, ale má tři páry končetin.

V posledních letech je především na jižní Moravě zaznamenáván výskyt dalšího druhu – pijáka lužního (Dermacentor reticulatus). Piják lužní má na rozdíl od klíštěte obecného tvrdý štítek na zádech pokryt bílými skvrnami a na zvířeti nacházíme hlavně dospělce.

V čem spočívá nebezpečí klíšťat?

V našich podmínkách může být klíště obecné přenašečem hlavně lymské boreliózy, anaplasmózy a ehrlichiózy. Piják lužní je vektorem onemocnění nazývaného babesióza. Pokud vaše zvíře chytne klíště, neznamená to automaticky, že se u něj projeví některé z onemocnění
přenášených klíšťaty. Je ale dobré je znát a vědět, na co dávat pozor. Přehled nejčastějších klíšťových onemocnění najdete v příštím článku.

Jak vytáhnout klíště?

Ideální je mít doma speciální pomůcku na vytahování klíšťat, avšak lze použít i obyčejnou pinzetu. Je také dobré vzít si rukavice, abychom předešli riziku nákazy třeba přes nějakou oděrku na rukách. Odhrneme srst, klíště uchopíme co nejblíže ke kůži a vytahujeme jemným stálým tahem. Pokud na vytahování klíšťat používáte háček ve stylu Tick Twisteru, bude to chtít krouživý pohyb, jinak ale točení klíštětem dokola ve směru ani proti směru hodinových ručiček nemá žádné opodstatnění, protože zpětné háčky na chobotku klíštěte, určené pro fixaci v kůži, jsou rozmístěny nepravidelně a netvoří závit. Nakonec místo po klíštěti i použitý nástroj vydezinfikujeme.

Rozhodně není doporučováno klíště čímkoli mazat, polévat nebo dokonce vypalovat! Různé oleje, krémy apod. způsobí pouze to, že klíště vyzvrátí svůj obsah přímo do krve zvířete a mnohonásobně se tím zvýší riziko nákazy.

Komplikace

Začervenání, zarudnutí

Po vytažení klíštěte se objevuje lokální kožní reakce ve formě lehkého zčervenání v místě přichycení klíštěte, je to normální reakce těla na podráždění.

Boule po klíštěti

Přetrvávající svědivost a tvrdé bouličky, uzlíky v kůži – granulomy se mohou vyskytnout jako důsledek hypersenzitivní reakce organismu na klíště. Tyto symptomy by měly vymizet během pár týdnů.

Utrhnuté klíště

Pokud se stane, že v kůži zůstane hlavová část klíštěte, není třeba hned plašit, tělo si s ní obvykle poradí samo. Postižené místo pouze vydezinfikujeme a sledujeme, jestli ranka zůstává klidná. Pokud byste měli pocit, že místo začíná být velmi zarudlé, oteklé, hnisavé, určitě je na místě navštívit veterinárního lékaře. Není dobré se snažit zbytek klíštěte vyrýpávat různými jehlami, špendlíky apod., hrozí totiž riziko zavlečení infekce a váš mazlík vám taky moc nepoděkuje.

Prevence

Spočívá v pravidelně kontrole zvířete, vhodném výběru a správném používání antiparazitárních přípravků. Na trhu jich existuje spousta v různých formách – spreje, šampony, obojky, spot-ony, tablety… Váš veterinární lékař Vám rád poradí s výběrem vhodného přípravku přesně pro Vašeho mazlíčka.

Většina přípravků nemá repelent účinek, což znamená, že nezabrání přisátí klíšťat. Ale zabije je do několika hodin, což je nejdůležitější z hlediska přenosu onemocnění - ve většině případů musí být klíště přisáté alespoň 24 hodin, aby došlo k přenosu původců klíšťových onemocnění.

Velmi důležité je myslet na to, že NE všechna antiparazitika pro psy jsou vhodná i pro kočky. Některá obsahují účinné látky permethrin či amitraz, které jsou pro kočky vysoce toxické. S přáním pevného zdraví a bezpečí vašim zvířatům po celou sezónu,

MVDr. Petra Hrbotická

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

S koncem letních prázdnin se domácnosti opět vrací do běžného režimu. Děti míří zpět do školy a do školky, rodiče do práce a domovy najednou ztichnou. Co ale na tuto změnu říkají naši čtyřnozí kamarádi? Především psi, kteří jsou velmi sociální a často silně vnímají změny v denním rytmu, mohou náhle pociťovat samotu, nudu nebo i stres.
A právě v tomto období je důležité myslet na jejich psychickou stimulaci a zabavení, abychom jim návrat do běžného režimu co nejvíce usnadnili.

Nuda = problém

Psi milují společnost. Pokud zůstávají po celé dny sami doma, začínají hledat způsoby, jak se zabavit. To bohužel může znamenat například okusování nábytku, hrabání nebo štěkání a vytí. Klíčem k prevenci nežádoucího chování je nabídnout jim smysluplnou činnost, i když doma zrovna nikdo není.

Interaktivní hračky jako spolehlivý pomocník

Plnící hračky (např. Kong)

Plnící hračky jsou ideálním způsobem, jak psa zabavit na delší dobu. Stačí je naplnit oblíbenými pamlsky, konzervou nebo například trochou jogurtu a zamrazit. Pes si musí potravu „vydobýt“, což ho nejen zabaví, ale také stimuluje jeho mozek. Skvělou variantou jsou také lízací podložky, na které můžete rozetřít oblíbenou paštiku. Díky tomu se váš mazlíček nejen na delší dobu zaměstná, ale zároveň se tím podporuje jeho přirozený instinkt k olizování, což má uklidňující účinky a může pomoci snížit stres.

Tip: Připravte si několik plnících hraček do mrazáku dopředu – ráno jen sáhnete a podáte.

Hlavolamy a čichací koberečky

Různé puzzle hračky, kde pes musí šťouchnout čumákem, packou nebo otočit dílem, aby se dostal k odměně, trénují jeho trpělivost, soustředění a samostatné myšlení. Použít se dají také čichací koberečky. Jsou skvělé i pro psy, kteří nejsou nadšení z pohybu, ale milují výzvy. Tato aktivita navíc podporuje “nosework”, tedy čichovou práci psa, při které využívá svůj přirozeně velmi vyvinutý čich k hledání pamlsků nebo specifických pachů – posiluje se tím jeho mentální stimulace, soustředění a sebevědomí. Pes se učí soustředit a zároveň se příjemně unaví psychicky i fyzicky.

Pohyblivé a zvukové interaktivní hračky

Některé hračky reagují na pohyb nebo zvuk, takže psa motivují k interakci i bez vaší přítomnosti. Můžou svítit, chrastit nebo se samy kutálet. Tyto hračky jsou výborné zejména pro aktivní psy, kteří potřebují více podnětů.

Bezpečné místo pro odpočinek

Stejně jako lidé potřebují i zvířata svůj klidný koutek, kde se mohou cítit v bezpečí. Proto je důležité myslet i na "klidové zóny". Pohodlný pelíšek umístěný na klidném místě v domácnosti je ideální volbou pro odpočinek a umožní vašemu parťákovi nabrat energii, zklidnit se a mít prostor jen pro sebe. Někteří majitelé využívají také klece pro psy. Pokud je pes na klec postupně a pozitivně navyknutý, poskytne mu pocit bezpečí a „úkrytu“. Důležité je, aby klec nikdy nesloužila jako trest, ale naopak jako příjemné místo, kde má pes hračku, žvýkací pamlsek a může se uvolnit. Proto doporučujeme nechat klec běžně otevřenou a zavírat ji pouze v případě potřeby oddělení psa od jiných zvířat, nebo od dětí, případně bojácné návštěvy.

Vytvořte rutinu – i když nejste doma

Rutina dává psovi pocit jistoty. Pokud každý den probíhá podobně, s předvídatelnými momenty krmení, odchodů a návratů, pes se cítí klidněji.

Doporučujeme:

• Ranní procházku a krátké hraní před odchodem do školy/práce.
• Připravenou hračku nebo plnící hlavolam po vašem odchodu.
• Uklidňující prostředí – pelíšek, žvýkací hračka, klidná hudba.
• Po návratu čas věnovaný mazlení nebo hraní.

Samota nemusí být stres

Změna režimu je náročná pro celou rodinu – ale se správným přístupem může být zvládnutelná i pro vašeho psa. Interaktivní a plnící hračky nejsou jen způsobem, jak zaměstnat psa. Jsou to nástroje, které pomáhají budovat jeho samostatnost, zvyšují sebedůvěru a snižují stres z odloučení.

Takže až zazvoní první školní zvonek, nezapomeňte – vaše zvíře si také zaslouží svou formu zábavy a podpory.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Každý rok 26. srpna slavíme Mezinárodní den psů. Je to den, který patří těm, kdo běží ke dveřím, jakmile zaslechnou klíče v zámku. Těm, kdo se na nás dívají, jako bychom byli ten nejlepší člověk na světě – i když jsme jen obyčejně unavení po práci. Jsou to parťáci na túry i na lenošení. Hlídači, terapeuti. Ale hlavně – členové rodiny. Každý pes má svůj charakter, zvyky, nálady. Někdo miluje pohyb, jiný pohovku. A každý z nich vidí ve svém páníčkovi celý svůj svět.

Tento den oslavuje nejen lásku a věrnost našich psích společníků, ale také slouží k osvětě o odpovědném chovu, adopci a ochraně práv zvířat. Tento svátek připomíná, jak důležitou roli psi hrají v našich životech – jako mazlíčci, pracovní parťáci i terapeuti. Zahřejí nás svou přítomností, když jsme smutní. Jsou s námi v okamžicích radosti i trápení – a nikdy nás nesoudí.

Jak to všechno začalo

Mezinárodní den psů byl poprvé vyhlášen v roce 2004 americkou specialistkou na zvířata Colleen Paige. Toto datum nebylo vybráno náhodně. 26. srpna Colleen adoptovala svého prvního psa. Od té doby se tento den rozšířil do celého světa a stal se příležitostí, jak vzdát hold všem psům bez ohledu na rasu, věk nebo původ.

Kdo má psa, ví, že nejde „jen“ o zvíře. Je to rodina. Poskytují nám bezpodmínečnou lásku, pocit bezpečí a radost z každodenních chvil. Každodenní radost z procházky, měkké tlapky našlápnuté na klíně, pohled, kterým si vyžádají pamlsek. To všechno jsou maličkosti, které nám zlepšují dny. Výzkumy ukazují, že přítomnost psa může mimo jiné pozitivně ovlivnit také naše duševní zdraví, snížit stres nebo pomoci lidem trpícím úzkostí a depresí.

Nezapomínejme ani na psy, kteří každý den pomáhají lidem – ať už jako vodicí psi pro nevidomé, asistenční psi pro osoby s postižením, záchranáři v lavinách a ruinách nebo služební psi u policie a armády. Tito psí hrdinové si zaslouží náš vděk a obdiv.

Slavní psi, kteří změnili svět

Existují psi, jejichž příběhy se staly legendárními. Připomeňme si několik z nich:

Balto (USA) – Sibiřský husky, který v roce 1925 vedl psí spřežení, jež doručilo sérum proti záškrtu do odlehlého města Nome na Aljašce. Zachránil tím stovky životů.

Hachikō (Japonsko) – Akita inu, který devět let čekal každý den na svého zemřelého pána u nádraží Šibuja. Je symbolem věrnosti a oddanosti. Jeho příběh byl zfilmován v dojemném snímku Hachiko: Příběh psa.

Laika (SSSR) – První pes ve vesmíru a první živý tvor na oběžné dráze Země. I když její mise skončila tragicky, přispěla k vývoji kosmonautiky.

Rin Tin Tin – Německý ovčák, který se stal hollywoodskou hvězdou 20. let. Byl zachráněn během 1. světové války a objevil se ve více než 25 filmech.

Garry – Pes bývalého českého prezidenta Václava Havla. Jeho věrný psí společník byl často viděn po boku svého pána i během oficiálních událostí.

Punťa a Goro – Slavní psi z českých filmů a knih. Punťa byl jeden z prvních psích "komiksových" hrdinů v Česku, Goro si získal srdce dětí díky filmu Pod jezevčí skálou.

Gump (Česko) – Pes, který „naučil lidi žít“. Hrdina knihy a později i úspěšného českého filmu „Gump – pes, který naučil lidi žít“. Jeho příběh vychází z reálné zkušenosti se psy z útulků a zanedbaných chovů a ukazuje sílu lásky, naděje a druhé šance.

Jak nejlépe oslavit Mezinárodní den psů?

• Darujte svému parťákovi extra dávku lásky. Projděte se s ním na oblíbené místo.
• Zahrajte si novou hru, nebo ho naučte nový povel. Také můžete pořídit novou hračku, nebo hlavolam. Někteří psi si užijí i pořádné česání, masáž nebo koupel s šampony Tropiclean.
• Adoptujte nebo podpořte útulek. Pokud uvažujete o rozšíření rodiny, zvažte adopci. Nemůžete-li adoptovat, podpořte útulek vhodným darem, například granulemi, nebo pamlsky. Některé útulky jsou rády, pokud jim pomůžete s venčením psích svěřenců, nebo umožňují adopci na dálku.
• Domluvte se s přáteli a jejich psy na společném pikniku nebo procházce. Některá města také pořádají speciální programy nebo charitativní akce.
• Sdílejte příběh svého psa. Přidejte na sociální sítě fotku svého mazlíčka s hashtagem #MezinárodníDenPsů a inspirujte tak ostatní.

Den, který patří všem psům

Mezinárodní den psů je dnem plným radosti, vděčnosti a lásky. Ale je to také připomínka odpovědnosti, kterou vůči těmto zvířatům máme, a příležitost vyjádřit jim naši vděčnost za vše, co pro nás znamenají. Je to připomínka, že pes je víc než přítel – je to bytost, která nás učí věrnosti, radosti z maličkostí i schopnosti žít v přítomném okamžiku. Je to ideální příležitost, jak potěšit nejen svého chlupáče, ale i jiné psy, kteří třeba nemají tolik štěstí.

Ať už máte doma chlupatého společníka, nebo obdivujete psy jen zpovzdálí – dnes je den, kdy se usmějeme na všechny vrtící ocasy a připomeneme si, že svět je díky nim krásnější. 🐾

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Letní horka jsou pro naše mazlíčky velmi vysokou zátěží. Psi a kočky nejsou schopni regulovat tělesnou teplotu stejně efektivně jako lidé – zejména psi se potí jen velmi omezeně, a přehřátí u nich může nastat rychleji, než si myslíme. Pokud se teploty pohybují nad 30 °C, tak už je potřeba psa zchladit jinak než jen pomocí misky s vodou. Jak tedy pomoci našim mazlíčkům zvládnout parná vedra co nejpohodlněji a nejbezpečněji?

Dostatek stínu a čerstvé vody

Základem je vždy zajistit dostatečný přísun čerstvé vody a možnost úkrytu ve stínu. Voda by měla být neustále k dispozici, ideálně v několika miskách rozmístěných po bytě nebo zahradě. Pokud se zvíře nachází venku, mělo by mít možnost se schovat do stínu nebo chladnějšího úkrytu, například pod stromem nebo do boudy s dobrou ventilací.

Fyzická aktivita by měla být omezena pouze na ráno a večer, kdy teploty nejsou tak vysoké. Vyhýbejte se venčení a hrám mezi 10. a 17. hodinou, kdy je slunce nejsilnější. Přehřátí může být velmi nebezpečné, zejména u starších psů, krátkolebých plemen nebo zvířat se zdravotními problémy.

Chladící podložky

Naštěstí dnes existují skvělé produkty, které mohou pomoci zvířatům snášet horké dny mnohem lépe.

První možností příjemného ochlazení jsou chladící podložky. Aktivují se tlakem těla zvířete, takže nevyžadují chlazení v lednici nebo mrazáku. Fungují automaticky – pes nebo kočka si na ni lehne a podložka okamžitě začne příjemně chladit. Je ideální do pelíšku, přepravky i na cesty.

Chladící podložky určitě nenechávejte na přímém slunci. Mohlo by totiž dojít k tomu, že se zničí gelové krystalky. Podobně to funguje i v případě praní. Dobře si tedy zkontrolujte, že se konkrétní podložka může vyprat. Na začátku možná zpozorujete, že se pejsek trochu vzpouzí nebo obává na podložku vlézt, ale uvidíte, že po krátké době sám objeví její kouzlo. Případně jej můžete trochu namotivovat za pomoci pamlsků.

A jak vůbec tyto chladící podložky fungují? Drtivá většina z nich funguje na bázi vodního gelu. Gelové destičky tak jemně chladí a drží si stálou teplotu. Podložka je na dotek výrazně chladnější než okolí, ale když si na ni pes lehne, tak nejprve absorbuje jeho teplo a rozptýlí jej do okolního prostoru.

Bazény pro psy

Bazény pro psy jsou skvělou investicí pro zajištění osvěžení a zábavy vašeho čtyřnohého přítele během tropických letních měsíců. Pořízením bazénu pro psy přinášíte svému mazlíčkovi úlevu od horka a podporujete jeho zdraví i kondici. Naše nabídka zahrnuje praktické bazény, které se nemusí nafukovat – stačí je jednoduše rozložit a napustit vodou. Tyto bazény jsou ideální pro rychlé a snadné nastavení, a díky jejich kompaktnímu designu se snadno skladují. Bez ohledu na velikost či věk vašeho psa jsou tyto bazény vhodnou volbou pro osvěžující zážitky a neomezenou zábavu ve vodě s celou vaší rodinou.

Chladící obojky a ručníky

Chladicí obojek je jednoduchým, ale velmi účinným řešením pro procházky ve vedrech. Pomáhá ochlazovat krční oblast, která je klíčová pro regulaci tělesné teploty. Stačí jej na pár minut umístit do chladničky a poté nasadit psovi – příjemně ho ochladí bez jakéhokoliv nepohodlí.

Chladící ručníky jsou skvělým doplňkem pro aktivní letní dny. Stačí jej namočit, vyždímat a jemně přetřít srst zvířete – poskytne okamžitou úlevu od horka. Můžete ho také použít jako podložku do auta nebo na cesty. Díky svým rozměrům se hodí i pro větší zvířata.

Pozor na asfalt a horké povrchy

V létě se povrchy jako asfalt nebo beton rozpálí natolik, že mohou zvířeti popálit tlapky. Pokud je vám horko na bosou nohu, pak je to horké i pro vašeho psa. Vybírejte proto trasy ve stínu a po přírodních stezkách, nebo zvažte použití ochranných botiček.

Pozor na přehřátí – může být smrtící!

Je důležité vědět, že pokud se tělesná teplota psa dostane nad určitou mez, může dojít k vážnému poškození vnitřních orgánů, a to i v případě, že se jej začnete okamžitě snažit ochladit. U psů dojde k přehřátí organismu mnohem rychleji než u lidí. Psi se totiž nedokážou potit jako lidé, ale odvádí teplo ze svého těla vyplazeným jazykem a zrychleným dýcháním. Díky slinám pak ztrácí rychle vodu a může dojít k dehydrataci. 

Za kritickou hranici se považuje tělesná teplota nad 42 °C. V takovém stavu už může docházet k selhání ledvin, krvácení do vnitřních orgánů a poškození mozku. I když psa rychle převezete k veterináři a začnete s chlazením, nemusí být návrat k normálu možný. Bohužel, i po záchraně života mohou zůstat trvalé následky – a v některých případech se už zvíře nepodaří zachránit vůbec.

Nikdy, ale absolutně nikdy nenechávejte psa zavřeného v autě zcela samotného. Ani na pár minut, ani s pootevřenými okny. Každý rok bohužel slyšíme o tragických případech, kterým se dalo snadno předejít. Na přímém slunci se teplota v autě může vyšplhat velmi vysoko. Od 50 do 70 stupňů. Stačí tak pouze pár minut a vašeho mazlíčka mohou postihnout velké problémy nebo dokonce smrt.

Jak poznáte, že je pes přehřátý?

• Má suchý a teplý čumák
• Zrychlil se mu tep a hůře dýchá nebo zvrací
• Tmavě červené nebo bledé dásně
• Nadměrné slinění
• Tělesná teplota se zvýší na více jak 40 stupňů
• Pes je dezorientovaný, neaktivní nebo malátný

Jak mu můžete aktivně pomoci?

Pokud na sobě váš pes (nebo kočka) projeví některý z těchto příznaků, okamžitě jednejte – přesuňte ho do stínu, omotejte mokrým ručníkem (např. chladicím ručníkem Huhubamboo), zvlhčujte tlapky a tlamičku a urychleně kontaktujte veterináře.

• Zajistěte, aby měl hlavu výš než zbytek těla
• Polévejte jej chladnou vodou, obložit mu můžete slabiny a vnitřní plochu stehna ledem nebo chladným obkladem
• Přeneste psa na chladné místo
• Pokud pije, tak mu pomalu dodávejte vodu tlamy

Horké letní dny nemusí být pro vaše mazlíčky noční můrou. S trochou předvídavosti, dostatkem vody, stínu a pomocí kvalitních chladících produktů jako jsou HUHUBAMBOO Chladící podložka, chladicí ručník a chladicí obojek, můžete svému psovi nebo kočce zajistit pohodlné a bezpečné léto.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“