Blog

Zima je obdobím, které může být pro psy stejně zábavné jako pro lidi – sníh, mráz a čerstvý vzduch lákají na procházky. Nicméně pro některá plemena, zejména ta s krátkými nožičkami a čerstvě narozená štěňata může být zima náročnější. Přinášíme praktické tipy, jak zpříjemnit venčení i v chladném počasí.

Plemena s bříškem blízko u země

Některá plemena psů, jako například jezevčík, mops, corgi nebo buldoci, mají krátké nohy a jejich břicho je v těsné blízkosti sněhu a ledu. To zvyšuje riziko podchlazení a kontaktu s chemikáliemi, například posypovou solí. Proto se v tomto případě doporučuje používat oblečky nebo svetry, který zakryjí hrudník a břicho. Také je lepší venčit spíše na udržovaných cestách, kde je méně soli nebo písku.

Naháči a plemena s řídkou srstí

Psi s krátkou srstí nebo bez srsti, například naháči, chrtíci či jiná elegantní plemena, jsou na chlad velice choulostiví. Jejich tělo nemá přirozenou ochranu proti mrazu, proto je potřeba dbát na maximální teplo a ochranu.

• Používejte teplé, dobře padnoucí oblečky nebo svetry pokrývající hrudník, břicho i záda (především kvůli ledvinám).
• Na krátké procházky volte ideálně cesty v závětří a se suchým povrchem.
• Po návratu domů je vhodné psa rychle osušit a dopřát mu vyhřáté místo k odpočinku.

Tímto způsobem můžete zajistit, že i naháči, nebo krysaříci zvládnou zimu bezpečně a bez stresu.

Sněhové koule v srsti

Dlouhá nebo jemná srst, zejména na nohách a bříšku, má tendenci tvořit sněhové koule, které jsou nepříjemné a chladivé. Z toho důvodu je u plemen, kterými jsou například pudlové doporučováno:

• Kontrolovat a odstraňovat sníh během procházky.
• Zastřihnout srst mezi tlapkami nebo použít ochranný vosk na srst.
• Používat oblečení s voděodolnou úpravou.

Ochrana tlapek před solí a mrazem

Sníh a sůl mohou způsobit popraskané, zarudlé nebo bolestivé tlapky. Několik tipů, jak tlapky ochránit:

• Psí botičky: ideální při hlubokém sněhu nebo silném posypu.
• Balzámy na tlapky: vytvoří ochrannou vrstvu před solí a mrazem.
• Po procházce vždy opláchnout tlapky teplou vodou a vytřít do sucha.

Vhodná délka procházek

V zimě se mění i potřeba pohybu. Malá plemena a krátkonozí psi by neměli být venku příliš dlouho – ideálně 15–30 minut na jednu procházku, podle aktuální teploty. Při mrazu pod -5 °C je lepší zvolit více krátkých procházek než jednu dlouhou. Během procházky sledujte psa. Pokud začne třást se nebo zvedat tlapky, je čas jít domů.

Venčení malých štěňat

Štěňata jsou citlivější na chlad a méně odolná vůči vlhkosti. Krátké, ale časté procházky jsou ideální, aby se učila venku čůrat a vykonávat potřebu. Oblečení a botičky mohou být nutné už od prvního zimního období. Také zajistěte suché místo na odpočinek po návratu domů, aby se rychle zahřála. Pelíšek by měl být umístěn na klidném místě bez průvanu, ideálně ne pod oknem, kde se v zimě často větrá a rychle mění teplota. Nejlépe v rohu místnosti, aby se pes cítil bezpečně a měl své útočiště. 

Oblečky nejsou hýčkání, ale nutnost

Používání oblečků a svetrů u psů není jen módní záležitost nebo projev hýčkání – pro mnohá plemena jde o nezbytnou ochranu. Moderní psi jsou často přešlechtění a mnozí z nich mají sníženou odolnost proti chladu, oproti původním divokým psům, kteří by v přírodě přežili i mrazy. Krátká srst, jemná srst, dlouhé tělo nebo malé tělesné proporce znamenají, že jejich tělo ztrácí teplo rychleji. Oblečky a vhodná ochrana proto nejsou luxus, ale prostředek, jak zajistit zdraví a pohodlí psa v zimních měsících.

Tip: Některé oblečky mají kromě klasických velikostí také rozdělení podle pohlaví pes/fena. Fenky mají obleček ze spodní strany delší, aby zakryl i bříško, zatímco u psů je kratší, aby neomezoval pohyb a zamezil nechtěnému znečištění při močení.

Zima může být pro psy i majitele krásným obdobím, pokud se správně připravíte. Oblečení, ochrana tlapek, kontrola srsti a vhodná délka procházek jsou klíčové, zejména pro malá plemena a štěňata. S těmito opatřeními si můžete užít bezpečné a pohodlné zimní venčení.

Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.

Zima je pro venkovní ptactvo náročným obdobím, kdy mají omezený přístup k jejich přirozené potravě. Výroba krmítka je jednoduchý a smysluplný způsob, jak pomoci, a zároveň příjemná tvořivá činnost pro děti i dospělé. Krmítko můžete vyrobit z dostupných nebo recyklovaných materiálů a zároveň se naučit něco nového a pomoci při tom přírodě.

Proč vyrobit krmítko doma?

Domácí ručně vyrobené krmítko má mnoho výhod. Je ekologické, levné a lze si ho přizpůsobit podle vlastních představ. Navíc přináší radost z vlastní práce a možnost pozorovat ptáčky přímo z okna, balkonu nebo zahrady. Výroba krmítka také podporuje vztah dětí k přírodě a učí je zodpovědnosti.

Vhodná potrava:

• slunečnicová semínka
• nesolené ořechy
• oves, pšenice
• směs pro venkovní ptactvo
• lojové koule (bez plastových sítěk)

Nevhodná potrava:

• slaná a kořeněná jídla
• čerstvý chléb
• zbytky z kuchyně

Lojové krmítko z kokosu nebo PET lahve

Lojová krmítka jsou pro ptáky velmi cenným zdrojem energie, zejména v zimě a v době mrazů, kdy je přirozené potravy méně. Jejich výroba je jednoduchá, ekologická a ideální pro využití recyklovaných materiálů, jako je kokosová skořápka nebo plastová lahev.

Varianta 1: Lojové krmítko z kokosové skořápky

Postup výroby:

Rozpůlený kokos důkladně vyčistíme, do spodní části uděláme malé dírky pro provázek a krmítko zavěsíme. Do vnitřku nalijeme rozpuštěný lůj smíchaný s krmivem a necháme ztuhnout.

Obsah krmítka může být velmi pestrý, můžete jej zvolit podle toho, jaké druhy ptactva chcete nakrmit.

Směs se semínky a zrním

• rozpuštěný hovězí nebo rostlinný lůj
• slunečnicová semínka
• proso, oves nebo pšenice
• nasekané nesolené ořechy

Kdo si pochutná nejvíc:

• sýkora koňadra a modřinka
• vrabec domácí
• zvonek zelený
• brhlík lesní

Tito ptáci jsou tzv. semenožravci a mají silný zobák uzpůsobený k louskání semen.

Směs s ovocem a sušeným hmyzem

• lůj
• sušené moučné červy nebo larvy
• rozinky (nesířené)
• kousky sušeného jablka nebo hrušky

Kdo bude krmítko navštěvovat:

• kos černý
• červenka obecná
• špaček obecný
• drozd zpěvný

Tito ptáci upřednostňují měkčí potravu a hmyz, který je pro ně přirozeným zdrojem bílkovin.

Varianta 2: Lojové krmítko z PET lahve

Postup výroby:

Do prázdné PET lahve vyřízneme několik otvorů. Dovnitř vložíme lojovou směs, případně zapíchneme dřívko jako bidýlko. Lahev zavěsíme dnem dolů.

PET lahev je ideální pro směs s hmyzem, protože chrání obsah před deštěm a sněhem a potrava déle vydrží.

Lojové krmítko ze silikonové formičky

Jednoduchý způsob, jak udělat malé krmítko:

• Rozpusťte lůj.
• Smíchejte se semínky, ovocem nebo sušeným hmyzem (moučný červ, cvrček, bourec morušový)
• Nalijte směs do silikonové formičky (např. na muffiny nebo čokoládové pralinky).
• Nechte ztuhnout v lednici.
• Hotové krmítko vyjměte a zavěste na strom nebo balkon.

Skvělá varianta pro malé děti – bezpečné, rychlé a můžete vytvořit více tvarů najednou.

Proč vyzkoušet různé varianty?

Díky různému složení krmiva přilákáte různorodé druhy ptactva a můžete pozorovat jejich chování i rozdílné způsoby krmení. Pokud umístíte více typů krmítek na zahradě či balkoně, vytvoříte malý „ptačí bufet“, který bude živý po celou zimu, jelikož ptáci si dobře pamatují, kde najdou v zimě potravu a budou se ke krmítku vracet 🐦❄️

Jak se o krmítko správně starat

• Krmítko pravidelně kontrolujte, aby se nešířily nemoci.
• Když začnete ptáky krmit, snažte se zachovat pravidelnost.
• Krmítko lze vyrobit i z plastové lahve nebo krabice od mléka.

Výroba krmítka je jednoduchý způsob, jak pomoci přírodě a zároveň strávit čas smysluplnou aktivitou.

Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.

Každá operace je jiná a každé zvíře též, proto nejdůležitější jsou konkrétní rady vašeho veterinárního lékaře. Existuje ale pár obecných tipů, jak pomoci svému mazlíčkovi se co nejrychleji zotavit po operaci.

Důležité je brát si domů plně probuzené zvíře, které vnímá, reaguje na podněty.

Je nutné si uvědomit, že anestezie není klasický spánek a každé zvíře na ni reaguje jinak, jedno lépe, jiné hůř, a je tedy nezbytné, aby veterinář po probuzení zkontroloval, zda všechny životní funkce odpovídají normálu. Pejsek poté může být 1-2 dny více ospalý, s menším zájmem o okolí. Pokud byl ale propuštěn spící a několik dalších hodin po operaci se neprobírá, je na místě zavolat ošetřujícímu lékaři.

Mezi další běžné projevy doznívající anestezie patří dezorientace, nekoordinovaný pohyb, slabost končetin, jelikož anestetika ovlivňují nervovou soustavu. Tyto projevy by měly během pár hodin vymizet. Dále se může vyskytnout lehký kašel v důsledku podráždění dýchacích cest při intubaci (jednoduše se jedná o zavedení rourky do průdušnice pro udržení průchodnosti dýchacích cest), obvykle přejde během prvních pár dní. Častá je také snížená chuť k jídlu, viz níže.

Sucho, teplo, klid

Po příchodu domů uložte psa na klidné, tiché, suché a teplé místo. Takový pelíšek by měl být na zemi, s co nejméně překážkami v okolí, měkce vystlaný a pokud možno stranou od dětí a dalších zvířat v domácnosti. Jelikož pes nerozumí, co se to s ním děje, může být podrážděný, bolestivý, cítit se ohrožen a v takovém případě se snadno může ohnat. Je také dobré hlídat teplotu v místnosti z důvodu snížené schopnosti termoregulace zvířat po operaci, aby nedošlo k podchlazení, nebo naopak k přehřátí.

Omezení pohybu

Další důležitou součástí péče po operaci je omezení pohybu. V opačném případě je zde riziko potrhání stehů, otevření rány, zavlečení infekce, což vede k prodloužení celé rekonvalescence. V praxi to znamená především zkrácení vycházek na nutné minimum a pouze na vodítku, zamezit šplhání po schodech, vyskakování na gauč, dovádění s ostatními psy apod. Ideální je využívat klec, pokud jste na něj svého psího parťáka naučili, jinak je prostě nutné ho bedlivě hlídat. Může to být poměrně náročné, obzvlášť tehdy, kdy už je pejskovi lépe. 

Dobrou alternativou, jak jej zabavit a zároveň udržet v klidu, jsou různé hlavolamy, některé druhy hraček typu Kong, nosework – schovávání pamlsků na různá místa, trénovaní nových (klidnějších) povelů… V podstatě cokoliv, co mu zaměstná hlavu a nechá odpočívat tělo.

Doba klidového režimu závisí na typu chirurgického zákroku, např. po kastraci bude určitě kratší než po ortopedické operaci

Kontrola rány

Několikrát denně je potřeba zkontrolovat ránu. Pokud je rána čistá, suchá, s neporušenými stehy, není potřeba do ní nijak zasahovat. Může být i lehký otok a modřiny. Pokud z rány vytéká velké množství sekretu (čirý, žlutý, hnědý, krvavý, hnisavý…), je zarudlá, na dotek horká, tvrdá nebo
mokvavá, zapáchá, či vidíte zpřetrhané stehy, může být infikována a v tom případě je nutné navštívit lékaře.

Pes si nesmí ránu lízat, škrábat, kousat, protože je to další cesta k zavlečení infekce, protrhání stehů a zbytečné stresující návštěvě veterináře. K prevenci těchto případů máme na trhu různé typy límců. Nejběžnější a nejpoužívanější je klasický plastový límec, existují ale i látkové límce, nebo různé nafukovací, či molitanové. Ty jsou pro zvířata nejspíše mnohem pohodlnější, ale jsou dražší, a především ne každý je vždy vhodný, volba límce se musí odvíjet od typu a místa rány. Límec je pro většinu zvířat nepříjemná záležitost, vyplatí se ale vydržet a nesundávat ho. Čím budete striktnější, tím dřív si na něj pes zvykne. Bude sice možná lehce otrávený, ale vy víte, že to děláte pro jeho dobro. Většina pejsků se s ním po pár dnech naučí fungovat bez větších problémů.

Krmení a voda po operaci

Opět je velmi důležité dát na radu vašeho veterináře, speciálně jednalo-li se o operaci trávicího traktu. Jestliže lékař neřekne jinak, je obecně doporučováno začít nejprve nabízet vodu, v malém množství, zhruba v hodinových intervalech. Pokud je pes ještě hodně ospalý, je dobré ho hlídat, aby mu do misky nespadla hlava a vodu nevdechl. Později můžete zkusit nabídnout i malé množství lehce stravitelné potravy. Jak již bylo řečeno výše, psi po operaci mohou mít snížený apetit, není tedy třeba plašit, jestli první den nechce jíst. Pokud by tohle nechutenství trvalo déle,
je již na místě poradit se s lékařem. Sledujte také, jestli pes nezvrací, pokud ano, prodlužte interval mezi krmením.

Zvracení po operaci může být způsobeno také nadměrným množstvím vypité vody, reakcí na anestetika nebo některými předepsanými léky. V takovém případě je opět nutné zavolat veterináři a poradit se s ním o případné změně léčiva. Volejte také v případě, že zvíře zvrací moc, často, a to z jakékoliv příčiny, a především, je-li po operaci žaludku nebo střev.

Velmi důležitou součástí rekonvalescence je dodržování předepsaného dávkování léků. Pokud budete chtít v dobré víře ulevit svému mazlíčkovi lékem, který stoprocentně zabírá vám, vždy se poraďte s veterinářem, velká část léků běžně dostupných pro lidi je pro zvířata toxická!

Pes je pořád unavený, neustále spí, nic ho nezajímá?

Pokud je pes i po několika dnech stále velmi ospalý, letargický, špatně dýchá, nepřipadá vám, že by se jeho stav zlepšoval, nebo se vám prostě cokoliv nezdá, nebojte se poradit s ošetřujícím lékařem, každý případ je individuální a vy svého psa znáte nejlépe.

Většina veterinářů vás požádá, abyste po stanoveném počtu dní po operaci přišli na kontrolní prohlídku. I kdyby pes vypadal dobře, nevynechejte tuto kontrolu, jen lékař dokáže správně posoudit, zda se rekonvalescence po operaci ubírá tím správným směrem a zdali je všechno v pořádku.

Řiďte se radami veterináře, pejska pečlivě sledujte, kontrolujte operační ránu a dopřejte mu klid, teplo a svůj čas. On vám to po uzdravení bohatě vrátí.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Vánoce a Silvestr jsou obdobím radosti, světel a oslav, ale pro naše psy a kočky mohou být také zdrojem stresu a rizik. Od nebezpečných potravin, přes jedovaté rostliny až po ohňostroje – i během svátečních dnů je třeba myslet na bezpečnost našich čtyřnohých přátel.

Proč nekrmit cukrovím

Sladkosti jsou během Vánoc všude – čokoláda, cukroví, bonbóny.

Pro naše mazlíčky jsou ale mnohé z těchto pochutin toxické:

• Čokoláda obsahuje teobromin, který může způsobit zvracení, průjem, zvýšenou srdeční frekvenci a v horších případech i záchvaty.
• Cukrovinky s xylitolem (např. žvýkačky, bonbóny) mohou u psů způsobit prudký pokles cukru v krvi a selhání jater.
• Ořechy, rozinky, alkohol a těsto s droždím jsou také nebezpečné.

Tip: Sladkosti držte mimo dosah zvířat a nikdy je nedávejte „jen kousek“ – i malé množství může být rizikové. Berte na vědomí, že zvířata mají mnohem menší játra než člověk. V případě například yorkshirského teriéra stačí i malý kousek, aby způsobil velké problémy. 

Jedovaté rostliny během Vánoc

Mnohé oblíbené dekorace mohou být toxické:

• Jmelí a cesmína (věnec) – listy a bobule obsahují látky dráždící trávicí trakt; při požití mohou způsobit zvracení, průjem a nevolnost.
• Vánoční hvězda, amarylis, tisy – obsahují látky, které dráždí pokožku a sliznice nebo po požití mohou vést k vážným zdravotním problémům.
• Svíčky a ozdoby s chemickým leskem – pozor na oloupané části, které mohou být toxické, nebo mohou uvíznout v zažívacím traktu.

Tip: Rostliny umístěte mimo dosah psů a koček, nejlépe na vyvýšené police nebo za zábrany. Místo jmelí a cesmíny použít nejedovaté dekorace, například umělé rostliny nebo sukulentní aranžmá. Použít můžete bezpečné vánoční svíčky, nebo LED světla místo otevřeného ohně. Nezapomeňte také na zajištění stromku proti převržení. Mazlíčci rádi okusují větve a hrozí pád stromku, rozbití ozdob, ze kterých se stanou ostré střepy, nebo úraz způsobený ostrými větvičkami.

Po Silvestru – bezpečné venčení

Novoroční ohňostroje a petardy mohou být nebezpečné nejen kvůli hluku, ale také kvůli zbytkům. Mazlíčci mohou během procházky najít nevybuchlé rachejtle a pyrotechniku a pak je okusovat, což je velmi nebezpečné. Zbytky střepin a kovových částí mohou poranit tlamičky nebo tlapky.

Tip: Po Silvestru při venčení vždy dobře kontrolujte trávník a chodníky, držte psa na vodítku a mějte pozornost při procházce. Hledejte méně hlučné lokality, pokud je to možné a požívejte vodítko i pokud máte psa běžně na volno. Pes se může leknout výbuchu a utéct. Dezorientované zvíře může vběhnout do silnice, nebo se zatoulat i v případě, že jinak své prostředí dobře zná. 

Stres z Vánoc a ohňostrojů

I zvířata vnímají náš sváteční stres. Přípravy, návštěvy, zvýšená aktivita doma – to vše může vyvolat napětí a úzkost. Hlasy, ruch a neznámé návštěvy mohou u psů a koček způsobit nervozitu. Vždy varujte návštěvu, že váš mazlíček může být nervózní a nemusí chtít kontakt s cizími lidmi. Určitě přidejte i varování, aby nenabízeli zvířeti cukroví, nebo jiné zákusky. Tento dobrý úmysl může vašemu mazlíčkovi velmi ublížit. Ohňostroje a petardy spouštějí strach, mohou vést k úniku, schovávání nebo agresi.

Tipy, jak minimalizovat stres: Psychologická podpora během oslav

• Hračky a hry pro odbourání stresu – mazlíček se zabaví a méně reaguje na hlučné oslavy.
• Feromonové difuzéry, nebo CBD přípravky.
• Krátké tréninkové sezení – jednoduché povely a odměny pomáhají mazlíčkovi cítit se bezpečně.
• Vytvořte klidný úkryt pro zvíře, kde bude mít přístup k vodě a pelíšku.
• Zachovejte rutinu – krmení a procházky ve stejnou dobu.
• Při hlasitých zvucích použijte hudbu, televizi nebo zvukové maskování.
• Nikdy nezvyšujte stres křikem nebo tresty – podporujte klidným hlasem.
• Chovejte se jakoby nic – zvíře velmi ostře vnímá vaše chování a pokud jste nervózní vy, nebo se chováte úzkostlivě vůči němu, bude nervózní o to více.

Prevence a první pomoc

Uchovávejte sladkosti, léky a pyrotechniku mimo dosah. Zkontrolujte rostliny a dekorace a vyhněte se těm toxickým. Připravte místo klidu a bezpečné útočiště pro zvíře během oslav. Také sledujte příznaky otravy nebo stresu: zvracení, průjem, nadměrné slinění, třes, schovávání, nadměrné štěkání či kousání. Při podezření na otravu ihned kontaktujte veterináře – raději preventivně než čekat na zhoršení stavu.

Vánoce a Silvestr mohou být radostí pro celou rodinu, ale pro naše mazlíčky představují také potenciální nebezpečí. Opatrnost, prevence a klidné chování jsou klíčem k tomu, aby všichni – lidé i zvířata – prožili svátky bezpečně a bez stresu.

Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.

Stejně jako lidé, i psi si rádi pochutnají na něčem dobrém. Zatímco klasické lidské cukroví pro ně kvůli cukru, kakau, čokoládě či koření vhodné není, ba může být i nebezpečné, domácí psí cukroví představuje zdravou, bezpečnou a chutnou alternativu. Navíc přesně víte, co v cukroví je. Žádná chemie, konzervanty ani sůl.

Proč vyrábět cukroví pro psy doma?

• Máte kontrolu nad ingrediencemi – vyhnete se potenciálně škodlivým složkám.
• Lepší čerstvost a chuť – domácí pamlsky jsou voňavé a přírodní.
• Úspora peněz – domácí suroviny vyjdou levněji než prémiové psí pochoutky.
• Možnost přizpůsobení – recept upravíte podle alergií či chuti vašeho psa.

Pozor na zakázané potraviny

Do psího cukroví NEPATŘÍ: čokoláda, kakao, cibule, česnek, hrozny, rozinky, xylitol, sůl, makadamové ořechy, alkohol, koření. Sladit doporučujeme jen přírodními zdroji – bez cukru a medu.

Do psího cukroví se nedoporučuje přidávat med ani cukr, protože psi nejsou uzpůsobeni na vysoký příjem jednoduchých cukrů. Sladidla mohou zatěžovat jejich trávení a přispívat k nadváze či problémům se slinivkou břišní. U některých psů může med navíc vyvolat zažívací potíže a u štěňat představuje malé riziko přenosu bakterií.

Pro dochucení psích pamlsků bohatě stačí přirozeně sladké suroviny, jako je dýně, mrkev nebo banán, které jsou pro psy vhodnější a zdravější. Navíc psi mají úplně jiné chuťové preference než lidé.

Zde jsou některé jednoduché a zdravé recepty na domácí cukroví pro psy.

Banánové sušenky

Ingredience:

• 1 zralý banán
• 1 vejce
• 1 hrnek ovesných vloček (můžete rozmixovat na mouku)

Postup: Rozmačkejte banán, přidejte vejce a vločky. Těsto vypracujte a tvarujte malé placičky nebo vyválejte a vykrajujte. Pečte 15–20 minut na 180 °C.

Skladování: V lednici 5–7 dní, v mrazáku až 3 měsíce.

Dýňové perníčky bez koření

(bez medu a perníkového koření – bezpečné pro psy)

Ingredience:

• 1 hrnek dýňového pyré
• 2 hrnky rýžové nebo ovesné mouky
• 1 vejce
• 1 lžíce kokosového oleje

Postup: Smíchejte všechny suroviny a vypracujte hutné těsto. Vyválejte na cca 0,5 cm a vykrajujte tvary. Pečte 25 minut na 170 °C.

Masové sušenky - super voňavé!

Ingredience:

• 200 g kuřecího nebo krůtího masa (uvařeného a nasekaného)
• 1 vejce
• 1 hrnek ovesné mouky
• 1 lžíce olivového oleje

Postup: Smíchejte maso s ostatními surovinami. Vytvořte malé tyčinky nebo placičky. Pečte 20–25 minut na 180 °C.

Mrkvové kostičky

Ingredience:

• 1 velká mrkev najemno nastrouhaná
• 1 vejce
• 1,5 hrnku ovesné mouky
• Lžíce kokosového oleje

Postup: Vše promíchejte a vyválejte těsto. Vykrajujte kostičky nebo kolečka. Pečte 15 minut na 180 °C.

Jablečné sušenky

Ingredience:

• 1 hrnek neslazeného jablečného pyré
• 1 hrnek ovesné mouky
• 1 vejce
• Špetka skořice (volitelně – jen v malém množství)

Postup: Smíchejte a vypracujte těsto. Tvořte malé tvary. Pečte 18–20 minut na 175 °C.

Jak cukroví skladovat?

Cukroví neobsahuje konzervanty, tudíž se rychleji se kazí. Proto jej uchovávejte vždy v uzavřené dóze. Před podáváním nového druhu doporučujeme sledovat, zda pes nemá alergickou reakci. Pamlsky by měly vždy tvořit maximálně 10 % denního příjmu.

Zdravé Vánoce pro vašeho mazlíčka

Domácí cukroví pro psy je skvělý způsob, jak pejskovi dopřát chutnou odměnu a zároveň mít jistotu, že je zdravá a bezpečná. Recepty jsou jednoduché, rychlé a zvládne je i úplný začátečník. Navíc si můžete suroviny obměňovat podle toho, co má váš pes rád.

Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.

Zima je pro vodní ptactvo náročným obdobím. Zamrzlé rybníky omezují přístup k potravě a studená voda ztěžuje pohyb. Lidé mají často dobrý úmysl a chtějí ptákům pomoci. Jenže ne vše, co se zdá jako pomoc, je skutečně prospěšné. Jak tedy bezpečně a šetrně podpořit labutě, kachny a kačeny v zimě, aniž bychom jim ublížili?

Které druhy vodního ptactva na rybnících a řekách potkáme

• Labutě velké – často tvoří malé skupiny nebo páry, jsou odolné vůči mrazu, dokážou si najít potravu i ve velmi chladné vodě.
• Kachny a kačeny – např. divoká kachna, polák chocholačka, potápky. Většinou se shlukují u nezamrzlých částí vodních toků.
• Racek a volavky – pohybují se spíš v řekách a tůních s proudící vodou.

Všichni tito ptáci mají své přirozené strategie přežití zimního období. Voda pod ledem a zamrzlé pobřeží jim poskytují dostatek potravy, pokud rybník není příliš malý nebo přemnožený.

Nejčastější chyby při přikrmování

Chléb a pečivo – největší mýtus. Chléb má pro ptáky nízkou nutriční hodnotu, způsobuje zažívací potíže a plísně. Pokud je navíc pečivo tvrdé, může si zvíře při jeho polykání poranit i jícen!

Příliš mnoho krmiva najednou. Ptáci mohou sníst jen malou část, zbytek hnije a kontaminuje vodu, což vede k hromadění bakterií a plísní ve vodě. To zvyšuje riziko nemocí nejen pro labutě a kachny, ale i pro další druhy, které rybník využívají. Bezpečné krmení chrání zdraví ptáků a zároveň udržuje rybník zdravým pro celý ekosystém.

Krmení v teplém počasí nebo na jaře. Ptáci, ať už vodní, nebo ti, které najdete na zahradě, se stávají závislými na lidské potravě a narušují se jejich přirozené migrační vzorce.

Jak ptákům skutečně pomoci

Správné krmivo: ovesné vločky, obilí (ječmen, pšenice), nasekaná zelenina, kukuřice.

Použít můžete také již hotové směsi, které jsou volně prodejné. Například směs Apetit - kachny & labutě 750ml. Tato směs obsahuje optimální poměr živin a minerálních látek potřebných pro život vodního ptactva. Speciálně vyvinuté plovoucí granule rychle změknou a nemůžou tak ptákům poranit jícen.

„Dělat díry do ledu“ – na malých rybnících je většinou zbytečné a může být i kontraproduktivní. Voda se rychle uzavře a hluk a manipulace stresují ptáky a ryby více, než jim takový otvor pomůže. Lepší variantou je ponechat plovoucí předměty, např. větve nebo polystyrenové kuličky, které udržují malé otvory pro výměnu plynů a přístup kyslíku. Pokud rybník není zcela zamrzlý, ptáci si najdou potravu sami.

Voda a volné plochy: pokud je rybník zamrzlý jen částečně, labutě a kachny využijí tyto nepromrzlé části k pohybu a krmení.

Další tipy

• Nepřikrmujte ptáky v teplejších měsících – zvyknou si na snadnou potravu a nevylétnou na jih.
• Pokud chcete ptákům pomoci i mimo zimu, spíš než nabízet krmení „zadarmo“, vysazujte keře s plody a udržujte přírodní břehy. Tyto keře se pak stanou přirozenou potravou a navíc nehrozí, že by potrava plesnivěla.
• Sledujte ptáky z bezpečné vzdálenosti. Neplašte je, ať mohou využít potravu, kterou jim nabízíte.

Labutě, kachny a mýtus o „zamrzání na hladině“

Každou zimu se lidé obávají, že labutě nebo kachny „zamrzly“ na hladině. Většina druhů tohoto ptactva je však na zimu dobře přizpůsobená chladu. Na nohách mají silně prokrvené blány, které brání přimrznutí a husté peří s izolační vrstvou tuku, díky čemuž nohy nepromrzají a dokážou stát i na zmrzlé hladině či plavat ve velmi chladné vodě aniž by byla ohrožena jejich pohyblivost. Přimrznutí je spíše výjimka než pravidlo a hrozí jen při extrémních mrazech, úplném zamrznutí vodní plochy nebo pokud je pták oslabený, nemocný, či starý.

Pomoc je nutná pouze tehdy, když je pták viditelně slabý, zraněný nebo skutečně přimrzlý. Nepokoušejte se ptáky sami uvolňovat. Neznalým zásahem byste jim mohli poškodit peří či křídla a jelikož ptáci mají dlouhé kosti duté, hojí se zlomeniny jen velmi obtížně.

Zimní zajímavosti z rybníků

Věděli jste, že labutě a kachny mají v zimě své vlastní strategie, jak se zahřát? Často se shlukují do skupin, aby si tělo navzájem ohřívalo, a střídají se při hledání potravy a odpočinku. Některé druhy dokážou dokonce regulovat teplotu svých nohou, takže mohou stát na ledě bez rizika promrznutí.

Sledujete-li je z dálky, můžete si všimnout i zajímavých sociálních interakcí – labutě si například udržují pevné párové vazby a kachny mezi sebou vytvářejí „hlídky“, kdy část skupiny bdí a ostatní odpočívají. Tyto malé detaily nám připomínají, jak úžasně jsou ptáci přizpůsobení zimní přírodě.

Pomáhejme s rozumem a respektem

Na závěr je dobré si připomenout, že největší pomocí pro přírodu bývá často to, když ji necháme fungovat podle jejích vlastních pravidel. Vodní ptactvo je na zimu mnohem lépe vybavené, než se na první pohled zdá – stačí mu jen trochu klidu, čistá voda a šetrný přístup lidí. Když budeme přikrmovat s rozumem a respektem, může být naše pomoc skutečně užitečná a zimní procházky kolem rybníků se tak stanou nejen krásným zážitkem, ale i projevem ohleduplnosti vůči přírodě.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Zima přináší nejen chladné počasí, ale také zvýšené nároky na organismus našich mazlíčků. Stejně jako u lidí, i psi a kočky potřebují v tomto období posílit imunitní systém, aby snadno odolávali nachlazení, virózám a dalším nemocem. Jak jim tedy pomoci, aby zimu zvládli ve zdraví a v pohodě?

Kvalitní strava jako základ

Správná výživa je klíčovým faktorem dobře fungující obranyschopnosti. Zvolte kvalitní krmivo s vyváženým poměrem bílkovin, tuků, vitamínů a minerálů. V zimě můžete zvolit krmiva s vyšší energetickou hodnotou, zejména pro psy, kteří tráví hodně času venku. Doplňky s omega-3 mastnými kyselinami (např. lososový olej) podporují zdravou kůži a lesklou srst pro ideální ochranu proti chladu.

Vitamíny, probiotika a přírodní doplňky

Podzim a zima jsou tím správným obdobím pro zařazení podpůrných doplňků:

• Vitamín C a E pomáhají posilovat imunitu.
• Zinek a biotin podporují kvalitu srsti a kůže.
• Beta-glukany, echinacea nebo kolostrum jsou přírodní imunostimulanty vhodné pro psy i kočky.
• Probiotika pomáhají udržovat zdravou střevní mikroflóru, která tvoří významnou část imunitního systému. Správně fungující střeva podporují celkovou odolnost organismu, zlepšují trávení a pomáhají zvířeti lépe vstřebávat živiny z potravy.

Probiotika lze podávat ve formě prášku, pasty nebo doplňků přimíchaných do krmiva. Jsou obzvlášť vhodná po léčbě antibiotiky nebo při stresu (např. po přestěhování či změně prostředí).

Před podáváním doplňků se vždy poraďte s veterinářem, aby byla volba vhodná pro konkrétního mazlíčka.

Pohyb a pobyt venku

Ani v zimě by se pes neměl vzdát pravidelných procházek. Pohyb podporuje krevní oběh i jeho psychickou pohodu. Při mrazech se doporučuje zkrátit dobu procházek, ale zachovejte jejich pravidelnost.

U krátkosrstých nebo menších psů zvažte obleček, který chrání před chladem.  Zejména u plemen, jako jsou jezevčíci nebo francouzští buldočci, se obleček doporučuje. Jezevčíci mají bříško velmi blízko zemi, takže při procházce snadno prochladnou od mokré trávy či sněhu.

Kočky, které žijí převážně venku, by měly mít možnost úkrytu – například zateplenou boudičku nebo přístup do garáže.

Venčení štěňat v zimě

Pokud jste si přinesli domů nové štěňátko právě v zimním období, je potřeba být obzvlášť opatrní. Mladý organismus se teprve učí regulovat teplotu. Proto je důležité zachovat nutná pravidla:

• Venčení by mělo být krátké, ale časté, a to jen na nezbytně dlouhou dobu k vykonání potřeby.
• Po příchodu domů štěně osušte a nechte v teple a mimo průvan.
• Pokud se jedná o krátkosrsté plemeno, pořiďte lehčí obleček, který ochrání hřbet a bříško.
• Vyhněte se dlouhým procházkám nebo kontaktu se sněhem, dokud si štěně nevytvoří silnější imunitu a odolnost.

Teplo a pohodlí domova

Domácí mazlíčci potřebují v zimě klidné, teplé místo k odpočinku. Umístěte pelíšek mimo průvan a studenou podlahu. Zajistěte suché prostředí – vlhkost oslabuje imunitu. Starší zvířata a zvířata s artrózou ocení ortopedické nebo vyhřívané pelíšky.

Pravidelné kontroly a prevence

Imunitu oslabují také vnitřní a vnější paraziti. Nezapomeňte proto:

• Pravidelně odčervovat i v zimních měsících.
• Kontrolovat srst a kůži – zimní srst bývá hustší, což může skrývat různé problémy.
• Navštivte veterináře, pokud zvíře vykazuje únavu, ztrátu chuti k jídlu nebo matnou srst.

Očkování na podzim – důležitý krok k ochraně zdraví

Podzim je ideálním obdobím pro revizi očkovacího plánu vašeho mazlíčka. Očkování chrání před nemocemi, které mohou v chladném období snadno propuknout – oslabený organismus je totiž náchylnější k infekcím.

U psů je vhodné zkontrolovat a případně obnovit:

• Základní vakcinaci (kombinace DHPPi/L) – proti psince, parvoviróze, infekční hepatitidě, parainfluenze a leptospiróze.
• Vakcinaci proti vzteklině, pokud se blíží termín přeočkování.
• U psů, kteří chodí do kolektivů (psí školky, výstavy, hotely), je doporučené očkování proti psincovému kašli.

U koček by majitelé neměli zapomínat na kombinovanou vakcínu (FVRCP) – proti kaliciviróze, rinotracheitidě a panleukopenii. V případě venkovních koček také na očkování proti vzteklině.

Očkování nejen chrání samotné zvíře, ale také snižuje riziko šíření infekcí v populaci. Veterinář vám pomůže nastavit individuální plán podle věku, životního stylu a zdravotního stavu zvířete.

Podpora imunity v zimě neznamená žádné složité úkony – stačí kombinace správné výživy, pohybu, tepla a prevence. Díky těmto krokům zůstanou vaši mazlíčci v kondici, plní energie a bez zdravotních potíží po celé zimní období.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Doma i venku na naše psy a kočky číhá řada nástrah, o kterých často ani netušíme. Běžné potraviny, oblíbené pokojovky, lidské léky nebo zahradní postřiky – to všechno může být pro zvíře nebezpečné.

Nejčastější zdroje otrav u psů a koček:

• Čokoláda, hrozny, rozinky, cibule, česnek, potraviny s obsahem xylitolu (často žvýkačky,
  bonbóny), avokádo
• Lidské léky, zejm. léky proti bolesti (zejm. paracetamol a ibuprofen), antidepresiva, drogy
• U kočky pozor na psí přípravky proti vnějším parazitům s obsahem permethrinu!
• Túje, tis, břečťan, konvalinky, lilie, monstera, fíkus, tchýni jazyk, dracéna
• Jed na krysy, jed na slimáky Nemrznoucí kapaliny - sladká kapalina zvířata láká, ale pozření již malého množství může být
  smrtelné!
• Kompost, hnůj, zkažené potraviny - zde jsou rizikem zejména bakterie a plísňové toxiny

Příznaky intoxikace

Příznaků intoxikace je celé spektrum - zvracení, průjem, letargie, nebo naopak nervozita, zvýšená dráždivost, krvácení, kožní příznaky jako svědění, vyrážka, slabost, dezorientace, křeče, paralýza, slinění, záchvaty… Zvlášť zrádné je, že příznaky nemusí nastoupit hned – u některých toxinů se projeví až po několika hodinách.

Máte podezření, že zvíře snědlo něco nebezpečného? Okamžitě volejte veterináře. Sdělte mu, jaké má zvíře příznaky, co mohlo pozřít, v jakém množství a kdy. Pokud můžete, vezměte s sebou zbytek rostliny, obal od léků nebo etiketu přípravku.

Nečekejte, až se příznaky rozvinou – v tu chvíli už může být pozdě. Veterinář vám po telefonu poradí, zda vyvolat zvracení, jak bezpečně zvíře dopravit a co dělat cestou. V případě, že nevíme, co by mohlo být příčinou otravy zvířete, málokdy se k tomu dopátráme. Bylo by nutné odebrat spoustu různých vzorků a zaplatit nesčetně různých vyšetření s dlouhou čekací dobou a otazným výsledkem. Ve většině případů je to zbytečné, protože bohužel existuje jen málo specifických protijedů.

Základní terapie u všech otrav je stejná - dekontaminace a symptomatická terapie.
Základem terapie je dekontaminace – odstranění jedu z těla: vyvolání zvracení (pokud je to bezpečné), podání aktivního uhlí, infuzní terapie, klystýr nebo v některých případech lipidová emulze, která pomáhá navázat lipofilní toxiny v krvi.

Následuje symptomatická léčba – podávání léků proti zvracení, průjmu, křečím nebo bolestem. První pomocí doma může být vyvolání zvracení. Nikdy však nevyvolávejte zvracení bez porady s lékařem. Veterinární lékař je schopný vyhodnotit, zdali je zvracení bezpečné, má-li smysl a poradí nejlepší způsob jakým toho dosáhnout. Některé látky (např. kyseliny, zásady, čisticí prostředky) mohou při návratu poleptat jícen a ústa.

Zvracení se nesmí vyvolávat ani u zvířat v křečích nebo s poruchou vědomí. Pokud se toxin dostal na kůži, může pomoci důkladné omytí vodou a šetrným šamponem. V případě včasného zásahu bývá prognóza u intoxikací dobrá. Je ale nutné jednat zavčas.

Prevence: nejlepší lék

• Naučte se rozpoznat běžné jedovaté látky, které mohou vašim mazlíčkům ublížit.
• Uchovávejte potraviny i léky mimo dosah.
• Na zahradě sázejte bezpečné rostliny a používejte přípravky, které nejsou pro zvířata toxické.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Rostliny dotváří útulnost našich domovů už odnedávna, ale kterým je lepší se vyhnout pro ochranu našich čtyřnohých mazlíčků? Řada rostlin obsahuje látky, které jsou toxické a bohužel otravy po pozření venkovních i pokojových rostlin jsou v praxi velmi časté zejména u psů, kteří mají v oblibě rostliny ničit celé. Otravy koček či hlodavců hrozí obvykle z okusování listů, případně pití vody pod rostlinou v květináči.

Důležité je myslet na to, že léčba těchto otrav je pouze symptomatická, specifické protijedy v naprosté většině neexistují. Pokud k pozření podezřelé rostliny dojde, je nutné rostlinu identifikovat pro včasné zahájení léčby – jestli neznáte název rostliny, je vhodné ji donést nebo pořídit fotografii.

Přehled často se vyskytujících nebezpečných rostlin:

Vánoční hvězda, trnová koruna, kroton

Tyto dekorativní květiny jsou oblíbenou součástí domácích dekorací. Při poškození listů a stonků vytéká světlé mléko obsahující vysoce dráždivé látky. Zejména kočky lákají jasně zelené listy k okusování, které vede k zánětu kůže. V případě pozření dochází k podráždění trávicího traktu projevující se kašláním, dušením, sliněním, dávením, zvracením a průjmem. Zasažení očí může vést až k přechodné slepotě.

Tchýnin jazyk, dracéna, brambořík

Tyto oblíbené pokojové rostliny obsahují podobně jako břečťan saponiny. Při kontaktu s kůží vyvolávají svědění a zánět, po pozření dráždí trávicí trakt, což vede k zvracení a průjmu a při průniku do krve způsobí rozpad červených krvinek, který je příčinou zrychleného tepu, potížemi s dýcháním, křečí a může vyústit v koma.

Antúrie, diefenbachie, monstera, kala, filodendron

Tyto rostliny původem z tropů jsou velice oblíbené a rozšířené v domácnostech, čímž představují poměrně veliké riziko otrav domácích mazlíčků (psů, koček, ale i hlodavců a terarijních zvířat). Obsahují šťavelany ve formě rozpustné kyseliny šťavelové a nerozpustných krystalů šťavelanu vápenatého ve tvaru jehlic. Při poškození rostliny se krystalky díky svému ostrému tvaru zapichují do sliznic, kde dochází k vyplavování histaminu a rozvíjí se alergické reakce, bolestivost, otok a vyrážka. Psi rostlinu rádi před pozřením rozžvýkají, čímž dochází k podráždění v okolí a uvnitř dutiny ústní, které může vést k otoku hrtanu a tím až ucpání dýchacích cest. Kočky spíše listy či
květy okusují, ale nepolyká)ů§ú=‚ají. Příznaky otravy se objevují v rámci hodin a jedná se především o škrábání a třepání hlavy, slinění, poruchy polykání a dýchání. V případě pozření většího množství se může rozvinout celková otrava projevující se dávením, zvracením, průjmem, bolestí břicha a krvavým průjmem. Následovat může i srdeční arytmie, rozšíření zorniček, koma a smrt.

Lilie

Otrava liliemi je popsána především u koček, které jsou na obsažené toxiny vysoce citlivé. Zatím neobjevený jed je obsažen v celé rostlině včetně vody nacházející se pod rostlinou. Kočky nejčastěji pozřou květy, listy nebo stonky, kdy i pouze 2 okrasné listy mohou způsobit smrt. Po pozření dochází k závažnému poškození ledvin, kdy nejprve během několika minut až hodin pozorujeme slinění a zvracení, následuje nadměrné močení, které přechází do snížené produkce
moči až úplné zástavy močení. Dalšími příznaky jsou dezorientace, otoky hlavy a končetin, dušnost, křeče, dehydratace, pokles tělesné teploty a útlum centrálního nervového systému (mozek a mícha).

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Podzim je čas, kdy se příroda připravuje na zimní odpočinek. Stromy shazují listí, dny se krátí a zvířata hledají potravu či úkryt. I my lidé můžeme v tomto období sehrát důležitou roli – drobnými činy, které mají velký dopad. Pomáhat je však třeba tím správným způsobem.

Jak pomoci venkovnímu ptactvu

Podzimní měsíce jsou pro venkovní ptactvo zlomové. Tažné druhy se chystají k migraci na jih, jiné se naopak připravují na přežití v našich podmínkách.

Abychom jim co nejvíce usnadnili tyto procesy, můžeme udělat několik jednoduchých kroků:

• Nechme přírodu přírodou. Na zahradě nesklízejte keře s plody (šípky, jeřabiny, hloh, kalinu). Tyto keře budou sloužit, jako přirozená zimní spižírna. Pokud chcete pomoci ještě více, můžete tyto druhy křovin naopak vysázet.
• Dokrmovat až s prvními mrazy. Nabízet potravu bychom měli začít teprve tehdy, když napadne sníh nebo zem zmrzne. Ideálně od konce listopadu do března, kdy je krajina chudá na hmyz i semena. Vhodné jsou například slunečnicová semena, mák, oves, lůj nebo jablka. Vybrat můžete i z naší nabídky pro venkovní ptactvo.
• Voda je důležitá i v zimě. Mělké napajedlo s čistou vodou ptákům často zachrání život.

Tip: Vyrobit si můžete také vlastní lojové krmítko přímo doma. Připravili jsme pro vás jednoduchý návod, jak na to.

Budete potřebovat například sádlo nebo loj, semínka, ovesné vločky a formičky nebo prázdné kelímky na jogurt. Smíchejte tuk se semínky a vločkami, naplňte směsí formičky a nechte ztuhnout v chladu. Hotové krmítko pak stačí zavěsit na strom či balkón a pozorovat, jak se do něj postupně sjíždějí sýkorky, vrabci či zvonci. Do směsi můžete přidat i sušené ovoce nebo drcené ořechy – ptáci i vy si tak zpestříte zimní hostinu.

Přikrmování mimo zimu – dobrý úmysl, který často více škodí, než pomáhá

V posledních letech mnoho lidí krmí divoké ptactvo celoročně. Přestože je to myšleno dobře, přírodě to ne vždy prospívá. Ptáci si ve většině případech dokážou potravu zajistit sami, pokud mají vhodné prostředí – louky, keře, stromy a hmyz.

Celoroční a nadměrné přikrmování může mít však nepříznivé důsledky:

• Změna přirozeného chování. Některé tažné druhy přestávají migrovat, protože se spoléhají na lidská krmítka. To narušuje jejich přirozený rytmus a snižuje šanci přežití při náhlých a nečekaných mrazech.
• Ztráta přirozeného výběru. Ptáci se stávají závislými na člověku a mění se i složení jejich populací. To znamená, že přežívají i slabí a staří jedinci, kteří by jinak byly přirozeně zdrojem potravy pro další druhy zvířat.
• Riziko nemocí. Znečištěná nebo plesnivá krmítka se stávají ohnisky infekcí a mohou způsobit i bolestivou smrt mnohému ptactvu, které je na dané krmítko zvyklé a spoléhá na něj.

Mimo zimu je vhodnější pomáhat jinak: vysazovat původní druhy rostlin, ponechat část trávníku neposekanou a zajistit ptákům přirozené úkryty.

Ježci a jejich zimní spánek

Ježci jsou symbolem podzimu. Jakmile se ochladí, hledají místo, kde mohou přečkat zimu – v hromadách listí, kompostu či pod dřevem.

Aby mohli spát klidně, musí si předem vytvořit tukové zásoby. A tady často přichází na řadu lidská pomoc – někdy potřebná, jindy zbytečná.

Kdy ježek zvládne zimu sám

Na přelomu října a listopadu by měl zdravý ježek vážit alespoň 600–700 gramů. Pokud je aktivní pouze v noci, má lesklé ostny a nepůsobí vyhublým dojmem, je vše v pořádku. Takový ježek si najde úkryt a zazimuje se přirozeně.

Zbytečné „záchrany“ těchto jedinců jsou však velmi časté. Každoročně se do záchranných stanic dostávají stovky ježků, kteří by zimu zvládli sami a jsou tak vystaveni riziku ztráty přirozeného instinktu a velkému stresu. Díky tomu dojde v některých případech bohužel i k úhynu po jejich opětovnému vypuštění do volné přírody.

Zásah má smysl, pokud ježek:

• Váží méně než 500–600 gramů (v říjnu), nebo méně než 700 gramů (v listopadu).
• Je aktivní přes den, působí slabě, má parazity, nebo bloudí v chladném počasí.
• Zjevně nenašel úkryt nebo se zdržuje na frekventovaných místech.

V takovém případě je nejlepší kontaktovat nejbližší záchrannou stanici (např. přes portál www.zvirevnouzi.cz), kde odborníci rozhodnou o dalším postupu.

Jak se zvířata připravují na zimu

Zvířata mají různé strategie, jak přežít mrazivé měsíce.

• Hibernace (pravý zimní spánek): Tělesná teplota i srdeční činnost se výrazně zpomalí – typické pro netopýry, plchy či ježky.
• Zimní spánek: Mírnější forma, zvíře se občas probouzí (např. medvěd, jezevec).
• Strnulost (torpor): Krátkodobé zpomalení metabolismu, například u drobných ptáků nebo rejsků.

Suchozemské želvy: Upadají do tzv. brumace – stavu podobného strnulosti. Želvy přezimují v chladném, ale nemrazivém prostředí, kde jen minimálně dýchají a nepřijímají potravu.

Nejčastější mýty o krmení zvířat v zimě:

Malé kroky, velká pomoc

Pomoc přírodě nemusí být složitá.

Stačí:

• nehrabat všechen listový odpad
• nechat pár jablek nebo bobulí pro ptáky
• postavit jednoduché krmítko či domeček pro ježka
• a hlavně – respektovat přirozený rytmus přírody

Každý z nás může přispět k tomu, aby byl podzim i zima pro naše malé sousedy bezpečnější.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Postroje jsou praktickou a bezpečnou alternativou k obojkům. Správně zvolený postroj usnadní manipulaci se psem, může přispět k jeho pohodlí a zlepšit společné procházky. Jak ale vybrat ten správný? Podívejme se na hlavní aspekty, které byste při výběru postroje měli zvážit.

V jakém případě upřednostnit postroj před obojkem?

Postroj rovnoměrně rozkládá tah po těle psa, což je šetrnější k jeho krku, páteři a dýchacím cestám. To ocení zejména majitelé starších psů, nebo psů s respiračními potížemi. Může být také velmi vhodný pro psy s potížemi pohybového aparátu – ovšem záleží na konkrétním typu postroje a zdravotním stavu psa. Správně zvolený postroj může psovi pomoci snížit zátěž na klouby, záda nebo krční páteř a zlepšit stabilitu při chůzi.

Výběr správného postroje není jen otázkou stylu, ale především pohodlí a bezpečí vašeho psa. Investujte čas do výběru i zkoušení a sledujte, jak se pes v postroji cítí. Správně zvolený postroj může výrazně zlepšit společné chvíle na vodítku – ať už na městské procházce, výletu do lesa nebo sportovní aktivitě.

Velikost a nastavení

Každý postroj by měl vašemu parťákovi dobře sedět. Vždy by měl by být dostatečně přiléhavý, aby neklouzal, ale ne příliš těsný. To znamená, že mezi popruhy a tělem psa má být místo na dva prsty podobně, jako u obojků. Dobré je, pokud je postroj nastavitelný v ideálním případě na více místech, aby lépe seděl různým typům psí postavy. Před nákupem postroje vždy změřte psa v oblasti hrudníku a krku podle návodu každého výrobce.

Ne každý pes si na postroj zvykne okamžitě. Zkuste jej nasazovat nejprve doma, aby měl prostor si zvykat postupně a v domácím prostředí. Během zvykání nabízejte oblíbené pamlsky a chvalte. Při procházkách sledujte, zda postroj netlačí, neodírá nebo se neposouvá.

Typy postrojů podle použití

Při výběru postroje je důležité zohlednit, k čemu přesně ho budete používat – jiný postroj se hodí na každodenní procházky, jiný na sport, výcvik nebo cestování.

Postroj na každodenní venčení.

Vhodný pro běžné procházky, městské prostředí, nebo rekreační výlety. Snadno se nasazuje a je vhodný pro většinu psů.

• H-postroj (klasický) – rovnoměrné rozložení tlaku, snadno nastavitelný.
• Y-postroj (ergonomický) – vhodnější pro delší procházky, neomezuje ramena.

Postroj proti tahání

Ideální pro psy, kteří silně tahají na vodítku a pro výcvik chůze u nohy. Zlepšuje kontrolu nad psem, pomáhá odnaučit tahání a je vhodný pro výcvik základní poslušnosti.

• Postroj s připnutím na hrudi (anti-pull) – když pes zatáhne, postroj ho otočí bokem.
• Tréninkový postroj s dvojitým uchycením – umožňuje připnutí na záda i hruď současně.

Pozor: Není vhodné pro běh nebo sporty – omezuje volný pohyb.

Postroj pro sport a aktivní pohyb

Vhodný pro canicross, dogtrekking, běh, jízdu na kole (bikejöring). Neomezuje v pohybu, chrání páteř a klouby a umožňuje efektivní tah.

• Tahací postroj (např. X-back, H-back) – určený pro tah, rozkládá sílu rovnoměrně.
• Speciální sportovní postroje (např. Freemotion, Speed harness) – ergonomické, maximálně přizpůsobené psí anatomii.

Bezpečnostní postroj do auta.

Tyto postroje se používají se pro bezpečnou přepravu autem. Zvyšuje bezpečnost psa i řidiče a je vhodný i pro krátké přestávky během cesty. V naší republice je navíc ze zákona o provozu na pozemních komunikacích daná povinnost mít psa zabezpečeného buď postrojem, přepravkou, nebo mříží případně sítí v zadní části auta.

• Postroj s možností připnutí do bezpečnostního pásu
• Postroj s certifikací crash-testu (např. Kurgo, Ruffwear)

Postroj pro stopování a volný pohyb.

Ideální pro stopování, volný pohyb na dlouhém vodítku, většinou využívaný pro lovecké psy. Neomezuje pohyb, netlačí při delším nošení a dobře drží na těle i v terénu.

• Stopovací (tracking) postroj – lehký, s delším trupovým dílem
• Outdoorový postroj – odolný, často s madlem pro pomoc při překonávání překážek

Rehabilitační a asistenční postroje.

Ideální pro starší, nebo nemocné psy, psy po operacích a asistenční psy. Umožňují manipulaci s hendikepovaným psem, odlehčují zatížení kloubů a jsou vhodné i pro veterinární účely.

• Postroj s madlem – pro zvedání zadní části těla
• Podpůrný postroj – rozdělený na přední a zadní část, někdy s popruhem přes břicho
• Asistenční postroj – pro vodicí a asistenční psy, obvykle robustní s rukojetí

Je postroj vhodný také při výcviku štěněte?

Pokud máte štěně, které ještě neumí chodit na vodítku a často tahá, chrání postroj průdušnici a páteř. Štěně se také hůř vyvlékne z postroje než z obojku. Může však podporovat tahání – některé psy postroj spíše vybízí k větší síle (mají více kontroly tělem), zejména pokud není správně nasazen nebo vybrán.

Doporučení:
Postroj je vhodný pro bezpečné venčení, když štěně ještě neumí klidně chodit na vodítku. Pokud však chcete psa učit přesné pozice a reagování na vedení, doporučuje se buď dobře padnoucí obojek, nebo speciální výcvikový postroj s připnutím vepředu, který umožňuje jemnější vedení.

Riziko deformace páteře u rostoucích psů

Mladý pes (zejména ve fázi intenzivního růstu – cca do 12 až 18 měsíců podle plemene) má měkké, tvarující se kosti a chrupavky, nedovyvinutý svalový korzet (který pomáhá stabilizovat páteř) a je náchylný k deformacím při dlouhodobém jednostranném zatížení. V takovém případě mohou postroje způsobit zdravotní komplikace. Při výběru a nošení dávejte pozor, aby postroj neškrtil, nebo netlačil na hrudní a bederní oblast a neomezoval přirozený pohyb ramen. Tahání na vodítku bez správného vedení totiž vyvíjí asymetrický tlak na trup.

Doporučení pro výběr postroje u štěňat a mladých psů

• Zvolte ergonomický (Y) postroj, který neomezuje ramenní klouby (popruh vede mezi předními končetinami a přes hrudník) a rovnoměrně rozkládá tah.
• U větších plemen (např. labradoři, ovčáci, retrívři) je vývoj páteře delší, takže opatrnost platí i do 18 měsíců věku. Vyhněte se postrojům s tvrdým madlem nebo přezkami v místě, kde by mohly tlačit na páteř a pokud máte pochybnosti nechte si poradit od fyzioterapeuta nebo veterináře.
• Postroj by měl být měkký, ale pevný. Jak pes roste, mění se mu tvar hrudníku a délka trupu, proto pravidelně kontrolujte jeho velikost a nastavení.
• Nevyvíjejte přílišný tah. Tahání štěněte na postroji může vést k přetěžování krční nebo hrudní části páteře.
• Doporučuje se použití vodítka s amortizérem nebo vedení na volno v bezpečném prostředí
• Věnujte pozornost symetrii pohybu. Pokud pes v postroji chodí nakřivo, odmítá se hýbat nebo často kouše do postroje, může to být signál, že mu nesedí.

Jaký materiál je vhodný pro koho?

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“

Zimování suchozemských želv je důležitý proces, který napodobuje jejich přirozený cyklus ve volné přírodě. Správná příprava pomůže želvě udržet zdraví a prodloužit její život. Následující kroky vám pomohou, ať už chováte řeckou, stepní či jiný druh suchozemské želvy, který přirozeně zimuje.

Co je to hibernace a proč je důležitá

Hibernace (zimní spánek) je přirozený stav hlubokého klidu, při němž se zvířatům výrazně zpomalí metabolismus, dýchání a srdeční činnost. Díky tomu mohou přečkat chladné měsíce, kdy je málo potravy a nízké teploty. Hibernace pomáhá udržet energetickou rovnováhu, podporuje přirozený životní rytmus a u některých druhů zvířat zlepšuje reprodukci a dlouhověkost. U suchozemských želv je zimní spánek důležitý pro zdravý imunitní systém a celkovou vitalitu. Ne všechny druhy želv však zimují. Například tropické želvy zimování nepotřebují.

Zimovat, nebo nezimovat?

Pokud si nejste jisti, zda dokážete vytvořit správné podmínky pro hibernaci, je lepší nezimovat vůbec než zimovat špatně. Nesprávná teplota, nedostatek vlhkosti či nevhodná délka zimního spánku mohou želvě způsobit vážné zdravotní problémy, včetně dehydratace nebo selhání orgánů. U mladých, nemocných nebo oslabených jedinců může být nezimování dočasně bezpečnější volbou. Zdraví želvy má vždy přednost před snahou o napodobení přírody za každou cenu.

Od kolika let věku je zimování vhodné?

Obecné doporučení je začít se zimováním až u plně zdravých, dobře živených želv starších zhruba 2 – 3 let, případně po dosažení minimální hmotnosti doporučené pro daný druh.

• Mláďata do 1 roku se obvykle nezimují. Potřebují růst, mají menší zásoby tuků a vody, a hibernace by je zbytečně oslabila.
• Mladé želvy 1 – 3 roky: Zkušenější chovatelé někdy zimují i dvouleté jedince, ale jen pokud jsou v perfektní kondici a mají dostatečnou váhu.
• Pro dospělé želvy po dosažených 3 letech je při dobrém zdraví a dostatečné hmotnosti zimování přirozené a prospěšné.

Příprava několik týdnů předem

Nejprve doporučujeme želvu zvážit. U evropských druhů se často uvádí orientačně alespoň 20 g na každý cm délky krunýře. Poté navštívit veterináře, aby vyloučil vnitřní parazity nebo jiné onemocnění. Nemocná želva by zimovat neměla, jelikož v tomto případě představuje hibernace značné riziko.

Přibližně 3 – 4 týdny před zimováním postupně snižujte teplotu i délku osvětlení a přestaňte krmit, aby si želva vyprázdnila trávicí ústrojí. Vhodné jsou koupele v mělké vlažné vodě, aby želva měla dostatek tekutin. Koupele také mnohdy pomohou s lepším vyprazdňováním.

Výběr vhodného místa

Želvy potřebují chladné, ale nemrznoucí prostředí s teplotou kolem 3 – 6 °C.

• Minimum: cca 2 °C (pod 0 °C hrozí omrznutí).
• Maximum: 7 – 8 °C (nad 8 °C už želva začíná spalovat zásoby energie a může se probouzet).

Proč právě 3 – 6 °C

Při této teplotě je metabolismus zpomalený, takže želva jen minimálně spotřebovává tukové zásoby a zároveň nemrzne. Vyšší teplota způsobuje rychlejší ztrátu hmotnosti a dehydrataci. Nižší teplota představuje riziko poškození tkání.

Možnosti:

• Chladná sklepní místnost
• Speciální chladnička na zimování
• Izolovaná bedna v nevytápěné části domu

Použijte plastový, nebo dřevěný box s víkem proti hlodavcům. Na dno dejte podestýlku se směsi rašeliny, listí nebo hoblin, do které se želva může zahrabat. Vždy zajistěte dostatečné větrání.

Pravidelná kontrola

• Kontrolujte teplotu a vlhkost (ideálně 70 – 80 %).
• Jednou týdně želvu zvažte – úbytek váhy by neměl překročit 1 % za měsíc.
• Při známkách nemoci (výtok z nosu, neobvyklý úbytek hmotnosti) želvu probuďte.

Po 2 – 4 měsících želvu pomalu přesuňte do teplejší místnosti. Postupně zvyšujte teplotu a nabídněte vodní lázeň, aby se napila. Krmte až po několika dnech.

Nechci zimovat

Pokud želvu nezimujete, respektujte její přirozený rytmus a umožněte jí podzimní odpočinek. Nechte ji venku, dokud denní teploty neklesnou trvale pod 20 °C (obvykle začátkem října). Při hrozbě nočních mrazíků ji na noc přesuňte do chladného místa v domě. Když ji přenesete do terária, první 1 – 2 dny nesviťte ani netopte, aby si zvykla na nové prostředí. Poté světlo i teplo zapínejte postupně. Želva může být málo aktivní či se zahrabat – dopřejte jí klid. I během klidového období pravidelně měňte vodu a nabízejte čerstvé krmení.

Želva si v podzimním období většinou sama řekne o trochu klidu. Bude línější než obvykle, místo celodenního pobíhání po teráriu bude většinu dne na jednom místě. Také sama omezí příjem potravy. Toto je její přirozený proces. Nemanipulujte s ní víc, než je nutné. Uberte dobu svícení a topení. A nechejte ji pár týdnů odpočívat.

Zajímavosti ze zimního světa divokých zvířat

• Medvědi nejsou praví hibernátoři. Ačkoli spí celé týdny, jejich tělesná teplota klesá jen mírně, takže se mohou rychle probudit, například aby ochránili svá mláďata.
• Některé druhy žab a vodních želv přežívají zimu na dně zamrzlých jezer, kde dýchají kůží a přijímají kyslík z vody.
• Netopýři jako mistři úspory energie: Srdeční tep jim během hibernace klesá z několika stovek na méně než deset úderů za minutu a mohou dýchat jen několikrát za hodinu.
• Hmyz v režimu „superchladu“: Například motýl babočka admirál nebo včely medonosné přežívají zimu ve zvláštním stavu, kdy jejich tělní tekutiny nezamrzají ani při teplotách pod bodem mrazu.
• Některé tropické druhy kolibříků denně upadají do krátkého torporu, podobného hibernaci, aby přečkaly chladné noci. Tento proces nazýváme mini-hibernací.

Zdravá želva po zimě: co si zapamatovat

Správné zazimování je klíčem ke zdraví suchozemské želvy. Hibernace je přirozený proces, který pomáhá mnoha zvířatům – od želv až po netopýry – přežít období chladu a nedostatku potravy. Důsledná příprava, vhodná teplota a pravidelná kontrola zajistí, že vaše želva bezpečně přečká zimu a na jaře se probudí v plné síle.

„Pssst… máme spoustu tipů, které nechcete minout. Dejte nám svůj e-mail a my se postaráme, aby vám nic neuteklo.“