Výživa, zdraví a péče o mazlíčky

Stejně jako lidé, i psi si rádi pochutnají na něčem dobrém. Zatímco klasické lidské cukroví pro ně kvůli cukru, kakau, čokoládě či koření vhodné není, ba může být i nebezpečné, domácí psí cukroví představuje zdravou, bezpečnou a chutnou alternativu. Navíc přesně víte, co v cukroví je. Žádná chemie, konzervanty ani sůl.

Proč vyrábět cukroví pro psy doma?

• Máte kontrolu nad ingrediencemi – vyhnete se potenciálně škodlivým složkám.
• Lepší čerstvost a chuť – domácí pamlsky jsou voňavé a přírodní.
• Úspora peněz – domácí suroviny vyjdou levněji než prémiové psí pochoutky.
• Možnost přizpůsobení – recept upravíte podle alergií či chuti vašeho psa.

Pozor na zakázané potraviny

Do psího cukroví NEPATŘÍ: čokoláda, kakao, cibule, česnek, hrozny, rozinky, xylitol, sůl, makadamové ořechy, alkohol, koření. Sladit doporučujeme jen přírodními zdroji – bez cukru a medu.

Do psího cukroví se nedoporučuje přidávat med ani cukr, protože psi nejsou uzpůsobeni na vysoký příjem jednoduchých cukrů. Sladidla mohou zatěžovat jejich trávení a přispívat k nadváze či problémům se slinivkou břišní. U některých psů může med navíc vyvolat zažívací potíže a u štěňat představuje malé riziko přenosu bakterií.

Pro dochucení psích pamlsků bohatě stačí přirozeně sladké suroviny, jako je dýně, mrkev nebo banán, které jsou pro psy vhodnější a zdravější. Navíc psi mají úplně jiné chuťové preference než lidé.

Zde jsou některé jednoduché a zdravé recepty na domácí cukroví pro psy.

Banánové sušenky

Ingredience:

• 1 zralý banán
• 1 vejce
• 1 hrnek ovesných vloček (můžete rozmixovat na mouku)

Postup: Rozmačkejte banán, přidejte vejce a vločky. Těsto vypracujte a tvarujte malé placičky nebo vyválejte a vykrajujte. Pečte 15–20 minut na 180 °C.

Skladování: V lednici 5–7 dní, v mrazáku až 3 měsíce.

Dýňové perníčky bez koření

(bez medu a perníkového koření – bezpečné pro psy)

Ingredience:

• 1 hrnek dýňového pyré
• 2 hrnky rýžové nebo ovesné mouky
• 1 vejce
• 1 lžíce kokosového oleje

Postup: Smíchejte všechny suroviny a vypracujte hutné těsto. Vyválejte na cca 0,5 cm a vykrajujte tvary. Pečte 25 minut na 170 °C.

Masové sušenky - super voňavé!

Ingredience:

• 200 g kuřecího nebo krůtího masa (uvařeného a nasekaného)
• 1 vejce
• 1 hrnek ovesné mouky
• 1 lžíce olivového oleje

Postup: Smíchejte maso s ostatními surovinami. Vytvořte malé tyčinky nebo placičky. Pečte 20–25 minut na 180 °C.

Mrkvové kostičky

Ingredience:

• 1 velká mrkev najemno nastrouhaná
• 1 vejce
• 1,5 hrnku ovesné mouky
• Lžíce kokosového oleje

Postup: Vše promíchejte a vyválejte těsto. Vykrajujte kostičky nebo kolečka. Pečte 15 minut na 180 °C.

Jablečné sušenky

Ingredience:

• 1 hrnek neslazeného jablečného pyré
• 1 hrnek ovesné mouky
• 1 vejce
• Špetka skořice (volitelně – jen v malém množství)

Postup: Smíchejte a vypracujte těsto. Tvořte malé tvary. Pečte 18–20 minut na 175 °C.

Jak cukroví skladovat?

Cukroví neobsahuje konzervanty, tudíž se rychleji se kazí. Proto jej uchovávejte vždy v uzavřené dóze. Před podáváním nového druhu doporučujeme sledovat, zda pes nemá alergickou reakci. Pamlsky by měly vždy tvořit maximálně 10 % denního příjmu.

Zdravé Vánoce pro vašeho mazlíčka

Domácí cukroví pro psy je skvělý způsob, jak pejskovi dopřát chutnou odměnu a zároveň mít jistotu, že je zdravá a bezpečná. Recepty jsou jednoduché, rychlé a zvládne je i úplný začátečník. Navíc si můžete suroviny obměňovat podle toho, co má váš pes rád.

Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.

Zima je pro vodní ptactvo náročným obdobím. Zamrzlé rybníky omezují přístup k potravě a studená voda ztěžuje pohyb. Lidé mají často dobrý úmysl a chtějí ptákům pomoci. Jenže ne vše, co se zdá jako pomoc, je skutečně prospěšné. Jak tedy bezpečně a šetrně podpořit labutě, kachny a kačeny v zimě, aniž bychom jim ublížili?

Které druhy vodního ptactva na rybnících a řekách potkáme

• Labutě velké – často tvoří malé skupiny nebo páry, jsou odolné vůči mrazu, dokážou si najít potravu i ve velmi chladné vodě.
• Kachny a kačeny – např. divoká kachna, polák chocholačka, potápky. Většinou se shlukují u nezamrzlých částí vodních toků.
• Racek a volavky – pohybují se spíš v řekách a tůních s proudící vodou.

Všichni tito ptáci mají své přirozené strategie přežití zimního období. Voda pod ledem a zamrzlé pobřeží jim poskytují dostatek potravy, pokud rybník není příliš malý nebo přemnožený.

Nejčastější chyby při přikrmování

Chléb a pečivo – největší mýtus. Chléb má pro ptáky nízkou nutriční hodnotu, způsobuje zažívací potíže a plísně. Pokud je navíc pečivo tvrdé, může si zvíře při jeho polykání poranit i jícen!

Příliš mnoho krmiva najednou. Ptáci mohou sníst jen malou část, zbytek hnije a kontaminuje vodu, což vede k hromadění bakterií a plísní ve vodě. To zvyšuje riziko nemocí nejen pro labutě a kachny, ale i pro další druhy, které rybník využívají. Bezpečné krmení chrání zdraví ptáků a zároveň udržuje rybník zdravým pro celý ekosystém.

Krmení v teplém počasí nebo na jaře. Ptáci, ať už vodní, nebo ti, které najdete na zahradě, se stávají závislými na lidské potravě a narušují se jejich přirozené migrační vzorce.

Jak ptákům skutečně pomoci

Správné krmivo: ovesné vločky, obilí (ječmen, pšenice), nasekaná zelenina, kukuřice.

Použít můžete také již hotové směsi, které jsou volně prodejné. Například směs Apetit - kachny & labutě 750ml. Tato směs obsahuje optimální poměr živin a minerálních látek potřebných pro život vodního ptactva. Speciálně vyvinuté plovoucí granule rychle změknou a nemůžou tak ptákům poranit jícen.

„Dělat díry do ledu“ – na malých rybnících je většinou zbytečné a může být i kontraproduktivní. Voda se rychle uzavře a hluk a manipulace stresují ptáky a ryby více, než jim takový otvor pomůže. Lepší variantou je ponechat plovoucí předměty, např. větve nebo polystyrenové kuličky, které udržují malé otvory pro výměnu plynů a přístup kyslíku. Pokud rybník není zcela zamrzlý, ptáci si najdou potravu sami.

Voda a volné plochy: pokud je rybník zamrzlý jen částečně, labutě a kachny využijí tyto nepromrzlé části k pohybu a krmení.

Další tipy

• Nepřikrmujte ptáky v teplejších měsících – zvyknou si na snadnou potravu a nevylétnou na jih.
• Pokud chcete ptákům pomoci i mimo zimu, spíš než nabízet krmení „zadarmo“, vysazujte keře s plody a udržujte přírodní břehy. Tyto keře se pak stanou přirozenou potravou a navíc nehrozí, že by potrava plesnivěla.
• Sledujte ptáky z bezpečné vzdálenosti. Neplašte je, ať mohou využít potravu, kterou jim nabízíte.

Labutě, kachny a mýtus o „zamrzání na hladině“

Každou zimu se lidé obávají, že labutě nebo kachny „zamrzly“ na hladině. Většina druhů tohoto ptactva je však na zimu dobře přizpůsobená chladu. Na nohách mají silně prokrvené blány, které brání přimrznutí a husté peří s izolační vrstvou tuku, díky čemuž nohy nepromrzají a dokážou stát i na zmrzlé hladině či plavat ve velmi chladné vodě aniž by byla ohrožena jejich pohyblivost. Přimrznutí je spíše výjimka než pravidlo a hrozí jen při extrémních mrazech, úplném zamrznutí vodní plochy nebo pokud je pták oslabený, nemocný, či starý.

Pomoc je nutná pouze tehdy, když je pták viditelně slabý, zraněný nebo skutečně přimrzlý. Nepokoušejte se ptáky sami uvolňovat. Neznalým zásahem byste jim mohli poškodit peří či křídla a jelikož ptáci mají dlouhé kosti duté, hojí se zlomeniny jen velmi obtížně.

Zimní zajímavosti z rybníků

Věděli jste, že labutě a kachny mají v zimě své vlastní strategie, jak se zahřát? Často se shlukují do skupin, aby si tělo navzájem ohřívalo, a střídají se při hledání potravy a odpočinku. Některé druhy dokážou dokonce regulovat teplotu svých nohou, takže mohou stát na ledě bez rizika promrznutí.

Sledujete-li je z dálky, můžete si všimnout i zajímavých sociálních interakcí – labutě si například udržují pevné párové vazby a kachny mezi sebou vytvářejí „hlídky“, kdy část skupiny bdí a ostatní odpočívají. Tyto malé detaily nám připomínají, jak úžasně jsou ptáci přizpůsobení zimní přírodě.

Pomáhejme s rozumem a respektem

Na závěr je dobré si připomenout, že největší pomocí pro přírodu bývá často to, když ji necháme fungovat podle jejích vlastních pravidel. Vodní ptactvo je na zimu mnohem lépe vybavené, než se na první pohled zdá – stačí mu jen trochu klidu, čistá voda a šetrný přístup lidí. Když budeme přikrmovat s rozumem a respektem, může být naše pomoc skutečně užitečná a zimní procházky kolem rybníků se tak stanou nejen krásným zážitkem, ale i projevem ohleduplnosti vůči přírodě.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Zima přináší nejen chladné počasí, ale také zvýšené nároky na organismus našich mazlíčků. Stejně jako u lidí, i psi a kočky potřebují v tomto období posílit imunitní systém, aby snadno odolávali nachlazení, virózám a dalším nemocem. Jak jim tedy pomoci, aby zimu zvládli ve zdraví a v pohodě?

Kvalitní strava jako základ

Správná výživa je klíčovým faktorem dobře fungující obranyschopnosti. Zvolte kvalitní krmivo s vyváženým poměrem bílkovin, tuků, vitamínů a minerálů. V zimě můžete zvolit krmiva s vyšší energetickou hodnotou, zejména pro psy, kteří tráví hodně času venku. Doplňky s omega-3 mastnými kyselinami (např. lososový olej) podporují zdravou kůži a lesklou srst pro ideální ochranu proti chladu.

Vitamíny, probiotika a přírodní doplňky

Podzim a zima jsou tím správným obdobím pro zařazení podpůrných doplňků:

• Vitamín C a E pomáhají posilovat imunitu.
• Zinek a biotin podporují kvalitu srsti a kůže.
• Beta-glukany, echinacea nebo kolostrum jsou přírodní imunostimulanty vhodné pro psy i kočky.
• Probiotika pomáhají udržovat zdravou střevní mikroflóru, která tvoří významnou část imunitního systému. Správně fungující střeva podporují celkovou odolnost organismu, zlepšují trávení a pomáhají zvířeti lépe vstřebávat živiny z potravy.

Probiotika lze podávat ve formě prášku, pasty nebo doplňků přimíchaných do krmiva. Jsou obzvlášť vhodná po léčbě antibiotiky nebo při stresu (např. po přestěhování či změně prostředí).

Před podáváním doplňků se vždy poraďte s veterinářem, aby byla volba vhodná pro konkrétního mazlíčka.

Pohyb a pobyt venku

Ani v zimě by se pes neměl vzdát pravidelných procházek. Pohyb podporuje krevní oběh i jeho psychickou pohodu. Při mrazech se doporučuje zkrátit dobu procházek, ale zachovejte jejich pravidelnost.

U krátkosrstých nebo menších psů zvažte obleček, který chrání před chladem.  Zejména u plemen, jako jsou jezevčíci nebo francouzští buldočci, se obleček doporučuje. Jezevčíci mají bříško velmi blízko zemi, takže při procházce snadno prochladnou od mokré trávy či sněhu.

Kočky, které žijí převážně venku, by měly mít možnost úkrytu – například zateplenou boudičku nebo přístup do garáže.

Venčení štěňat v zimě

Pokud jste si přinesli domů nové štěňátko právě v zimním období, je potřeba být obzvlášť opatrní. Mladý organismus se teprve učí regulovat teplotu. Proto je důležité zachovat nutná pravidla:

• Venčení by mělo být krátké, ale časté, a to jen na nezbytně dlouhou dobu k vykonání potřeby.
• Po příchodu domů štěně osušte a nechte v teple a mimo průvan.
• Pokud se jedná o krátkosrsté plemeno, pořiďte lehčí obleček, který ochrání hřbet a bříško.
• Vyhněte se dlouhým procházkám nebo kontaktu se sněhem, dokud si štěně nevytvoří silnější imunitu a odolnost.

Teplo a pohodlí domova

Domácí mazlíčci potřebují v zimě klidné, teplé místo k odpočinku. Umístěte pelíšek mimo průvan a studenou podlahu. Zajistěte suché prostředí – vlhkost oslabuje imunitu. Starší zvířata a zvířata s artrózou ocení ortopedické nebo vyhřívané pelíšky.

Pravidelné kontroly a prevence

Imunitu oslabují také vnitřní a vnější paraziti. Nezapomeňte proto:

• Pravidelně odčervovat i v zimních měsících.
• Kontrolovat srst a kůži – zimní srst bývá hustší, což může skrývat různé problémy.
• Navštivte veterináře, pokud zvíře vykazuje únavu, ztrátu chuti k jídlu nebo matnou srst.

Očkování na podzim – důležitý krok k ochraně zdraví

Podzim je ideálním obdobím pro revizi očkovacího plánu vašeho mazlíčka. Očkování chrání před nemocemi, které mohou v chladném období snadno propuknout – oslabený organismus je totiž náchylnější k infekcím.

U psů je vhodné zkontrolovat a případně obnovit:

• Základní vakcinaci (kombinace DHPPi/L) – proti psince, parvoviróze, infekční hepatitidě, parainfluenze a leptospiróze.
• Vakcinaci proti vzteklině, pokud se blíží termín přeočkování.
• U psů, kteří chodí do kolektivů (psí školky, výstavy, hotely), je doporučené očkování proti psincovému kašli.

U koček by majitelé neměli zapomínat na kombinovanou vakcínu (FVRCP) – proti kaliciviróze, rinotracheitidě a panleukopenii. V případě venkovních koček také na očkování proti vzteklině.

Očkování nejen chrání samotné zvíře, ale také snižuje riziko šíření infekcí v populaci. Veterinář vám pomůže nastavit individuální plán podle věku, životního stylu a zdravotního stavu zvířete.

Podpora imunity v zimě neznamená žádné složité úkony – stačí kombinace správné výživy, pohybu, tepla a prevence. Díky těmto krokům zůstanou vaši mazlíčci v kondici, plní energie a bez zdravotních potíží po celé zimní období.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Doma i venku na naše psy a kočky číhá řada nástrah, o kterých často ani netušíme. Běžné potraviny, oblíbené pokojovky, lidské léky nebo zahradní postřiky – to všechno může být pro zvíře nebezpečné.

Nejčastější zdroje otrav u psů a koček:

• Čokoláda, hrozny, rozinky, cibule, česnek, potraviny s obsahem xylitolu (často žvýkačky,
  bonbóny), avokádo
• Lidské léky, zejm. léky proti bolesti (zejm. paracetamol a ibuprofen), antidepresiva, drogy
• U kočky pozor na psí přípravky proti vnějším parazitům s obsahem permethrinu!
• Túje, tis, břečťan, konvalinky, lilie, monstera, fíkus, tchýni jazyk, dracéna
• Jed na krysy, jed na slimáky Nemrznoucí kapaliny - sladká kapalina zvířata láká, ale pozření již malého množství může být
  smrtelné!
• Kompost, hnůj, zkažené potraviny - zde jsou rizikem zejména bakterie a plísňové toxiny

Příznaky intoxikace

Příznaků intoxikace je celé spektrum - zvracení, průjem, letargie, nebo naopak nervozita, zvýšená dráždivost, krvácení, kožní příznaky jako svědění, vyrážka, slabost, dezorientace, křeče, paralýza, slinění, záchvaty… Zvlášť zrádné je, že příznaky nemusí nastoupit hned – u některých toxinů se projeví až po několika hodinách.

Máte podezření, že zvíře snědlo něco nebezpečného? Okamžitě volejte veterináře. Sdělte mu, jaké má zvíře příznaky, co mohlo pozřít, v jakém množství a kdy. Pokud můžete, vezměte s sebou zbytek rostliny, obal od léků nebo etiketu přípravku.

Nečekejte, až se příznaky rozvinou – v tu chvíli už může být pozdě. Veterinář vám po telefonu poradí, zda vyvolat zvracení, jak bezpečně zvíře dopravit a co dělat cestou. V případě, že nevíme, co by mohlo být příčinou otravy zvířete, málokdy se k tomu dopátráme. Bylo by nutné odebrat spoustu různých vzorků a zaplatit nesčetně různých vyšetření s dlouhou čekací dobou a otazným výsledkem. Ve většině případů je to zbytečné, protože bohužel existuje jen málo specifických protijedů.

Základní terapie u všech otrav je stejná - dekontaminace a symptomatická terapie.
Základem terapie je dekontaminace – odstranění jedu z těla: vyvolání zvracení (pokud je to bezpečné), podání aktivního uhlí, infuzní terapie, klystýr nebo v některých případech lipidová emulze, která pomáhá navázat lipofilní toxiny v krvi.

Následuje symptomatická léčba – podávání léků proti zvracení, průjmu, křečím nebo bolestem. První pomocí doma může být vyvolání zvracení. Nikdy však nevyvolávejte zvracení bez porady s lékařem. Veterinární lékař je schopný vyhodnotit, zdali je zvracení bezpečné, má-li smysl a poradí nejlepší způsob jakým toho dosáhnout. Některé látky (např. kyseliny, zásady, čisticí prostředky) mohou při návratu poleptat jícen a ústa.

Zvracení se nesmí vyvolávat ani u zvířat v křečích nebo s poruchou vědomí. Pokud se toxin dostal na kůži, může pomoci důkladné omytí vodou a šetrným šamponem. V případě včasného zásahu bývá prognóza u intoxikací dobrá. Je ale nutné jednat zavčas.

Prevence: nejlepší lék

• Naučte se rozpoznat běžné jedovaté látky, které mohou vašim mazlíčkům ublížit.
• Uchovávejte potraviny i léky mimo dosah.
• Na zahradě sázejte bezpečné rostliny a používejte přípravky, které nejsou pro zvířata toxické.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Rostliny dotváří útulnost našich domovů už odnedávna, ale kterým je lepší se vyhnout pro ochranu našich čtyřnohých mazlíčků? Řada rostlin obsahuje látky, které jsou toxické a bohužel otravy po pozření venkovních i pokojových rostlin jsou v praxi velmi časté zejména u psů, kteří mají v oblibě rostliny ničit celé. Otravy koček či hlodavců hrozí obvykle z okusování listů, případně pití vody pod rostlinou v květináči.

Důležité je myslet na to, že léčba těchto otrav je pouze symptomatická, specifické protijedy v naprosté většině neexistují. Pokud k pozření podezřelé rostliny dojde, je nutné rostlinu identifikovat pro včasné zahájení léčby – jestli neznáte název rostliny, je vhodné ji donést nebo pořídit fotografii.

Přehled často se vyskytujících nebezpečných rostlin:

Vánoční hvězda, trnová koruna, kroton

Tyto dekorativní květiny jsou oblíbenou součástí domácích dekorací. Při poškození listů a stonků vytéká světlé mléko obsahující vysoce dráždivé látky. Zejména kočky lákají jasně zelené listy k okusování, které vede k zánětu kůže. V případě pozření dochází k podráždění trávicího traktu projevující se kašláním, dušením, sliněním, dávením, zvracením a průjmem. Zasažení očí může vést až k přechodné slepotě.

Tchýnin jazyk, dracéna, brambořík

Tyto oblíbené pokojové rostliny obsahují podobně jako břečťan saponiny. Při kontaktu s kůží vyvolávají svědění a zánět, po pozření dráždí trávicí trakt, což vede k zvracení a průjmu a při průniku do krve způsobí rozpad červených krvinek, který je příčinou zrychleného tepu, potížemi s dýcháním, křečí a může vyústit v koma.

Antúrie, diefenbachie, monstera, kala, filodendron

Tyto rostliny původem z tropů jsou velice oblíbené a rozšířené v domácnostech, čímž představují poměrně veliké riziko otrav domácích mazlíčků (psů, koček, ale i hlodavců a terarijních zvířat). Obsahují šťavelany ve formě rozpustné kyseliny šťavelové a nerozpustných krystalů šťavelanu vápenatého ve tvaru jehlic. Při poškození rostliny se krystalky díky svému ostrému tvaru zapichují do sliznic, kde dochází k vyplavování histaminu a rozvíjí se alergické reakce, bolestivost, otok a vyrážka. Psi rostlinu rádi před pozřením rozžvýkají, čímž dochází k podráždění v okolí a uvnitř dutiny ústní, které může vést k otoku hrtanu a tím až ucpání dýchacích cest. Kočky spíše listy či
květy okusují, ale nepolyká)ů§ú=‚ají. Příznaky otravy se objevují v rámci hodin a jedná se především o škrábání a třepání hlavy, slinění, poruchy polykání a dýchání. V případě pozření většího množství se může rozvinout celková otrava projevující se dávením, zvracením, průjmem, bolestí břicha a krvavým průjmem. Následovat může i srdeční arytmie, rozšíření zorniček, koma a smrt.

Lilie

Otrava liliemi je popsána především u koček, které jsou na obsažené toxiny vysoce citlivé. Zatím neobjevený jed je obsažen v celé rostlině včetně vody nacházející se pod rostlinou. Kočky nejčastěji pozřou květy, listy nebo stonky, kdy i pouze 2 okrasné listy mohou způsobit smrt. Po pozření dochází k závažnému poškození ledvin, kdy nejprve během několika minut až hodin pozorujeme slinění a zvracení, následuje nadměrné močení, které přechází do snížené produkce
moči až úplné zástavy močení. Dalšími příznaky jsou dezorientace, otoky hlavy a končetin, dušnost, křeče, dehydratace, pokles tělesné teploty a útlum centrálního nervového systému (mozek a mícha).

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Zimování suchozemských želv je důležitý proces, který napodobuje jejich přirozený cyklus ve volné přírodě. Správná příprava pomůže želvě udržet zdraví a prodloužit její život. Následující kroky vám pomohou, ať už chováte řeckou, stepní či jiný druh suchozemské želvy, který přirozeně zimuje.

Co je to hibernace a proč je důležitá

Hibernace (zimní spánek) je přirozený stav hlubokého klidu, při němž se zvířatům výrazně zpomalí metabolismus, dýchání a srdeční činnost. Díky tomu mohou přečkat chladné měsíce, kdy je málo potravy a nízké teploty. Hibernace pomáhá udržet energetickou rovnováhu, podporuje přirozený životní rytmus a u některých druhů zvířat zlepšuje reprodukci a dlouhověkost. U suchozemských želv je zimní spánek důležitý pro zdravý imunitní systém a celkovou vitalitu. Ne všechny druhy želv však zimují. Například tropické želvy zimování nepotřebují.

Zimovat, nebo nezimovat?

Pokud si nejste jisti, zda dokážete vytvořit správné podmínky pro hibernaci, je lepší nezimovat vůbec než zimovat špatně. Nesprávná teplota, nedostatek vlhkosti či nevhodná délka zimního spánku mohou želvě způsobit vážné zdravotní problémy, včetně dehydratace nebo selhání orgánů. U mladých, nemocných nebo oslabených jedinců může být nezimování dočasně bezpečnější volbou. Zdraví želvy má vždy přednost před snahou o napodobení přírody za každou cenu.

Od kolika let věku je zimování vhodné?

Obecné doporučení je začít se zimováním až u plně zdravých, dobře živených želv starších zhruba 2 – 3 let, případně po dosažení minimální hmotnosti doporučené pro daný druh.

• Mláďata do 1 roku se obvykle nezimují. Potřebují růst, mají menší zásoby tuků a vody, a hibernace by je zbytečně oslabila.
• Mladé želvy 1 – 3 roky: Zkušenější chovatelé někdy zimují i dvouleté jedince, ale jen pokud jsou v perfektní kondici a mají dostatečnou váhu.
• Pro dospělé želvy po dosažených 3 letech je při dobrém zdraví a dostatečné hmotnosti zimování přirozené a prospěšné.

Příprava několik týdnů předem

Nejprve doporučujeme želvu zvážit. U evropských druhů se často uvádí orientačně alespoň 20 g na každý cm délky krunýře. Poté navštívit veterináře, aby vyloučil vnitřní parazity nebo jiné onemocnění. Nemocná želva by zimovat neměla, jelikož v tomto případě představuje hibernace značné riziko.

Přibližně 3 – 4 týdny před zimováním postupně snižujte teplotu i délku osvětlení a přestaňte krmit, aby si želva vyprázdnila trávicí ústrojí. Vhodné jsou koupele v mělké vlažné vodě, aby želva měla dostatek tekutin. Koupele také mnohdy pomohou s lepším vyprazdňováním.

Výběr vhodného místa

Želvy potřebují chladné, ale nemrznoucí prostředí s teplotou kolem 3 – 6 °C.

• Minimum: cca 2 °C (pod 0 °C hrozí omrznutí).
• Maximum: 7 – 8 °C (nad 8 °C už želva začíná spalovat zásoby energie a může se probouzet).

Proč právě 3 – 6 °C

Při této teplotě je metabolismus zpomalený, takže želva jen minimálně spotřebovává tukové zásoby a zároveň nemrzne. Vyšší teplota způsobuje rychlejší ztrátu hmotnosti a dehydrataci. Nižší teplota představuje riziko poškození tkání.

Možnosti:

• Chladná sklepní místnost
• Speciální chladnička na zimování
• Izolovaná bedna v nevytápěné části domu

Použijte plastový, nebo dřevěný box s víkem proti hlodavcům. Na dno dejte podestýlku se směsi rašeliny, listí nebo hoblin, do které se želva může zahrabat. Vždy zajistěte dostatečné větrání.

Pravidelná kontrola

• Kontrolujte teplotu a vlhkost (ideálně 70 – 80 %).
• Jednou týdně želvu zvažte – úbytek váhy by neměl překročit 1 % za měsíc.
• Při známkách nemoci (výtok z nosu, neobvyklý úbytek hmotnosti) želvu probuďte.

Po 2 – 4 měsících želvu pomalu přesuňte do teplejší místnosti. Postupně zvyšujte teplotu a nabídněte vodní lázeň, aby se napila. Krmte až po několika dnech.

Nechci zimovat

Pokud želvu nezimujete, respektujte její přirozený rytmus a umožněte jí podzimní odpočinek. Nechte ji venku, dokud denní teploty neklesnou trvale pod 20 °C (obvykle začátkem října). Při hrozbě nočních mrazíků ji na noc přesuňte do chladného místa v domě. Když ji přenesete do terária, první 1 – 2 dny nesviťte ani netopte, aby si zvykla na nové prostředí. Poté světlo i teplo zapínejte postupně. Želva může být málo aktivní či se zahrabat – dopřejte jí klid. I během klidového období pravidelně měňte vodu a nabízejte čerstvé krmení.

Želva si v podzimním období většinou sama řekne o trochu klidu. Bude línější než obvykle, místo celodenního pobíhání po teráriu bude většinu dne na jednom místě. Také sama omezí příjem potravy. Toto je její přirozený proces. Nemanipulujte s ní víc, než je nutné. Uberte dobu svícení a topení. A nechejte ji pár týdnů odpočívat.

Zajímavosti ze zimního světa divokých zvířat

• Medvědi nejsou praví hibernátoři. Ačkoli spí celé týdny, jejich tělesná teplota klesá jen mírně, takže se mohou rychle probudit, například aby ochránili svá mláďata.
• Některé druhy žab a vodních želv přežívají zimu na dně zamrzlých jezer, kde dýchají kůží a přijímají kyslík z vody.
• Netopýři jako mistři úspory energie: Srdeční tep jim během hibernace klesá z několika stovek na méně než deset úderů za minutu a mohou dýchat jen několikrát za hodinu.
• Hmyz v režimu „superchladu“: Například motýl babočka admirál nebo včely medonosné přežívají zimu ve zvláštním stavu, kdy jejich tělní tekutiny nezamrzají ani při teplotách pod bodem mrazu.
• Některé tropické druhy kolibříků denně upadají do krátkého torporu, podobného hibernaci, aby přečkaly chladné noci. Tento proces nazýváme mini-hibernací.

Zdravá želva po zimě: co si zapamatovat

Správné zazimování je klíčem ke zdraví suchozemské želvy. Hibernace je přirozený proces, který pomáhá mnoha zvířatům – od želv až po netopýry – přežít období chladu a nedostatku potravy. Důsledná příprava, vhodná teplota a pravidelná kontrola zajistí, že vaše želva bezpečně přečká zimu a na jaře se probudí v plné síle.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

S příchodem podzimu, obdobím typickým poklesem teplot a vyšší vlhkostí, se zvyšuje výskyt infekční laryngotracheitidy, známé spíše jako psincový kašel. Jde o poměrně běžné onemocnění, se kterým se mnoho psů alespoň jednou za život setká. Podobně jako u lidské chřipky může mít lehký, několika denní průběh, ale také se může rozvinout v závažnou infekci dýchacích cest, vyžadující hospitalizaci a intenzivní léčbu.

Co psincový kašel způsobuje?

Psincový kašel je multifaktoriální onemocnění, na jehož vzniku se obvykle podílí více původců, mezi nejčastější patří:

• Canine adenovirus typ 2 (CAV-2)
• Canine parainfluenza virus (CPIV)
• Bordetella bronchiseptica (nejčastěji jako sekundární bakteriální komplikace)

Ve většině případů začíná infekce virově, což vede k oslabení slizniční imunity dýchacích cest. Tím vzniká prostor pro sekundární bakteriální infekci, která se může rozšířit i na dolní cesty dýchací.

Jak se nemoc šíří?

Přenos probíhá kapénkovou infekcí - tedy vzduchem při kašli nebo kýchání, ale i kontaktem s kontaminovanými povrchy (např. misky, vodítka, ruce člověka).

Riziko nákazy je výrazně vyšší v prostředí, kde se nachází větší počet psů:

• psí školky a hotely
• útulky
• výstavy a sportovní akce
• psí parky

Proč „psincový kašel"?

Název pochází ze slova „psinec", což je starší výraz pro útulek - právě tam se onemocnění kvůli koncentraci psů objevovalo nejčastěji.

Typickým příznakem je suchý, dráždivý kašel, často je doprovázen vykašláváním bílé pěny. Někdy kašel vyvolá až zvracení, což může majitele zmást - někdy se mylně domnívají, že jde o zažívací problém.

Mezi další příznaky patří vodnatý výtok z nosu a očí, kýchání, únava.

V případě komplikací, jako je přechod infekce do dolních cest dýchacích (bronchopneumonie), se objevují systémové příznaky - horečka, apatie, inapetence.

Je však nutné myslet na to, že kašel může být příznakem celé řady jiných onemocnění-jiný infekční (virový, bakteriální, parazitární), či neinfekční zánět, cizí těleso, onemocnění srdce, kolaps průdušnice, nádor.

Diagnostika

V běžné praxi vychází diagnóza především z anamnézy a klinického vyšetření – zejména pokud se
pes v poslední době nacházel v rizikovém prostředí a má typické příznaky.

V komplikovaných nebo nejasných případech se doporučuje:

- RTG hrudníku
- hematologické a biochemické vyšetření
- vyšetření patogenů (PCR, kultivace) – především v případech, kdy pes nereaguje na běžnou terapii

Léčba

U lehkých případů je terapie symptomatická a podpůrná:

- klidový režim
- zajištění tepelného komfortu
- jitrocelový sirup (pozor na xylitol, který je pro psy toxický!)
- podpora imunity (např. betaglukany, vitaminy C a E)

Ve vážnějších případech je nutné nasadit:

- antibiotika
- léky tlumící kašel – pokud kašel není produktivní
- protizánětlivé léky
- podpůrná infuzní terapie u dehydratovaných nebo apatických psů

Prevence

Základem prevence je izolace nemocných jedinců, důsledná hygiena, očkování.
Na trhu jsou dostupné injekční vakcíny (např. součást kombinovaných vakcín) i intranasální
vakcíny – mají rychlejší nástup účinku (3–5 dní).
Vzhledem ke komplexnímu charakteru onemocnění je nutné vědět, že vakcinace nezabrání přenosu
ani rozvoji onemocnění, ale snižuje množství vylučovaného patogenu, zkracují dobu nemoci a
snižují riziko komplikací.

Doporučení veterináře

Pokud váš pes začne kašlat, nečekejte, až to přejde samo. Nejde jen o jeho zdraví – ale i o ochranu ostatních psů v okolí. Čím dříve se nasadí vhodná léčba, tím rychleji se váš čtyřnohý kamarád uzdraví a vrátí zpět ke svým oblíbeným aktivitám.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

V životě každého chovatele může nastat situace, kdy bude zvíře potřebovat neodkladnou lékařskou péči.

Příklady situací, kdy s největší pravděpodobností bude potřeba rychlý zásah lékaře:

Kolaps, bezvědomí, zástava dechu, nehmatatelný srdeční puls

Přehřátí, vysoká teplota, nebo naopak nízká teplota

Potíže s dechem - obtížný nádech/výdech, velmi rychlé/pomalé/přerušované dýchaní, dušení se... (fyziologická dechová frekvence u psa je 10-30 dechů/minutu, u kočky 20-40 dechů/min)

Změna barvy sliznic - bledé/namodralé/jasně červené...

Rozsáhlá traumata, fraktury, hluboké rány, nekontrolovatelné krvácení (nezapomínat, že i když pes např. po autonehodě nemá viditelná zranění, vždy může mít vnitřní krvácení)

Protrahované zvracení, průjem, přítomnost krve či jiných nezvyklých příměsí ve zvratcích, výkalech

Neschopnost močení, kálení

Podezření na spolknutí něčeho toxického (čokoláda, hrozny, rozinky, cibule, česnek, avokádo, alkohol, nemrznoucí směsi, návnady na hlodavce, na slimáky, léky pro lidské užití, pokojové rostliny -anturie, monstera, difenbachie..., atd.)

Záchvaty, křeče

Nafouklé břicho, neklid, neúspěšná snaha o vyzvracení se

Hnisavý výtok z pochvy, apatie, časté pití a močení u fen krátce po říji

Alergická reakce, anafylaktický šok - otok v obličeji, kopřivka, potíže s dechem, bledé sliznice, zvracení, průjem

Náhlá obrna některé z končetin, jejich výrazně snížená teplota oproti zbytku těla a velká bolestivost, především u koček

Co dělat, potřebuje-li vaše zvíře pohotovostní službu?

V případě, že se vaše zvíře ocitne v podobné situaci, zachovejte klid, nepanikařte. Zvíře samo o sobě je vystresované, nechápe, co se děje a vaše panika mu jen dá další důvod, proč se bát.

Základem je mít přehled o nejbližších veterinárních klinikách s nonstop provozem a mít uložené jejich telefonní číslo, abyste v daném okamžiku neztráceli čas hledáním a zjišťováním.

V každém případě je dobré zavolat předem, dát vědět, že jedete, poptat se na možnosti první pomoci a pokud si nejste jisti, ověřit si, jestli stav zvířete opravdu vyžaduje pohotovost.

Další kroky konzultuje s lékařem, nepodávejte zvířeti bez vědomí veterináře jakékoliv léky, mohlo by mu to ještě víc ublížit.

Při přepravě k veterináři dbejte i na svou bezpečnost. I jinak klidný pes může v bolestech, ve stresu kousnout. Pro takové případy je vhodné mít připravený náhubek. (U psů s respiračním problémemči brachycefalických plemen je však lepší se mu vyhnout, pokud to jde).Pro bezpečnost vaší i zvířete je také lepší, když jeden člověk řídí a druhý dohlíží na zvíře. Alternativou může být taxi nebo veterinární záchranná služba (např. Pet-Medic pro Prahu a okolí, Pet Emergency pro Brno a okolí). Udržujte zvíře v klidu, snažte se s ním manipulovat co nejméně, a to obzvlášť v případě poranění páteře.

S sebou vezměte své doklady, jedná-li se o již léčeného pacienta, i zprávy z předchozích veterinárních klinik a seznam užívaných léků, při intoxikaci klidně vzorek možné příčiny otravy, je-li to možné a cokoliv jiného, co vám může připadat užitečné. Máte-li chvilku času, je fajn si napsat, co chcete veterináři říct a na co se zeptat, v ordinaci se často stává, že si člověk pod návalem stresu a nových informací na vše nevzpomene. Při příjezdu na veterinu zkuste uklidňovat svého mazlíčka, být trpěliví a zachovat klid – v tento moment jste pro svého parťáka udělali, co jste mohli a odteď už je v nejlepších rukách lékaře.

MVDr. Petra Hrbotická

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Podzimní období je pro mnoho savců i ptáků časem výrazných změn. Kromě příprav na zimu a shánění potravy se objevuje také přirozený proces výměny srsti či peří – línání a přepeřování. Tento cyklus není pouze estetickou záležitostí. Línání a přepeřování má také hluboký biologický význam, který souvisí se zdravím i přizpůsobením se chladnějšímu období. Představuje zásadní biologický mechanismus spojený s termoregulací, ochranou a celkovým zdravím jedince.

Línání u savců

Savci se na podzim začínají zbavovat letní srsti, která je lehká a přizpůsobená teplému počasí. Místo ní postupně narůstá hustší zimní kožich, jenž zajišťuje lepší izolaci proti chladu a zimě. Tento proces většinou dobře znají například majitelé psů, koček, králíků či hlodavců a je řízen především fotoperiodou. Tedy délkou dne, která ovlivňuje tvorbu hormonů v těle. Klíčovou roli hraje melatonin vylučovaný epifýzou (endokrinní žláza v mozku), který působí na hormonální osy regulující růst srsti. Průběh je postupný a může trvat i několik týdnů.

Línání probíhá v několika fázích, kdy se uvolňuje stará, původní srst a zároveň začínají růst nové chlupy. Spouštěčem bývá zkracování dne a klesající teploty. Zimní srst má více chlupů na cm² a zvyšuje podíl podsady, což zlepšuje izolační vlastnosti.

Během línání je vhodné častější vyčesávání, aby se odstranily uvolněné chlupy a předešlo se tvorbě smotků nebo kožních problémů. Výborným pomocníkem nejen v tomto období jsou například hřebeny a kartáče od značky FURminátor, které jsou dostupné v různých velikostech a to jak pro krátkosrstá, tak i pro dlouhosrstá plemena psů i koček.

Zvýšené riziko trichobezoárů u koček během línání

Kočky věnují péči o svou srst velkou část dne, a v období línání spolykají větší množství uvolněných chlupů. Ty se mohou hromadit v trávicím traktu a tvořit trichobezoáry (chlupové kuličky), které kočky většinou vyzvrací. Při nadměrném množství však dochází k nechutenství, zvracení až střevní neprůchodnosti. Prevencí je pravidelné vyčesávání, dostatek vlákniny ve stravě a zejména cílené doplňky stravy, jako například pasty od značky Gimborn obsahující maltózu, které podporují snadné vylučování chlupů a tím výrazně snižují riziko tvorby trichobezoárů.

Péče o srst psů a koček s hustou podsadou

U některých plemen psů a koček je podsada mimořádně hustá – typicky u husky, malamuta, špice, retrívrů, ale i u mainských mývalích koček nebo britských krátkosrstých. Právě v těchto případech je podzimní línání velmi intenzivní a může být náročnější jak pro zvíře, tak i pro jeho majitele.

Proč je podsada důležitá?

Podsada funguje jako izolační vrstva. V létě chrání zvíře před přehřátím a v zimě naopak udržuje teplo. Během podzimu se stará podsada uvolňuje a nahrazuje novou, hustší zimní variantou. Pokud není včas vyčesaná, může se zacuchat, tvořit chuchvalce a vést až k podráždění kůže. Hůře také odhalíte například nebezpečné osiny, nebo jiné částečky v zacuchané srsti, které mohou způsobit kožní potíže.

U těchto plemen je třeba o srst dbát s velkou péčí:

• Pravidelné vyčesávejte. V období línání i několikrát týdně, ideálně pomocí hřebenů nebo kartáčů určených přímo pro podsadu (např. FURrminátor, hrablo, slicker brush).
• Koupejte pouze tehdy, když je to opravdu potřeba (špína, zápach). Po koupeli je nutné srst dokonale vysušit, aby nezůstala vlhká podsada, což by mohlo vést k plísním nebo kožním problémům. Pro tyto účely jsou výborné šampony od značky Tropiclean určené speciálně pro plemena s hustou podsadou.
• Nenechávejte v srsti chuchvalce. Mohou zadržovat vlhkost, způsobovat kožní záněty a být bolestivé.
• Kvalitní krmivo s dostatkem bílkovin, omega-3 a omega-6 mastných kyselin podporuje růst zdravé a lesklé srsti. Vhodné jsou i doplňky s biotinem nebo lososovým olejem.
• Pokud zvíře líná nadměrně dlouho, má holá místa nebo se škrábe, navštivte veterináře, aby vyloučil kožní onemocnění či parazity.
• Nikdy nestříhejte ani neholte podsadová plemena! Srst pak ztrácí svoji funkci a může dojít i k narušení přirozeného cyklu růstu.

Správná péče o hustou podsadu usnadní období podzimního línání nejen mazlíčkům, ale i jejich majitelům. Vyčesaná a zdravá srst lépe izoluje, vypadá krásně a přispívá k celkové pohodě zvířete.

Přepeřování u ptáků

U ptáků se toto období nazývá přepeřování. Jde o postupnou výměnu starého a poškozeného peří za nové, pevné a izolačně účinnější. Podzimní přepeřování je zvlášť důležité, protože nové peří musí ptáky ochránit během zimy, kdy je dostupnost potravy nižší a energetické nároky vyšší.

Většina ptáků přepeřuje právě na konci léta a na podzim. Růst peří je také řízen hormonálně. Podílí se na něm hormon thyroxin a prolaktin. Tento proces je pro ptactvo náročný a vyžaduje zvýšený přísun bílkovin. Přepeřování je energeticky vyčerpávající, proto ptáci v této době bývají méně aktivní a mohou se vyhýbat větší aktivitě. Kromě tepelné izolace hraje roli i v aerodynamice, jelikož nové peří umožňuje hladší a efektivnější let.

Proč je tento proces důležitý?

Línání a přepeřování nejsou pouze otázkou vzhledu. Nový kožich nebo peří zajišťuje:

1. Ochranu před zimou – hustší srst a peří udržují tělesnou teplotu.
2. Zdraví kůže – výměna srsti brání množení parazitů a zánětům.
3. Schopnost přežití – kvalitní izolace šetří energii, kterou zvířata potřebují pro získávání potravy či přečkání mrazů.

Svému opeřenci můžete pomoci například různými doplňky pro podporu rychlejšího přepeření. K dostání jsou kapičky, nebo doplňky ve formě perliček, které se přidávají do potravy. Do klece také můžete zavěsit různé hračky, které pomáhají ptákům efektivně odstraňovat staré peří, škrábat se tam, kam nedosáhnou, a zároveň si formou hry procvičit peří a kůži.

Jak nejlépe pomoci zvířatům v tomto období?

Domácí mazlíčci: pravidelně je česat, případně doplnit stravu o vitaminy a mastné kyseliny podporující kvalitu srsti. U koček nezapomínejte na doplňky stravy obsahující maltózu, aby si lépe poradily s trichobezoáry.

Pro volně žijící zvířata na zahradách je vhodné ponechat keře nebo hromádky listí, které mohou sloužit jako úkryt během tohoto energeticky náročného období.

Chlupy všude? Přirozený cyklus, který chrání naše mazlíčky

Podzimní línání a přepeřování je tedy přirozeným cyklem, který připravuje zvířata na zimu. Je to období, které s sebou pro nás lidi přináší jisté nepohodlí. Je ale důležité si uvědomit, že pro zvířata je tento proces naprosto zásadní - umožňuje jim přežít chladné období v pohodlí a zdraví. Proto bychom se na ně za „chlupatou invazi“ neměli zlobit, ale naopak jim s péčí co nejvíce pomoci – od česání a vyčesávání až po vhodnou stravu či doplňky.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Podzimní období bývá pro mnohé lidi náročné. Kratší dny, méně slunce a sychravé počasí často vedou k poklesu nálady. Málokdo si ale uvědomuje, že podobně mohou reagovat i naši zvířecí společníci. Psi, kočky, ale třeba i papoušci jsou také citliví na změny prostředí a rytmu dne, a proto u nich můžeme na podzim pozorovat příznaky, které připomínají depresivní stavy.

Psychické potíže nejsou u zvířat ničím výjimečným. Vyskytují se u celé řady druhů – od psů a koní až po ptáky či mořské savce.

Jak poznat podzimní depresi u zvířat

Příznaky se mohou lišit podle povahy a temperamentu, mezi nejčastější projevy však patří:

• Snížená aktivita a neochota ke hře
• Nadměrná únava a častější spánek
• Nechutenství nebo naopak přejídání
• Apatie, úzkost či nadměrná fixace na majitele
• Změny v chování – například zanedbávání hygieny u koček

Pokud tyto projevy trvají delší dobu, je vhodné konzultovat stav se veterinářem.

Faktory vyvolávající depresi u zvířat

Podzimní zkrácení dnů a omezené množství světla je jen jedním z možných spouštěčů depresivního chování u zvířat. Mezi nejčastější z nich patří:

• Dlouhodobá samota
• Nedostatek sociální interakce
• Změny v domácnosti či prostředí například stěhování nebo příchod nového člena rodiny
• Nemoci a chronická bolest
• Nedostatek pohybu a mentální stimulace
• A dokonce stručné a jednotvárné krmení, které omezuje přirozené chování při hledání potravy

Každý z těchto faktorů může přispět k úzkosti, apatii nebo stereotypnímu chování, a proto je důležité udržovat životní prostředí zvířete pestré, stimulující a bezpečné.

Stereotypní chování a nuda u zvířat

Nedostatek podnětů u domácích zvířat může vést ke stereotypnímu chování – opakovaným, zdánlivě bezúčelným činnostem. Patří sem například křečci běhající dokola v kleci, papoušci opakující stejná slova či pohyby a psi nebo kočky, kteří se nadměrně škrábou, olizují nebo honí vlastní ocas. Toto chování bývá projevem nudy, frustrace nebo stresu, kdy zvíře hledá zábavu či uvolnění napětí. U velkých zvířat, například koní, se mohou objevit stereotypy typu „cribbing“ (kousání a cucání dřeva) či neustálé přešlapování.

Tyto zlozvyky mohou vést i k fyzickým problémům, pokud nejsou řešeny, a jejich zmírnění vyžaduje obohacení prostředí, pravidelný pohyb a psychickou stimulaci, například interaktivní hračky, trénink nebo společenský kontakt.

Drobná zvířata v klecích

U zvířat držených v klecích, jako jsou například křečci, morčata nebo okrasné ptactvo je vhodné do klecí umístit různé herní prvky a aktivity. Například prolézačky, kolotoče, hračky na okusování, nebo větvičky (z ovocných, chemicky neošetřených stromů), po kterých mohou šplhat. Většina druhů ptactva také ocení například koupenu, která se naplní vodou. Tento rituál také pomáhá k psychické pohodě opeřence a péči o jeho peří.

Tip: Pokud svému papouškovi nebo křečkovi umístíte na jaře do klece větvičky s vyrašenými pupeny a drobnými lístky, budou na vrcholu blaha a určitě vám za tuto malou radost poděkují svými hravými kousky a švitořením.

Sebepoškozování u domácích zvířat

Možná vás někdy napadla otázka, zda je možné, aby se zvíře pokusilo si ublížit. Sebepoškozování u zvířat je projevem silného stresu, úzkosti nebo frustrace, nikoli však vědomou snahou o smrt. Může se projevovat různými způsoby v závislosti na druhu a povaze zvířete.

• Pes - nadměrné olizování či kousání vlastních tlapek, kůže nebo srsti, což může vést ke vzniku ran, ztrátě srsti nebo infekcím.
• Kočky - škrábání či kousání svého těla, nebo nadměrné olizování až do vzniku lysin.
• Koně - kousání do břicha či opakované mlácení hlavou o překážky.

Přesto, že toto chování může působit znepokojivě, jde primárně o projev psychického napětí, které je možné zmírnit úpravou prostředí, zajištěním dostatku podnětů, nebo podáváním vhodných doplňků stravy či produktů na zklidnění.

Jak zvířeti pomoci

Stejně jako u lidí platí, že prevencí i terapií je kombinace více faktorů: dostatek pohybu, pestrá strava a obohacení prostředí. Vedle toho mohou pomoci i přírodní prostředky, které zmírňují úzkost a podporují celkovou pohodu.

CBD kapky a pamlsky

CBD (kanabidiol) se stává stále populárnějším nejen u lidí, ale i v péči o domácí mazlíčky. Pomáhají zklidnit nervový systém, zmírňují stres a úzkost a podporují kvalitní spánek. Některé studie ukazují také pozitivní vliv na bolest kloubů či chronické záněty. Na trhu jsou dostupné CBD oleje (kapky) a speciální pamlsky, které zvířata většinou přijímají s chutí. Vždy je však důležité vybírat produkty určené přímo pro zvířata a řídit se doporučením výrobce či veterináře.

Feromony

Další metodou jsou zklidňující feromony, které napodobují přirozené pachové signály zvířat. U koček jde například o syntetické kopie feromonů, jež matka uvolňuje ke zklidnění koťat. U psů se využívají feromony podporující pocit bezpečí a snižující stres. Feromony se aplikují pomocí difuzérů do zásuvky, sprejů či obojků a jsou nenápadným, ale účinným pomocníkem v boji s úzkostí.

Kozlík lékařský

Kozlík lékařský je také známý svými uklidňujícími účinky, u zvířat je však použití potřeba zvážit. Pro psy či kočky se někdy využívá v bylinných směsích proti stresu, úzkosti nebo problémům se spánkem. Nicméně vždy je nutné dbát na správné dávkování a vhodnou formu. Přípravky určené pro lidi, které seženete v lékárně, často obsahují i další látky (např. alkohol, sladidla nebo jiné přísady), které mohou být pro zvířata nevhodné či dokonce toxické. Vždy se tedy nejprve poraďte se svým veterinárním lékařem, aby nedošlo k nežádoucím účinkům.

Podzimní pohoda pro zvířata

Podzimní období může být náročné nejen pro lidi, ale i pro naše zvířecí společníky. Vnímání změn počasí a světla ovlivňuje jejich náladu i chování, a proto je důležité být pozorný k jejich potřebám. Dostatek pohybu, vhodná stimulace a citlivá péče pomáhají udržet jejich psychickou pohodu a předcházet stresu či stereotypním projevům. S vhodnými opatřeními lze podzimní měsíce pro zvířata udělat klidnějšími a příjemnějšími, což prospívá jejich zdraví i spokojenosti.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“