Blog, Strana 5

Téma, které každý rok, obzvláště s nástupem jara, trápí snad každého majitele čtyřnohého společníka. To jsou klíšťata, blechy, paraziti - všudypřítomní cizopasníci znepříjemňující život našim mazlíčkům.

K odstranění parazitů je nejdůležitější pochopit jejich životní cyklus, právě to nám umožní vybrat správný přípravek k odstranění parazita. Nejlepší je nepodcenit prevenci. Pokud jste už u svého mazlíčka objevili blechy nebo klíšťata, řešení problému neodkládejte.

Klíšťata u psů a koček

V případě klíšťat se jedná o trvalý problém, nejintenzivnější v období od jara do podzimu. Klíště ve svých přirozených venkovních podmínkách čeká na svého hostitele, na němž se uchytí a následně saje krev. Svou velikost je schopno zvětšit až 200 krát a jeho správné a rychlé odstranění je velice důležité, jelikož klíště přenáší infekční choroby a nemoci jako je například lymská borelióza, babezióza a klíšťová encefalitida.

Jako u většiny parazitů, i u klíštěte je životní cyklus tvořený vajíčkem, larvou, nymfou a dospělcem. Tento cyklus je závislý na venkovním prostředí (teplotě), protože samice klíštěte klade svá vajíčka přímo do půdy. Tam se vajíčko vyvine v larvu, která dále napadá drobná zvířata, tedy využívá ke svému vývoji další mezihostitele. V případě klíšťat se proto nemusíte obávat, že by se vám v domácím prostředí přemnožili. Bude stačit, když nebudete nezanedbávat prevenci. Pokud na zvířeti klíště najdete, ihned ho odstraňte.

Kde všude se klíšťata vyskytují?

Dnes už prakticky všude. Váš pes může ke klíštěti přijít jak v lese, tak v městském parku. Klíště číhá v trávě za domem i na louce, takže i když se vaše kočka pohybuje jen okolo domu, může se jí v kožíšku zabydlet nezvaný host, stejně jako toulavé kočce. Srst proto pravidelně kontrolujte.

Pravidelná kontrola je základ

Srst kontrolujte pravidelně a důsledně. Zvláštní pozornost věnujte uším, kde má klíště skvělé podmínky. Dále kontrolujte místa, která nejsou na první pohled dobře viditelná, například pod obojkem, na vnitřních stranách tlapek, mezi prsty a v okolí řitního otvoru. K odstranění parazita použijte pinzetu a dezinfekci (na následné ošetření místa). Nezapomeňte na ochranné rukavice. Nejdůležitější je prevence. Poraďte se na prodejnách PetCenter, které produkty jsou vhodné pro vašeho mazlíčka.

Prevence napadení klíšťaty

Ochranu proti klíšťatům můžete zajistit několika způsoby. K orientaci ve velkém množství antiparazitních přípravků, které jsou dnes na trhu k dispozici, vám pomůže jejich rozdělení do dvou základních skupin - podle doby jejich účinnosti:

Antiparazitika s krátkodobým účinkem

Na srst se aplikují jako šampón, sprej nebo v podobě kapek (spot on). Mají krátkodobější účinek (většinou 1 měsíc), proto je nutné pohlídat dobu účinnosti a po té jejich aplikaci opakovat. Ze sortimentu PetCenter vám mohu doporučit: Arpalit šampón, Arpalit sprej, Frontline sprej a třeba Frontline kapky.

Dlouhodobá antiparazitika

Tato antiparazitika seženete jako antiparazitní obojek. Jejich účinnost je skutečně dlouhá, pokrývá několik měsíců, někdy i celou klíšťovou sezónu. Oblíbené a účinné jsou např. obojky Foresto, Kiltix a Bolfo.

Při volbě vhodného antiparazitika pro vašeho mazlíčka myslete na to, že kočka není pes. Některá antiparazitika nelze použít univerzálně, ale jsou určena pro konkrétní zvířata. Některé produkty nejsou vhodné pro gravidní zvířata, stará zvířata nebo zvířata se specifickými zdravotními potížemi. Přijďte se poradit k nám na prodejnu. Rádi vám s kolegy poradíme, který přípravek je pro vaše zvířátko nejlepší.  

Jak na blechy?

Životní cyklus blech může za příznivých podmínek trvat i 1 rok a jejich úplné odstranění je mnohem komplikovanější než u klíštěte. Pokud vašeho miláčka zlobí blechy, pak se z 5 % jedná o dospělce a zbývajících 95 % jsou jejich vajíčka, larvy a kukly, které jsou rozmístěny na hlavě zvířete a jejím okolí.

Blechy způsobují kožní problémy (dermatitidu), chudokrevnost a druhotné bakteriální infekce. Jsou také přenašeči tasemnice.

Blechy a jejich 4 základní stádia

• dospělec - naklade 30 - 50 vajíček denně, exponenciální rychlostí tedy zamoří vaši domácnost
• vajíčko - všude ulpívá, v pelíšku zvířete, na podlaze - tam kde se hostitel (pes či kočka) pohybuje, přeměna v larvu 1 - 10 dní
• larva - zalézá na místa, kde se dále vyvíjí - do koberců, sedaček auta, pelíšků, těžko přístupných míst - kolonizuje prostředí, přeměna v kuklu 5 - 11 dní
• kukla - vydrží v nepříznivých podmínkách až 1 rok, než se opět vyvine v dospělce, který je schopen se znovu množit, přeměna v dospělce 5 - 9 dní

Jak je z výše uvedeného životního cyklu zřejmé, boj s blechami není vůbec jednoduchý. Blechy se dokážou rozmnožit velmi rychle a ve velkém množství.

Pokud je zvíře napadeno blechami, svědí ho kůže a zvíře se proto neustále drbe. V srsti můžete najít černé tečky, které jsou viditelné i pouhým okem.

Černé tečky jsou viditelné i pouhým okem.

Jak odstranit blechy?

1. použijte vhodný přípravek na zvíře k odstranění parazita z jeho srsti
2. použijte vhodný přípravek na odstranění parazita z okolí vašeho zvířete

Nezapomínejte na odstranění blech z prostředí, ve kterém váš mazlíček žije, jinak se blech nikdy nezbavíte.

Blechy - pořádně to svědí - nezapomeňte je zlikvidovat i z okolí pejska, ne pouze ze srsti!

Ať už se rozhodnete pro šampon, spot on, sprej nebo obojek, na našich prodejnách vám rádi poradíme, co dělat, aby se vašemu mazlíčkovi co nejdříve ulevilo od nepříjemností, které jsou s parazity spojeny.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně antiparazitik, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Canisterapie je laicky řečeno "léčba psem". Jak taková léčba vypadá? Kde všude pejsci pomáhají? Jaké vlastnosti by měl mít canisterapeutický pes?

Pokud chcete tento pojem popsat odborně, pak se jedná o metodu pozitivního psychosociálního a fyziorehabilitačního působení na potřebné osoby, prostřednictvím speciálně vedeného a cvičeného psa.

Kde pejsci pomáhají

Pes a člověk při canisterapii tvoří „léčebný tým“, který pomáhá tam, kde je potřeba. Jsou to např. nemocnice, dětské domovy, domovy pro seniory apod. Pes je neuvěřitelně pozitivní zvíře. Umí rozdávat radost, potěšit oko a pohladit duši. Člověk se najednou v přítomnosti psa necítí tolik sám. Díky pejskům "padají bariéry“ – nemluvící klienti se rozmluví, ležící klienti se pohnou, pohladí psa, pejsek je potěší a rozesměje. Ne nadarmo se říká, že úsměv léčí.

Pes je neuvěřitelně pozitivní zvíře. Umí rozdávat radost, potěšit oko a pohladit duši. 

Malý i velký pes, pomáhají oba

Ke canisterapii se využívá různých plemen, psů s průkazem původu, ale i bez něj. Záleží na tom, na jaké klienty je canisterapie zaměřena. U seniorů se lépe osvědčili velcí psi. Pro některé klienty je snadnější hladit (případně i česat) většího psa. Pes může doprovázet klienta u invalidního vozíku, nebo i pokud je klient o berlích. Na procházce se klienti psa rádi drží (pes je motivuje k chůzi), házejí mu míček atd.

Naopak pro ležící klienty je vhodnější malý pes, který se stočí vedle klienta na posteli. Malý pes pochopitelně nezabere na lůžku tolik místa. V případě, že se o klienta více opře, není tak těžký jako velký pes. Další výhodou malého psa je, že je lépe manipulovatelný (na lůžko ho můžeme snadno vysadit a naopak), tím se eliminuje ohrožení ležícího pacienta, ke kterému by mohlo dojít váhou psa nebo jeho drápky.

Velký pes může klienta doprovázet u invalidního vozíku. 

Pes pro canisterapii

Pes, canisterapeut, by měl mít vyrovnanou, ideálně flegmatickou povahu, měl by být přátelský k lidem, komunikativní, ale zároveň pozorný, opatrný a dobře manipulovatelný. V žádném případě by neměl být bázlivý, lekavý a už vůbec ne agresivní.

Člověk pro canisterapii

Člověk, canisasistent, by měl mít zájem o složení zkoušky pro praktický výkon canisterapie – bez které canisterapii nelze provádět. Svého psa musí již od štěněte řádně socializovat a cvičit, protože pro výkon canisterapie je potřeba mít spolehlivě zvládnutou základní poslušnost. K důležitým vlastnostem canisasistenta patří empatie, přátelský přístup a trpělivost. V neposlední řadě by měl mít také alespoň základní povědomí o fyzioterapii a za každých okolností se snažit o maximálně profesionální přístup k pacientovi.

Terapie pro tělo i duši

Všechny druhy canisterapie jsou pro klienty velmi významné. Ať už je to relaxace, polohování, anebo jen motivace člověka jít svou cestu životem. Dost často canisterapeutický tým znamená pro klienta „rodinnou návštěvu“, kterou prožívá stejně emotivně jako návštěvu své vlastní rodiny. Canisterapie bývá dále využívána i jako pomocná forma dalších terapií. Mimo spolupráce s psychologem pracují canisterapeutické týmy také s logopedem, pedagogem nebo fyzioterapeutem.

U autistických klientů může pes (při dlouhodobém působení) plnit roli prostředníka mezi jejich světem a okolím. Lze si tedy s klienty a lékaři stanovit „léčebný plán“ a dojít prostřednictvím canisterapie k cíli léčby.

Canisterapie u klientů rozvíjí jemnou i hrubou motoriku, pomáhá k rozvoji verbální i nonverbální komunikace, dále pomáhá při nácviku paměti i koncentrace, rozvíjí citovou složku, sociální cítění a učí člověka být tak říkajíc „v pohodě“.

Nejčastější klienti pro canisterapii jsou lidé s tělesným postižením, s mentálním postižením, klienti v rehabilitaci či jinak nemocní. Canisterapie je tu také pro klienty, kteří trpí depresí nebo jinými psychickými poruchami. A nesmíme zapomenout na děti a lidi, kteří se jen cítí být opuštění. Canisterapie tak může být jak individuální, tak kolektivní záležitostí.

Canisterapie je poslání, které canisasistent i jeho parťák konají dle svého nejlepšího vědomí i svědomí.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně Canisterapie, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Potravní alergie a intolerance se nevyhýbá ani našim zvířecím miláčkům.  V tomto článku se podíváme na potravní alergie a intolerance, které trápí mnoho psů a koček.

Co je to potravní alergie a co intolerance?

Důležité je rozeznat alergii a intoleranci:

Alergie – alergie je přehnaná reakce imunitního systému na podnět. Například reakce na kuřecí bílkovinu. Bývá doprovázena svěděním, zarudnutím, zánětem kůže atd.

Intolerance – dojde k reakci organismu bez imunologického podkladu. Tedy například intolerance laktózy je, když tělo prostě nedokáže daný podnět zpracovat.

Obecně lze tyto dvě reakce označit jako reakci organismu na určitý podnět.

Jak alergii/intoleranci poznat?

Většinou se tyto reakce projevují hned, nebo do pár hodin po setkání s alergenem. Mezi hlavní symptomy patří průjem, zvracení, zarudnutí kůže i zvýšená svědivost. Zvíře si vykusuje meziprstí na tlapkách, můžeme pozorovat i časté a opakující se záněty uší, zhoršenou kvalitu kůže a srsti, lupy a nadměrnou plynatost. Nejčastěji se setkáváme právě s reakcí na nějakou složku v krmivu. Běžné jsou ale i reakce například na traviny, pyly a bleší kousnutí. Potravní alergie je většinou reakcí na určitou bílkovinu jako je kuřecí, jehněčí, hovězí a další. Pokud pes, nebo kočka trpí některým z těchto příznaků je třeba navštívit veterináře a probrat možnost alergie. Většinou se tato problematika řeší elegantně, a to dietou bez reakční bílkoviny. Nejčastěji bývá zvíře alergické na kuřecí bílkovinu. Na gluten, tedy obiloviny mívají častěji intoleranci. Tyto problémy lze poměrně jednoduše diagnostikovat.  

Jak diagnostikovat alergii?

Máme dvě možnosti: eliminační dieta, nebo laboratorní testy. Eliminační dieta znamená, že zvířeti podáváme stravu pouze s jedním druhem  bílkoviny – například losos. Když máme psa nebo kočku na dietě, nesmíme podávat jiný druh bílkoviny, než máme v krmivu. Pokud podáme jinou bílkovinu než kterou momentálně máme, můžeme tím narušit dietu a nevíme, zda reakci vyvolaly granule, nebo nějaký ten pamlsek či konzerva.

Pokud podáme konzervu, kde je ve složení napsáno “maso a vedlejší živočišné produkty”, nelze říci co se v konzervě konkrétně nachází (většinou je to kuře).  V tomto případě nedoporučuji podávat konzervy s tímto složením. Pokud pro zvíře z nějakého důvodu potřebujeme nějaké ty pamlsky, měli bychom opět volit takové, ve které je stejná bílkovina jako v granulích. Na to se skvělé hodí pamlsky od Huhubamboo, kde se jedná o čisté druhy masa.

Jako druhou možnost lze využít laboratorních testů. Mnoho veterinářů tuto variantu podporuje, ale také odsuzuje. Diagnostika se provádí pomocí séra z krve pacienta a odesílá se na testy, kde podle reakce s alergenem dokáží říci, na to přesně má vaše zvíře alergii. V obou případech doporučuji se do samoléčby nepouštět a navštívit veterinárního lékaře.

Mám alergické zvíře, co s tím?

Naštěstí dnes máme na trhu mnoho druhů krmiv, kterými lze alergii řešit. Můžeme využít buď BARF (syrovou stravu), nebo granule. Důležité je pozorně číst složení výrobků, abychom se vyvarovali kontaktu s alergenem.

Ke zmírnění kožních příznaků alergie můžeme také použít šampon Tropiclean, který zklidňují pokožku. U prudkých alergií se reakce může řešit podáním steroidních přípravku na zmírnění reakce, avšak dlouhodobé podávání steroidních přípravků poměrně dost zatěžuje játra. U ostatních alergií se můžeme setkat i s vakcínou, která je podobná jako očkování (nazývá se to imunoterapie). Pacientovi se v různých dávkách a intervalech vstřikují malé dávky alergenu, aby si tělo vůči němu vytvořilo toleranci a přestalo tak na něj reagovat. Imunoterapie je však běh na dlouhou trať, ale můžeme se tak úplně zbavit aplikace steroidních přípravků.

Dnes již máme poměrně široké možnosti, jak našeho miláčka krmit i když má nějaké omezení. Pokud tedy máte mazlíčka s potravní alergií či intolerancí, není se čeho bát, řešení se dá vždy najít.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně potravních alergií, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne. 

Stres dokáže nadělat paseku i u zvířat. Je to stav, kdy je organismus vystaven mimořádným podmínkám (stresorům) a tělo se snaží zareagovat a "přežít", zachovat stabilitu organismu. Může být jak fyzický, tak psychický.

Není stres jako stres

Fyzickým stresem rozumíme různé mimořádné působení na tělo jako např. nadměrná fyzická zátěž, přehřátí organismu (v letních měsících častý problém především u pejsků), trauma, a tak podobně. Tělo na tyto změny reaguje. Pokud se jedná o krátkodobý inzult, pak stresová reakce rychle odeznívá. V případě, že stresová situace má dlouhodobější charakter, tak se zpočátku tělo snaží situaci přizpůsobit, ale postupně dochází k jeho vyčerpání.

Psychický stres, na který se zaměříme především, může vyvolat jakákoliv změna - změna chovatele, nový člen domácnosti, změna režimu, polohy pelechu, dokonce i změna stravy.

Jak stresu předcházet?

Vzhledem k současné době, kdy je časté stěhování, máme více zvířat ve městech, kde je hodně hluku, spěchu... je určitě vhodné zvíře na mírné stresové situace postupně přivykat. Postupně navykat na hluk, přepravu, ale třeba i na návštěvu veterináře, naši nepřítomnost…

Paradox zvaný Covid

Covidové období zasáhlo do našich životů zásadním způsobem, ale většina našich parťáků, mazlíků se paradoxně měla lépe. Hodně majitelů bylo doma a díky tomu měli čas se zvířeti více věnovat, chodit na procházky, do přírody. Dokonce zde byl i výrazný nárůst poptávky po štěňatech a pravděpodobně i dalších domácích zvířatech. Ale s rozvolňováním covidových opatření a návratem do zaměstnání se může zvíře, především to, které bylo zvyklé na každodenní přítomnosti svého páníčka, dostat do nepříjemného psychického vypětí.

Kdy je třeba zpozornět a na co u mazlíčka dát pozor

Projevy stresu mohu být různé. Od mírných změn chování (schovávání se, změna v příjmu potravy - ať už hltavé jedení či snížení množství stravy), až po agresivitu, sebedestrukci nebo obtíže vedoucí ke zdravotním komplikacím.

U koček je jednou z nejčastějších zdravotních komplikací řešených u veterinářů sterilní zánět močového měchýře. Hlavní příčinou tohoto zánětu je stres. Jeho projevem je časté a bolestivé močení často na neobvyklých místech. Především u kocourů pak může dojít až k ucpání močových cest a ke vzniku život ohrožující situace, kterou je potřeba řešit urgentně.

Majitel by se určitě měl snažit odhalit mírné známky stresu včas a snažit se předejít závažnějším obtížím. Případná nabídka rad a pomoci je možná jak u zvířecích psychologů, tak u veterinářů zaměřujících se na chování či poruchy chování zvířat.

Inteligentní a na stres citliví papoušci

Papoušci jsou jedním z nejvýraznějším druhem, který je na stres citlivý. Tato exotická a inteligentní zvířata nejsou úplně dobře přizpůsobena na "domácí život". Z jejich přirozenosti jsou velmi snadno vystresovatelní, především s ohledem na změny prostředí, manipulaci. Značný stres u nich, vzhledem k jejich inteligenci, může vyvolat ale i nuda.

Jistě bychom si před pořízením jakéhokoliv domácího zvířete měli promyslet, zda jsme schopni zvíře nejen nakrmit a uspokojit jeho základní potřeby, ale i mu připravit vhodné prostředí, zajistit veterinární péči a věnovat dostatek času.

Přejeme vám i vašim mazlíčkům co nejméně stresu!

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně stresu u zvířat, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Studie prokazují, že chov domácích mazlíčků je pro starší lidi přínosem, necítí se osamělí, mají svou denní rutinu péče o domácí zvíře, kterou musí splnit. Ta je udržuje v kondici. Hodnota zvířecí lásky je přitom nevyčíslitelná. Takto vidí situaci veterinářka Zuzana Dominiková z veterinární kliniky Jaggi.

Jako při výběru každého domácího mazlíčka, by měl potenciální obdarovaný o svém daru dopředu vědět a měl by s ním souhlasit. To samé platí pro případné ostatní členy domácnosti. Při výběru mazlíčka pro seniora přitom musíme zvážit více faktorů:

1. jako první vždy bude se o zvíře mít kdo postarat, pokud už senior nebude moci (ať už krátkodobě nebo trvale)?
2. je senior schopen každodenních procházek?
3. stojí jen o společnost v domácnosti nebo i o společníka na krmení a na mazlení?
4. budeme případně schopni pomoci i finančně např. v případě onemocnění?

Pokud máme jasno, že senior s koupí domácího mazlíka souhlasí a máme ujasněny tyto otázky, můžeme vybírat.

Pro vitální seniory je nejvhodnější menší, krátkosrstý pejsek, klidně starší, z útulku, kde nám jistě rádi doporučí toho nejlepšího parťáka (který je přiměřeně aktivní, není agresivní, je vděčný za celodenní přítomnost svého pána doma a v řadě případů je např. i kastrovaný, odpadá nám tedy jedna starost). Nikdy nevybíráme psa podle našich preferencí. Není nic horšího než stařenka vážící padesát kilo, která se sama pere s ročním čtyřiceti kilovým puberťákem labradorského retrievera, který ji povalí při každé příležitosti. Samozřejmě i mezi seniory jsou výjimky a řada z nich má celoživotní zkušenosti s chovem velkých plemen psů.

Pokud je senior méně pohyblivý, je nejvhodnějším domácím mazlíčkem krátkosrstá domácí kočička, kterou je potřeba pouze krmit, mazlit a jednou za čas vyčistit záchod (dle zvoleného typu toalety a podestýlky). Kočka se nemusí venčit, není tolik náročná na krmení a je přítulná tak akorát. Vzhledem k dlouhověkosti kočiček bych opět klidně volila starší, klidnější zvíře z útulku.

Je-li i tato péče o kočičku pro seniora nepředstavitelná, můžeme zvolit např. některé drobné savce (králíky, morčata, křečky), vyžadují pouze krmení a jednou za týden až 14 dní kompletní čištění klece. Jsou to společníci do domácnosti, ale nejsou většinou nejsou moc na mazlení.

Z terarijních zvířat jsou doporučitelná nenáročná zvířata jako strašilky a pakobylky, případně masožravé kudlanky. Chov ostatních terarijních zvířat vhodných pro začátečníky vyžaduje minimálně zpočátku určitou osobní iniciativu, tedy nastudovat si vhodnou výživu a požadované životní podmínky, abychom zvířatům neubližovali.

Pozor na nemoci

Co se týká nemocí, nejsou nemoci, které by senioři mohli přenést na zvířata. Naopak ale ovšem jsou nemoci, které mohou zvířata přenést na lidi. Při pořízení zvířete z útulku by mělo být zvíře vždy vyšetřeno veterinářem, mělo by být odčerveno, ošetřeno proti zevním parazitům ( i pokud bude pouze doma) a v ideálním případě by měla být vyšetřena krev a moč jakou součást preventivního screeningu. Zde se bavíme o psech a kočkách, u drobných savců to samozřejmě neplatí, tam bych jen dbala o péči o zevní a vnitřní parazity.

Skupina VETINO zastřešuje síť veterinárních klinik a ordinací, které nabízí komplexní veterinární služby.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně vhodných psích společníků pro seniory, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Chová se vaše kočka ekologicky? Tuto otázku jste asi nečekali. Ať je vaše bytová kočka jakkoliv inteligentní, ekologie ji nejspíš moc nezajímá. Její životní styl přesto může mít velmi negativní dopad na životní prostředí. Ročně totiž jediná »číča« vyprodukuje až 100 kilo odpadu!

Myslet ekologicky je dnes už spíše normou, než výjimkou. Třídění odpadu je automatickým návykem a pro nákup chodíme s vlastní plátěnou taškou. Modní značky nám nabízejí ekologicky vyrobené látky, nakupujeme rádi potraviny, které jsou místní a nejlépe v bio kvalitě. Někteří lidé dokonce zvažují cestování letadlem kvůli uhlíkové stopě. Jenže ekologie se týká i našich mazlíčků. Podívejme se na ekologii podle koček.

Trochu kočičích počtů..

Jedna kočka potřebuje během měsíce asi 10 až 20 kilogramů kočkolitu. Za rok tedy minimálně 100 kilo kočkolitu na jedinou kočku v domácnosti. Když tím nejstřízlivějším odhadem řekneme, že v ČR žije asi 1 milion koček. Z toho víme, že minimálně polovina jich žije v domácnosti. Některé si užívají i venčení venku a kočkolit je v záchodku je spíš pojistka. Řekněme si tedy velmi střízlivě, že může jít o 300 tisíc koček žijících téměř výhradně uvnitř. Dostaneme se tak k 30 tisícům tun kočkolitu za rok jen v České republice. Pro lepší představu jde o 1 300 kamionů použitého kočkolitu, který musí nutně někde skončit. Ideální jsou v tomto ohledu kočkolity, které jsou z přírodního jílu. (Materiál jako bentonit je pak zase vulkanický popel.) K těmto patří například kočkolity Biokat´s. Přírodní materiály se totiž zcela rozloží. Netrvá to přitom roky, ani měsíce, rozložení proběhne v řádu týdnů či dokonce dnů, než se tvrdá hrudka jílu rozpustí. Tyto kočkolity mohou bez problému do komunálního odpadu.

Na ekologičnost kočkolitů se však můžeme podívat i jinou optikou. Důležitá je i ekologičnost výroby. Trendem je samozřejmě snižování emisí. Najdou se ale i opravdu chytrá řešení. Dalším bodem ke zvážení může být to, jaké má těžba dopady přímo na krajinu kde se materiál získává.  Pokud jde například o jílové podestýlky, těží se velmi šetrně a místo těžby se ve finále nenechá ležet ladem, ale zpátky se osadí zelení tak, aby po ní nezůstalo ani památky. Dalším faktorem je doprava, když nemusíme podestýlku dopravovat přes půlku světa, uhlíková stopa je podstatně menší. Tady tedy vítězí podestýlky Cat's Best, které se vyrábí v Německu) Některé společnosti se pak soustředí na balení, je totiž trendem měnit balení do plastu za to papírové. Jenže v případě, že se papírovým balíkům trhají uši a lidé tak raději sáhnou po menším balení, pro které si zajedou častěji, je to opět ke zvážení.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně kočičích podestýlek, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Grilování a jídlo venku často láká i nezvané hosty. Co ale dělat, když náš pes nebo kočka schytá bodnutí?

Lovec, který nevyhraje

U psů a koček se nezapře lovecký instinkt, proto často pozorujeme, že loví mouchy, komáry, včely, vosy a sršně. Většinou tato hra končí bez zranění, někdy ale může dojít k bodnutí. Včely mají na žihadle maličké vroubky, kvůli kterým se žihadlo v pokožce zasekne a zůstane na místě. Včela za toto bodnutí doplatí životem. Naopak vosa žádné vroubky nemá. Oproti včele je však její bodnutí bolestivější a navíc může v případě, že si připadá ohrožená, bodat opakovaně. Pokud zjistíme, že došlo ke zranění našeho zvířete, měli bychom zjistit, v jaké oblasti se zranění nachází.

Chladit!

Jestliže je zvíře bodnuto do tlapky, břicha, nebo zad, nemusíme se příliš obávat. Naprostá většina psů i koček nemá přehnanou alergickou reakci a stačí tak žihadlo vytáhnout například pomocí nehtu a postižené místo chladit třeba pomocí namočeného ručníku přibližně 20 minut.

Honem k veterináři!

Větší problém nastává v případě bodnutí do hlavy, čumáku, krku či dokonce jazyka. Zde se jedná o velmi rizikové oblasti, kdy může dojít k otoku dýchacích cest a následným problémům s dýcháním. Pokud dojde k vícečetným bodnutím nebo k bodnutí v oblasti hlavy a krku, měli bychom neprodleně kontaktovat veterináře a vydat se za ním. Alergickou reakci většinou rychle vyřeší injekce antihistaminik nebo kortikoidů. Když se setkáme s bodnutím v méně rizikové oblasti jako jsou například tlapky, měli bychom zvíře následující hodiny dobře sledovat.

Může dojít k alergické reakci nebo dokonce k anafylaktickému šoku. Pokud pozorujeme zvýšené slinění, zvracení, špatné dýchání či dezorientaci, kontaktujeme veterináře a ihned ho navštívíme. V těchto případech se jedná o život ohrožující stav a důležité jsou i minuty. Jako první pomoc můžeme použít i antihistaminika určené pro lidi, například Zodac či Zyrtec, o jejich použití se ale nejdříve musíme poradit s veterinářem.

Alergická reakce nemusí nastat, pouze po vosím nebo včelím bodnutí, lze pozorovat reakci i bodnutí jiným hmyzem. Postup při reakci je stejný, postižené místo chladíme a pokud nastanou komplikace neprodleně navštívíme veterinárního lékaře.

Nyní již víme, jak se postarat o zvíře, které bodl nějaký hmyz. Zachováme klid a poskytneme našemu miláčkovi první pomoc. Všem našim čtenářům přeji, aby nemuseli čelit závažné reakci nebo anafylaktickému šoku. Každopádně je lepší být vždy připraven.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně zvířecích alergií, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Existuje velké množství zvířecích nemocí, u kterých je možný přenos i na člověka – tyto nemoci se nazývají zoonózy. Ty nejčastější si v tomto článku představíme.

Toxoplazmóza

Toto onemocnění způsobuje prvok Toxoplasma gondii a ve většině případů probíhá u zdravých lidí bez zjevných příznaků. Nebezpečné je však pro ženy v prvním a druhém trimestru gravidity, pro pacienty po transplantaci nebo u pacientů s HIV. K nakažení nejčastěji dochází pozřením oocyst (vývojové stádium jednobuněčných organismů), které se nacházejí v trusu koček nebo v infikovaném mase. Jako další zdroj oocyst je také nemytá zelenina a ovoce, nedostatečně tepelně upravené maso a to nejčastěji vepřové, skopové nebo kozí maso. U některých lidí toto onemocnění probíhá bez příznaků. Můžeme pozorovat bolesti hlavy, únavu i zvětšené lymfatické uzliny. U žen, které jsou gravidní může tento parazit způsobit i poškození plodu. Jedinou prevencí je dostatečná hygiena, mytí zeleniny a ovoce a dostatečně tepelně upravené maso.

Leptospiróza

Jedná se o bakteriální onemocnění které postihuje jak zvířata, tak lidi a způsobuje je bakterie Leptospira. Infikovaná zvířata mohou kontaminovat vodu, půdu nebo i potravu a tak se může nakazit i člověk. Dále se můžeme nakazit, když nás nakažené zvíře poškrábe. Hlavními přenašeči této nemoci jsou hlodavci – přesněji potkani. Nejdříve se tato nemoc nemusí vůbec nijak projevit, pokud později propukne naplno, pozorujeme vysokou horečku, zimnici, bolesti břicha, nevolnost. Tato fáze onemocnění většinou probíhá 3 – 5 dní a příznaky vymizí. Nemoc může ale nemusí pokračovat druhou fází a ta se projevuje původními příznaky spolu s bolestí na hrudi a dokonce i poruchou funkce jater a ledvin. U psů záleží na formě nemoci. Pokud se setkáme s prudkou formou, pozorujeme kolaps, poruchy srážení krve a následný rychlý úhyn zvířete. U akutní formy se setkáváme s nechutenstvím, apatií i zvracením. U většiny psů se také rozvíjí selhání ledvin, bolestivé břicho, trpí třesem a dalšími příznaky. Existuje i chronická forma leptospirózy a ta se projevuje záněty spojivek, chronickým zánětem jater či ledvin. U psů se toto onemocnění dá léčit i antibiotiky, důležitá je však i včasná hospitalizace a léčba selhání jater a ledvin. Prevence spočívá v hubení hlodavců, kteří se zdržují v uzavřených prostorech. V přírodě bychom neměli pít vodu z přírodních zdrojů a měli bychom také dodržovat základní hygienu a mytí potravin. U psů je prevencí očkování.

Nemoc z kočičího škrábnutí

Tuto nemoc způsobuje bakterie Bartonella henselae. Jak již název napovídá, přenáší se zraněním, které způsobí infikovaná kočka. Kočka je přenašečem a k jejímu nakažení dochází přes trus, který do srsti kočky blechy vylučují. Dále jej přenáší i klíšťata. Mezi příznaky se řadí únava, bolesti hlavy, malátnost, nechutenství, bolest v zádech nebo i horečka. Účinnou prevencí je používání antiparazitních přípravků u psů i koček. Pokud vás poškrábe cizí kočka je na místě ránu pečlivě omýt a vydesinfikovat.

Vzteklina

Dalším a asi nejznámějším zoonerem je vzteklina. Toto onemocnění se vyskytuje jak u divokých, tak i u domácích zvířat. Viróza napadá centrální nervovou soustavu savců (včetně člověka) a jakmile se její příznaky rozvinou, bývá u člověka i zvířat téměř vždy smrtelná. Přenáší se slinami, tedy v praxi nejčastěji pokousáním. Prevencí je očkování zvířete u veterináře.

Tularémie

Je to bakteriální onemocnění způsobené bakterií Francisella tularensis. Tato nemoc většinou postihuje zajíce, krtky, veverky i myši. Zvíře je infikováno klíštětem nebo komárem, který je přenašečem. Stejně se takto může nakazit i člověk. K nakažení může dojít i vdechnutím prachu ze sena či slámy, které jsou znečištěné trusem nakažených zvířat. Dále je možný přenos i při stahování kůže odlovených zvířat nebo při konzumaci nedostatečně tepelně upraveného zaječího masa. U zajíců se nemoc projevuje malátností, ztrátou plachosti, vyhublostí i špatnou pohyblivostí. V případě nakažení člověka záleží na místě, kde došlo k přenosu nemoci. Mezi společné příznaky patří horečka a celková slabost. Prevencí je nemanipulovat se zvířaty, které ztratily plachost, nepít vodu z neznámých zdrojů, dostatečná tepelná úprava masa, po manipulaci s odlovenými zvířaty důkladná dezinfekce rukou a nástrojů.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně zvířecích nemocí, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Existuje skutečně mnoho druhů akvarijních ryb, ale dnes se podíváme na to, které ryby jsou nejvíce v kurzu. Vybrali jsme pro vás 5 nejoblíbenějších rybek, které aktuálně brázdí akvária chovatelů.

Neonka červená a neonka obecná

Většina z vás asi uhodne, že mezi nejoblíbenější rybičky se řadí neonky. Ty jsou známé tím, že se semknou do hejna a pohybují se jako jedna ryba. Pokud máte neonky v akváriu samotné, tak se tohoto jevu nedočkáte. Neonky se takto zachovají v případě, že je ohrožuje nějaký predátor.

Neonky jsou velice citlivé a náchylné k nemocem. Velmi si potrpí na perfektně čistou vodu a její stálou teplotu. Navíc mají rády úkryty, tak se jim pokuste vytvořit bezpečná zákoutí.

Bojovnice pestrá alias Betta

Někteří chovatelé budou mít v největší oblibě Betty bojovnice. Ty mají mnohdy velmi zajímavé zbarvení. Betty jsou zkrátka nádherné. Zejména samci jsou skutečně zbarvení do atraktivních barev. Samci se však nesnesou s jinými. Toto shledání mnohdy končí smrtí jednoho z nich. Samicím se daří zejména pokud jich je více pohromadě. Poměrně zajímavé je to, že pokud mají Betty hnízdo s jikrami, tak jej stráží samec a může být agresivní dokonce i vůči samicím.

Krunýřovec mnohoostný

Krunýřovce můžete chovat ve společném akváriu. Je totiž naprosto bezproblémový. Živí se rostlinnou potravou. Mladí krunýřovci vám pomohou průběžně odstraňovat řasu z akvária a těm starším stačí ke spokojenosti kupříkladu list.

Skalára amazonská

Skalára žije ve volné přírodě v menších skupinkách. Nesnažte se jich do akvária dávat více než 8 nebo 10. Akvárium by nemělo být menší než 120 centimetrů a jeho minimální výška by se měla pohybovat okolo 50 centimetrů. Výborně se jim žije po boku neonek. Dobře se jim daří v teplé vodě, která by měla mít zhruba 26 stupňů Celsia.

Parmička černopruhá

Parmička je velmi schopná ohledně likvidace řas. Živí se totiž rostlinnou potravou, ale příliš ji nezajímají vyšší rostliny. Pravdou je, že parmička není tak barevně atraktivní jako je tomu u ostatních rybek, ale daří se jí i v rámci společenského akvária a ideálně v menším hejnu.

Pokud chcete mít aktuální tipy a rady ohledně trendů v akvaristice, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Lahůdková krmiva mají kromě chuti, kterou naši miláčci zbožňují, ještě jednu výhodu: jsou vysoce prospěšná jejich zdraví a kondici. V článku zjistíte, jak konkrétně lahůdková krmiva pomáhají – a jak vybrat pro vašeho pejska nebo kočku to správné. Jen pozor: Připravte se na hodně hltání a mlaskání.

Psi i kočky nejvíc ocení libou vůni masa. Stejně jako u všeho ostatního se ovšem vyplatí podívat se dobře do složení. Kapsičky, konzervy a paštiky se od sebe liší, jedno však mají společné. Měly by osahovat vysoké procento masa doplněné o kvalitní rostlinnou složku - především zeleninu. Rozhodně by neměly obsahovat žádnou sůl, koření nebo dochucovadla a barviva. V těch kvalitních nenajdete ani žádné obiloviny. Při výběru se orientujeme podle složení – hledáme hlavně pojem „maso“ a jeho  % zastoupení. U produktů, které obsahují ve složení „výrobky živočišného původu“, není možné si představit, co vše se pod tímto pojmem skrývá (zda šlachy, odřezky či jakékoli zbytky,….). Výrobky s tímto složením nejsou vhodné pro alergiky a pro zvířata s citlivým zažíváním. Kvalitnější směsi mají v závorce procentuální zastoupení jednotlivých složek.

Kapsičky

Obsahují větší množství šťávy a kousky masa. Samozřejmě záleží na druhu kapsičky, například některé kapsičky od Carnilove jsou trochu hutnější a mají spíše konzistenci paštiky. Obecně ale platí, že kapsičku byste měli z balení vylít do mističky, v záplavě šťávy by měly být i kousky masa. Právě pomocí kapsiček se nejlépe doplňuje voda do stravy, což ocení jak kočky tak psi. Hlavně to pak platí pro psy a kočky, kteří mají problémy s ledvinami.

Konzervy

Konzervy typicky obsahují větší množství masa, najdete v nich také "sósík" či želatinu. Suverénně nejoblíbenějšími konzervami jsou Wellness Core konzervy, které obsahují 95 % masa. Nyní je na našich pultech i novinka určená pro štěňata, která obsahuje to samé kvalitní složení, ovšem je rozemletá tak, aby si s ní snadno štěněčí zažívání poradilo.

Báječné co do chuti, tak i do složení jsou také konzervy ShinyDog a ShinyCat od značky Gimborn. Balení po dvou konzervách většinou vystačí "na přilepšenou" na jeden týden pro menší psy. Tady poznáte kvalitu jednoduše tak, že když jej vyklopíte do misky, vidíte kusy čistého masa. Výhodou konzerv je to, že si snadno vyberte správnou gramáž podle plemene a velikosti psa. Většina majitelů totiž sahá po konzervě, která velikostně vystačí akorát na jednu porci pro jejich miláčka.

Konzervy vyhledávají i majitelé psů, kteří se jinak živí takzvaný BARFem. Například na cestování může být pro jejich potřeby skvělá konzerva Vetamix, která obsahuje celou polovinu kuřete.

Paštiky

Paštiky nebo paté většinou znamenají to, že jsou maso a ostatní suroviny dokonale rozemleté. Pro majitele je na paštikách zabalených do klasického obalu příjemné to, že se velmi snadno otevírají i vyklápějí do misky.

Kočičí 70% pravidlo

Když kočka sežere myšku, ptáka, či jiné drobné savce, tak 70 % této pochoutky je voda. Ovšem se suchými granulemi o tuto přidanou vodu přichází. Proto by na to majitelé koček měli myslet a zohlednit tento fakt při krmení. Neznamená to však, že bychom měli domácí kočku krmit pouze konzervami. Čelist koček i psů je stavěná na drcení, navíc žvýkání granulí napomáhá odstraňovat usazeniny a plak ze zubů zvířat.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně zvířecích pamlsků, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

Asi se občas sami sebe ptáte, proč se v poslední době výrobci krmiv pro zvířata předhánějí v reklamách v tom, které krmivo obsahuje víc ovoce a zeleniny? Vždyť pes je v podstatě masožravec a jeho předchůdcem je vlk, jehož pravidelnou složkou potravy určitě nebyl například ananas.

To je sice pravda, ale s postupujícím vývojem výroby komerčně vyráběných krmiv dochází k novým poznatkům ohledně zdravotní prospěšnosti ovoce a zeleniny v krmivech a k zpracování jednotlivých živin tak, aby byly pro psa a stejně tak i kočku přínosem.

Pokud vašemu zvířeti podáváte krmiva s obsahem ovoce a zeleniny, zajišťujete mu přísun velkého množství esenciálních živin. Tedy vitamínů a minerálů, které zajišťují jejich zdravý vývoj a podporují imunitní systém stejně tak, jak je tomu u lidí. Ovoce a zelenina jsou také vhodným zdrojem vlákniny, která podporuje správné trávení a působí preventivně proti řadě onemocnění zažívacího aparátu. Některé minerály podporují zdravý růst nebo jsou nezbytné pro zdraví kardiovaskulární systém a krvetvorbu.

Ovoce je obvykle zdrojem antioxidantů a přírodních polyfenolů, které přispívají k regeneraci organismu a podpoře imunity. Je rovněž významným zdrojem vitamínů a vlákniny. Zelenina obsahuje velké množství vitamínů a rovněž minerálních látek. A jaké jsou nejčastější druhy ovoce a zeleniny, která se v krmivech vyskytují a proč? Z ovoce jablka, borůvky, dýně, ananas, vodní meloun, mango, banán nebo například kiwi, ze zeleniny poté brambory, kukuřice, řepa nebo hrášek.

Samozřejmě vzhledem k tomu, že psi a kočky tráví jinak než lidé, je zapotřebí být obezřetní, protože některé druhy ovoce a zeleniny mohou být pro domácí mazlíčky nevhodné nebo až toxické, ale v komerčně vyráběné stravě se takovýchto druhů nemusíme bát. Mezi nevhodné druhy ovoce patří například avokádo nebo hroznové víno. Ze zeleniny poté zejména cibule a česnek. Oboje totiž může způsobit toxický rozpad červených krvinek a tím tzv. anémii.

Skupina VETINO zastřešuje síť veterinárních klinik a ordinací, které nabízí komplexní veterinární služby.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně zdravé stravy psů, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.

O tom, že podporovat imunitu našich mazlíčků má smysl, jsme se zmiňovali v článku Co je potřeba, aby imunita šlapala. Je však nějaký rozdíl v imunitě psů a koček?

Obecně lze říct, že není ani tak rozdíl v imunitě psů a koček, jako rozdíl v esenciálních živinách, které kočkám pro podporu imunity dodáváme. Stejně jako u psů je vhodné pravidelné odčervování a prevence proti zevním parazitům. Vzhledem k tomu, že většina imunitního systému i u koček sídlí ve střevě, je vhodné krmení kvalitní stravou a případné dodávání probiotik a prebiotik. Pro psy doporučujeme probioticum Capraverum. Existují probiotické preparáty, které lze použít jak u psů, tak i u koček, ale i druhově specifické preparáty, které skutečně obsahují jiné složení přátelských bakterií.

Kočky s ohledem na odlišný metabolismus na rozdíl od psů musí mít v krmivu dodávány aminokyseliny taurin, jejíž dodávání má prokazatelně pozitivní vliv mimo jiné i na imunitní systém koček. Je tedy vhodné mimo jiné podávání vitamínových přípravků  specifických pro kočky, které obsahují i aminokyselinu taurin a to minimálně v obdobích se zvýšenými nároky na imunitní systém. K tomuto účelu poslouží třeba pasta Gimpet Multi-vitamin.

U koček dochází rovněž častěji k výskytu některých onemocněním, se kterými se u psů tak často nepotkáváme a podporu imunity lze zaměřit tedy i tímto směrem. Zejména venkovní kočky poměrně často trpí na onemocnění kočičí rýmou (virové onemocnění postihující oči a horní cesty dýchací). V těchto případech je vhodná suplementace aminokyseliny lysin, která u těchto pacientů zmírňuje příznaky onemocnění a urychluje rekonvalescenci. Pro tuto situaci je ideální kočičce dopřát i něco, na čem si smlsne a co zároveň obsahuje taurin i široké spektrum vitamínu, stejně jako Gimcat Nutri polštářky.

Venkovní kočky často trpí kočičí rýmou

U domácích, zejména kastrovaných, kocourů se setkáváme často s onemocněním dolních cest močových a opakovaným sterilním zánětům močového měchýře. V těchto případech je vhodná podpora imunity močových cest a např. brusinkami a glykosaminoglykany. I na tyto případy výrobci doplňků stravy pro kočky mysleli a nabízí se preparáty pro případy opakovaných infekcí močových cest. Perfektně jako prevence funguje pasta Gimcat Urinary.

I u koček tedy platí, že je vhodné podporovat jejich imunitu doplňky stravy, zejména v obdobích se zvýšenými nároky na imunitní systém (ať již období častějších infekčních onemocnění, zvýšeného stresu, tak i zvýšených nároků na imunitní systém, tedy např. období březosti a laktace nebo v seniorském věku). Je ovšem lepší volit preparáty určené přímo pro kočky, protože požadavky na látky podporující imunitní systém se u psů a koček mohou mírně lišit.

Pokud chcete mít aktuální informace ohledně imunity psů a koček, přihlaste se dole k odběru novinek a nic vám neunikne.